Kostel svatého Mikuláše (Prostiboř)
| Kostel svatého Mikuláše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Tachov |
| Obec | Prostiboř |
| Souřadnice | 49°39′15,18″ s. š., 12°53′49,02″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | tachovský |
| Farnost | Kladruby u Stříbra |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Prostiboř, Česko |
| Kód památky | 30016/4-1877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše v Prostiboři je obklopený bývalým hřbitovem, jehož plocha je po obvodu vymezena kamennou ohradní zdí. Jihovýchodně od kostela se nalézá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která pochází z poloviny 18. století. Mezi kostelem a kaplí, u vnější stěny hřbitovní zdi, stojí kamenný smírčí kříž. Podle pověsti připomíná dívku, která měla v hostinci vyřknout lehkomyslný slib o přinesení věnce z nového hrobu. Poté co se k němu vydala, byla vyrušena hrobníkem a strachem zemřela. Areál kostela je situovaný v dominantní poloze na mírném návrší v západním závěru místní návsi.[1]
Stavební fáze
Výstavba původně gotického kostela je kladena do první čtvrtiny 14. století. První zmínky o raně středověkém osídlení obce pochází z roku 1115, kdy byla odebrána z majetku kladrubského kláštera. Samotný kostel bývá někdy datován do 1. čtvrtiny 14. století podle vzniku hradu Kopec.[2] Písemně je připomínán až ve 2. polovině 14. století v souvislosti s patronátním právem. Z gotické stavby se dochovalo pětiboké presbyterium o dvou polích křížové klenby a přilehlé úseky podélných stěn lodi. Současná podoba kostela je výsledkem rozsáhlejší barokní přestavby v letech 1753 až 1756. Tehdy patrně došlo k prodloužení a zaklenutí lodi, připojení sakristie k severní straně presbyteria a ke vztyčení hranolové věže. Součástí barokní přestavby byla rovněž úprava oken, vítězného oblouku a zřízení kruchty a štítu. Poslední opravy krovů a fasády proběhly v 90. letech 20. století.[3]
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní kostel s polygonálním kněžištěm, k němuž na severovýchodě přiléhá čtyřboká věž se sakristií v jejím přízemí. Průčelí kostela je členěno pilastry s římsovitými hlavicemi. Nad římsou je vyzdvižen trojúhelný štít s volutovými křídly zdobený výklenkem se sochou sv. Mikuláše a oválnými okny. Portál průčelí je pravoúhlý s prohnutým nástavcem a nad ním je umístěné půlkruhové okno. Obdélná loď kostela je osvětlená třemi páry půlkruhových oken v bocích a dvěma menšími okny nad kruchtou. Loď klenutá valenou klenbou s lunetami je pokrytá štukovou výzdobou. Kruchta stojící na dvou žulových sloupech je rovněž podklenutá valeně. Vstup do presbyteria vyznačuje segmentový vítězný oblouk. Presbyterium je klenuté křížovou žebrovou klenbou a paprsčitou žebrovou klenbou v pětibokém závěru. V jeho prostoru se zachoval gotický sanktuář a čtyři původní hrotitá okna s kružbami, páté na jižní straně bylo rozšířeno. V severní stěně je prolomen vchod do sakristie neboli přízemí věže.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000141429, dostupné: pamatkovykatalog.cz
- ↑ Jiří Fajt (editor), Gotika v západních Čechách (1230-1530): k 700. výročí založení města Plzně, svazek 1, Praha 1995, s. 342 (autor hesla Dobroslav Líbal).
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2, Academia Praha 1980, s. 160–161
- ↑ Jaroslav Kamper, Zdeněk Wirth, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku 19. století. XXX, Politický okres Stříbrský, Praha 1908
- ↑ Stanislav Wieser, Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha 1997
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
