Kostel svatého Václava (Broumov)
| Kostel svatého Václava | |
|---|---|
 Kostel svatého Václava | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Obec | Broumov |
| Souřadnice | 50°34′59,57″ s. š., 16°20′3,28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Náchod |
| Farnost | Broumov |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1729 |
| Specifikace | |
| Délka | 11 m |
| Šířka | 7 m |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Ulice | V Kopečku |
| Kód památky | 20791/6-1539 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Broumově je jedním z barokních kostelů broumovské skupiny. Stavba chráněná jako národní kulturní památka je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[1]
Historie
Na místě tohoto kostela, v prostoru u tehdejší dolní brány, začali po vydání Rudolfova majestátu stavět broumovští protestanti svůj kostel. V roce 1618 rozhodl opat broumovského kláštera Wolfgang Selender o uzavření tohoto luteránského kostela. Stížnost luteránů se dostala ke stavovskému sněmu. Na první schůzi sněmu se ale nedostala a další zasedání císař Matyáš zakázal. Dne 23. května 1618 proběhla pražská defenestrace a tím začala první etapa třicetileté války. Běžně se uvádí, že jedním z podnětů k ní – vedle poboření kostela v Hrobu na Teplicku – bylo i uzavření tohoto kostela. K němu však ve skutečnosti došlo až v době pobělohorské r. 1622; předchozí pokusy o uzavření byly neúspěšné.[2]
Luteránský kostel za třicetileté války vyhořel, na jeho místě byla postavena v roce 1676 za opata Tomáše Sartoria kaple svatého Václava, která také vyhořela v roce 1684. O stavbě současného kostela rozhodl opat Otmar Zinke a kostel byl dokončen roku 1729. V roce 1788 byl kostel zrušen, obnoven a znovu užíván pro církevní účely byl od roku 1885.
Po roce 1950 byl kostel uzavřen a sloužil i jako skladiště. Po roce 1989 byl navrácen původnímu poslání, opraven a znovu vysvěcen na svátek patrona 28. září 1995.
Od 1. července 2022 je kostel chráněn národní kulturní památka.[1]
Architektura
Půdorys kostela je tvaru prodlouženého řeckého kříže se zaoblenými rohy stavby. Nevelký kostel je začleněn do řady domů. Průčelí je rozděleno římsou. V dolní části průčelí je hlavní vstup a průčelí je dvěma toskánskými pilíři rozdělena na tři části, nad vchodem je obloukovité okno a po stranách výklenky.
Interiér
Fresky uvnitř kostela z roku 1784 jsou od Felixe Antonína Schefflera a je na nich znázorněna apoteóza sv. Václava. Na hlavní oltáři je obraz sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Wilhelma Kandlera z 19. století.
Bohoslužby
Bohoslužby se konají ve středu v 17.00.
Galerie
-
Průčelí kostela -
Kostel -
Oltář -
Freska -
Socha svaté Anny -
%252C_p%C5%AFdorys.GIF)
Půdorys
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-07-02]. Identifikátor záznamu 131637 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KILIÁN, Jan. 11. 12. 1617: Zboření kostela v Hrobu: Na cestě k defenestraci. 1. vyd. Praha: Havran, 2007. 169 s. (Dny, které tvořily české dějiny; sv. 16). ISBN 978-80-86515-79-3. Kapitola Broumovská paralela, s. 106–107.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
- Nástěnné malby v kostele sv. Václava v Broumově
