Kostel svatého Václava (Hora Svatého Václava)
| Filiální kostel svatého Václava | |
|---|---|
 pohled na kostel od severozápadu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Domažlice |
| Obec | Hora Svatého Václava |
| Souřadnice | 49°31′11,77″ s. š., 12°44′36,92″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | domažlický |
| Farnost | Poběžovice |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | třetí čtvrtina 14. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kamenné zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 30625/4-2074 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální kostel svatého Václava v Hoře Svatého Václava je monumentální stavba pocházející ze třetí čtvrtiny 14. století. Původně gotická jednolodní stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem a věží čtvercového půdorysu se nachází na návrší, které bývalo dříve opevněno, a v 17. století prošla barokní přestavbou. Zdejší farnost zanikla v roce 2005 sloučením s poběžovickou farností, bohoslužby se zde konají každou neděli.
Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel stojí na přirozeném nízkém návrší („hoře“) na místě, které bylo od počátku zamýšleno jako obranný bod. Podloží kolem kostela je spíše skalnaté a pro zemědělskou činnost se příliš nehodí. I z tohoto důvodu nikdy nedošlo k rozšíření vsi a kostel zůstal obklopen jen pár grunty.
Stavební fáze
Kostel je poprvé zmíněn roku 1345 jako kostel „na hrubejch“ – tedy na hrobech.[2] Nejstarší zachovalou částí gotického kostela je mohutná věž na půdorysu 6×7 metrů z třetí čtvrtiny 14. století. V suterénu věže se nalézá klenutý sklípek, který mohl sloužit jako kostnice. Loď a presbytář byly zřejmě pobořeny za husitských válek a k jejich znovupostavení došlo kolem poloviny patnáctého století. Otázky vzbuzuje použití hrubozrné žuly v pilířích kněžiště a jemnozrného pískovce ve špaletách oken kněžiště. Loď byla během barokní přestavby v 18. století výrazně zvýšena a zaklenuta valenou klenbou, původní výše lodi je dobře patrná na armatuře jejího jihovýchodního nároží. Okna byla snížena a zaklenuta obloukem. V jižní zdi byl také zazděn gotický portál s profilovaným ostěním a nalevo od něj vstup na kůr.
Stavební podoba
K mohutné kostelní věži na severní straně přiléhá pětiboké kněžiště s osmi opěrnými pilíři. Na kněžiště navazuje rozšířená a zvýšená obdélníková loď se čtyřmi opěrnými pilíři, po dvou z každé strany. K hladkému kolmému západnímu průčelí lodi s polovalbovou střechou pak přiléhá drobná čtyřúhelná sakristie. Okna nejsou symetricky rozmístěna, proti třem oknům na jižní straně lodi je proraženo jen jedno okno na straně severní a tři okna do kněžiště jsou umístěna z jihu, jihovýchodu a východu. Uvnitř jsou stěny lodi zesíleny čtyřmi pilíři z první poloviny 19. století, výmalba kleneb pochází až z konce dvacátých let 20. století.[3]
Galerie
-
presbytář kostela -
.jpg)
interiér s oltářem -
hřbitov kolem kostela
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-11]. Identifikátor záznamu 142085 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BAŽANTOVÁ, Nina; FAJT, Jiří. Gotika v západních Čechách: (1230–1530). K 700. výročí založení města Plzně. I.. 1. vyd. Praha: Národní galerie v Praze, 1995. 421 s. S. 283.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 1. A-J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 398.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
