Královec (okres Trutnov)
| Královec | |
|---|---|
 kostel sv. Jana Nepomuckého | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žacléř |
| Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°40′36″ s. š., 15°58′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 185 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,94 km²[2] |
| Katastrální území | Královec |
| Nadmořská výška | 512 m n. m. |
| PSČ | 542 03 |
| Počet domů | 85 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Královec 78 542 03 Královec oukralovec@volny.cz |
| Starosta | Tibor Terbák |
| Oficiální web: www | |
  Královec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530808 |
| Kód části obce | 2763 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Královec (do roku 1946 a německy Königshan[4]) je obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Žije zde 185[1] obyvatel.
Historie
První zmínky o obci jsou z roku 1007, kdy Albrecht Trautenberg (trutnovský) daroval Franzi Hirschbergerovi část lesa, kde byly krásné, silné v pravdě královské stromy. Lesu říkali Königshein. Hirschberger tam chtěl postavit i krčmu.V dalším období byli majiteli střídavě Žacléř a Grüssau (Kreszow). Podle zachovalé listiny daroval kníže Bolko I. 8.9.1292 Královec cisteriánům v Grüssau.
Christoph Gendorf, pocházející z Jáchymova, dosáhl toho, že
1533 koupil vrchlabské panství, založil město se všemi právy
1541 mu patřil dědičně Žacléř s Královcem i pro jeho potomky
1546-48 stavěl zámek u Vrchlabí.
1547 dostal do zástavy Trutnov,
1542 dokonce i Žacléř s okolím. Jeho panství se rozprostíralo od Adršpachu po Vrchlabí. Mezi Královcem a Lamperticemi hledal rudu, ale našel černé uhlí.
Měl 8 dcer, kromě Sybily, která zemřela ve 23 letech se všechny provdaly, většinou 2x. Panství si rozdělily dle práva dědičného.
Královec patřil pravděpodobně Benigře, která měla za 1. manžela Jana Silvára z Pilníkova nebo Eleonoře. Ch. Gendorf Zemřel 6.8.1563 v Trutnově, kde je i pochován.
2.4.1599 patřil Královec se Žacléřem Trutnovu
14.12.1599 byly Královec, Bernartice, Lampertice a Bečkov prodány
opatu z Grüssau za 13000,- kop zlatých (florinů).
1620 patřil Královec opět k Žacléři.
1727 byly vytyčeny hranice mezi Žacléřem a Grüssau.
Na kamenech je vyznačen dnes neznámý letopočet a znaky jesuitů ze Žacléře a opata z Grüssau.
Roku 1775 byly pozemky Královce propachtovány a dne 31.10.1790 byla s pachtýři podepsána kupní smlouva o prodeji pozemků.
Za třicetileté války „lágrovali“ v Královci Švédové. V roce 1635 vyhořelo vše, až na 1 stodolu a 1 dům. Žacléřští jesuité převzali 4 koně, 1 vola, 20 krav, 20 telat, 10 prasat a 300 ovcí.
Za války o dědictví rakouské (1740-48) táhla roku 1745 obcí vojska Slezska. Přitom vyhořelo 8 domů a 10 stodol.
Za války o dědictví španělské 1701-1714, o dědictví rakouské 1740-1748 i v sedmileté válce 1756-1763 trpěl i zdejší kraj.
Kronikář napsal „trpěli lidé, lesy, pole i dobytek“. Po sedmileté válce platila za nejbohatší obec Zlatá Olešnice, kde měli 8 koní a 3 voly. Někde neměli vůbec nic.
Do 19. století se ves jmenovala Königshan, poté se zavedl název Königshein a od roku 1883 nařízením ministerstva vnitra Königshan. Na základě vyhlášky č.123/1947 byla obec v roce 1946 přejmenována na Královec.
Kolem roku 1840 bylo v Královci 100 domů a v nich žilo 26 rolníků
4 zahradníci-rolničci, 70 drobných řemeslníků a dalších soukromníků. Celkem zde žilo 640 obyvatel, z toho 284 mužů, 256 žen a všichni byli vyznání katolického.
Mimo jiné zde byly řeznické , pekařské, kovářské živnosti a v domech u cesty byly vinárny, ve kterých majitelé obchodovali s vínem z Uher a Slezska. Proto byla v Královci celnice s byty pro celníky a sice pro 1 vedoucího (tehdy kolem roku 1840 pan Wenzel Poryk), pro kontrolora a závoráře. Druhý závorář a celní aktivista bydleli ve vsi.
Za clo bylo ročně vybráno průměrně 60000 florinů. Kromě toho na mýtě od vozků i pěších asi 500 florinů.
Do roku 1868 byla celnice jako hlavní, potom vedlejší II. třídy.
Dne 2.9.1833 se údajně na celnici převlékal a přepřahal car Mikuláš I. z Ruska.
Od roku 1830 byly v Královci kasárna s 6 muži pohraniční stráže.
Ve Dvorcích majoritního pána z Maierhofu se chovaly ovce.
Královec je předělem mezi Odrou a Labem. Černý potok teče do Bobru a Dlouhý do Líčně.
V obci byly 4 rybníky. Dva byly odvodněny v roce 1770, třetí v roce 1840 a čtvrtý zbyl s málem vody a proto zanikl taktéž.
Kaple Sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1812. V první čtvrtině 20. století byla zbořena a postaven kostel Sv. Jana Nepomuckého. Na původním místě kaple zůstala zachována socha SV. Jana Nepomuckého z roku 1762.
Do roku 1946 nesla obec název Königshan.[4] Protože se Královec nachází v širokém Královeckém sedle a ne v úzkém průsmyku, panovaly obavy, že Hitler zaútočí na Československo jednou z hlavních sil právě tudy. Proto byla několik kilometrů odtud zahájena stavba jedné z největších dělostřeleckých tvrzí Stachelberg v Babí, která měla svou mohutnou palbou pokrýt celý prostor sedla.
Doprava
Obcí prochází silnice I/16 z Trutnova směrem do Polska a II/300 do Žacléře a dále do Trutnova. Nachází se zde bývalý silniční a železniční hraniční přechod Královec-Lubawka do Polska. Oba přechody byly do roku 1989 středně využívány. Více byl využíván ten železniční a to pro nákladní přepravu. Osobní zde nebyla. I po začlenění České republiky do schengenského prostoru mají nadále svá omezení. Silniční přechod je limitován pro nákladní vozidla s hmotností do 9 tun avšak po otevření dálnice na polské straně S3 se provoz výrazně zvýšil a i z tohoto důvodu se ŘSD snaží uspíšit po delších peripetiích ohledně tendru na dostavbu D11 Trutnov-hraniční přechod výstavbu dálnice. Vlak zde nyní projíždí denně a to z Trutnova do Královce a dále pravidelným spojem Královec - Lubawka - Sędzisław přičemž provozovatelem spoje je společnost GW Train Regio. jen několikrát týdně. Z české strany se nyní aktivně buduje dálnice D11 Jaroměř–Královec.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Pomník padlým v I. světové válce od Emila Schwantnera
Zaniklé památky
Jihovýchodně od obce, pod vrchem Královecký Špičák, se nacházela kaple neznámého zasvěcení a Křížová cesta. Z poutního místa se dochoval pouze pískovcový kříž s Kristem.
Významní rodáci
- Emil Schwantner (1880–1956), českoněmecký sochař
- Ekard ze Schwoben (1560–1595), římskokatolický kněz
Galerie
-
Kostel sv. Jana Nepomuckého
-
Socha sv. Jana Nepomuckého -
-
Pomník padlým v 1. světové válce -
Železniční stanice -
Hraniční přechod Královec-Lubawka
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Královec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Königshan v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Královec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Královec (okres Trutnov)
