Kračín
| Kračín | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Tis u Blatna |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′24″ s. š., 13°18′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 19 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kračín (2,9 km²) |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 13 (2021)[2] |
  Kračín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 167070 |
| Kód k. ú. | 767077 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kračín (německy Kratzin) je vesnice, část obce Tis u Blatna v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží šest kilometrů severozápadně od Žihle. V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.[3]
Kračín je nejseverněji položeným sídlem okresu i celého kraje. Sousedí s Tisem u Blatna na východě, s Balkovou na jihozápadě a se Žďárkem a s Vítkovicemi na severozápadě. Kračín leží v přírodním parku Horní Střela. Severozápadně od vsi je kopec Horka.
Název
Název vesnice je přivlastňovací příponou odvozen z osobního jména Kráka, které znamenalo „mluvka“ nebo „žvanil“. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech de Krczyn (1359), in villa Kraczinye (1382), de Kraczyna (1461), kracžyn (1576), Kraczyn (1579), Krczyn (1579), Kratzin (1651), Gratzin (1785) a Kračín nebo Kratzin (1854).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359, kdy se připomíná Svach z Kračína.[5] Po polovině 15. století je doložen Mikuláš z Kračína. V roce 1576 je ves v držení Mikuláše z Lobkovic.
.jpg)
Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto, na rozdíl od nedaleké Balkové však obec zcela nezanikla.
Přírodní poměry
Asi 1300 metrů jihovýchodně od vesnice se po pravé straně silnice do Tisu u Blatna uprostřed louky nachází drobné návrší se skalkou tvořenou olivinickým nefelinitem, který se střídá s polohami špatně vytříděných strusek. Návrší je pozůstatkem nevelkého vulkánu, který zde existoval v období svrchního miocénu, jehož aktivita se projevovala výlevy láv a strombolskými erupcemi.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 99 obyvatel (z toho 49 mužů), z nichž bylo 97 Němců a dva cizinci. Kromě dvou členů nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 108 obyvatel: 107 Němců a jednoho cizince. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 137 | 153 | 142 | 109 | 109 | 99 | 108 | 66 | 41 | 40 | 24 | 14 | 15 | 12 | 19 |
| Počet domů | 25 | 25 | 23 | 21 | 21 | 22 | 23 | 23 | 23 | 13 | 9 | 14 | 13 | 5 | 13 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1959 Kračín byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Podbořany. Od 1. ledna 1960 do 30. června 1980 byly částí obce Tis u Blatna v okrese Plzeň-sever. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byl částí obce Žihle v okrese Plzeň-sever. Od 24. listopadu 1990 je opět částí obce Tis u Blatna v okrese Plzeň-sever. V roce 1950 k obci patřila Balková.[11]
Pamětihodnosti
Usedlosti v obci pocházejí vesměs z druhé poloviny 19. století. Na návsi stojí zděná kaple Královny Posvátného Růžence z 19. století. Má trojboký závěr a na střeše sanktusník.
Severozápadně a jihovýchodně od obce se nacházejí podstavce božích muk z 19. století.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 252.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 357.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 320.
- ↑ Skalka u Tisu [online]. Česká geologická služba, 2012-05-03, rev. 2021-04-22 [cit. 2025-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 253, 7.
- ↑ Kračín - drobné památky na mapě. Drobné památky [online]. [cit. 2021-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kračín na Wikimedia Commons
- Kračín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
