Kreuzberg
Kreuzberg | |
---|---|
![]() | |
![]() znak ![]() vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 52°29′15″ s. š., 13°23′0″ v. d. |
Nadmořská výška | 52 m n. m. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Kreuzberg | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,38 km² |
Počet obyvatel | 153 887 (2016) |
Hustota zalidnění | 14 825,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Franz Schulz (1996–2000), Peter Strieder (1992–1996), Günter König (1989–1992), Waldemar Schulze (1981), Rudi Pietschker (1975–1981), Günther Abendroth (1963–1975), Willy Kressmann (1949–1962), Georg Henschel (1946–1949), Gerhard Sudheimer (1939–1945) a Carl Herz (1926–1933) |
PSČ | 10961, 10963, 10965, 10967, 10997, 10999 a 10969 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kreuzberg je bývalá samostatná čtvrť v německém hlavním městě Berlíně. Nachází se jihovýchodně od centra na levém břehu Sprévy a od roku 2001 byla sloučena se čtvrtí Friedrichshain. Aktuálně se městská část nazývá Friedrichshain-Kreuzberg. V samostatné původní čtvrti žilo okolo 150 000 obyvatel.
Pojmenování
Oblast byla pojmenována podle stejnojmenného 66 metrů vysokého návrší, které patří k Tempelhofské vysočině (původně se nazývalo Sandberg nebo Götzescher Berg, jméno „Křížový vrch“ dostalo po postavení Pruského národního monumentu od Karla Friedricha Schinkela v roce 1821). Původně se zde usazovali Židé.[1] Počet obyvatel začal růst s rozvojem průmyslu, v roce 1920 se Kreuzberg stal součástí Velkého Berlína. Patřil k nejhustěji osídleným a nejchudším částem města, za druhé světové války utrpěl silným bombardováním. V letech 1949–1990 byl součástí Západního Berlína (americký sektor).
Kreuzberg byl proslulý bohémskou a kosmopolitní atmosférou, žije zde množství přistěhovalců, především Turků.[2] Po pádu Berlínské zdi získal Kreuzberg postavení módní čtvrti a probíhá zde gentrifikace.[3] Vysokou podporu zde měl tradičně Svaz 90/Zelení. Nachází se zde množství squattů, gay barů a nočních klubů, spojených s hudebními styly jako punk rock nebo hip hop (nejznámější je SO36).[4] Skupina Bloc Party věnovala této čtvrti skladbu Kreuzberg z alba A Weekend in the City.
K pamětihodnostem Kreuzbergu patří Checkpoint Charlie (jeden z mála přechodů mezi oběma částmi rozděleného města za studené války), Deutsches Technikmuseum Berlin, Židovské muzeum a památník Technologie teroru v bývalém sídle Reichssicherheitshauptamtu, kostel svatého Tomáše a Jeruzalémský kostel, Viktoriapark a most Oberbaumbrücke.[5]
Graffiti
Městská část Kreuzberg je místem vzniku řady významných graffiti skupin, mezi které patří například 1UP nebo Berlin Kidz, které prosluly díky posouvání lidských limitů v rámci veřejného prostoru s častými sociálními a politickými motivy.
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/hipisaci-hipsteri-a-pristehovalci-berlinsky-kreuzberg-je-jako-tisic-svetu-v-jednom-14704
- ↑ https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/co-by-berlinan-neudelal.A150803_123810_kolem-sveta_tom
- ↑ http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Gentrifikace[nedostupný zdroj]
- ↑ https://www.respekt.cz/delnici-kultury/do-berlinskeho-doupete-techna-a-sexu-smi-jen-vyvoleni
- ↑ https://www.turistika.cz/mista/oberbaumbrucke/detail
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kreuzberg na Wikimedia Commons
- http://www.berlin.de/ba-friedrichshain-kreuzberg/