László Čopej

prof. László Čopej
Rodné jménoLaslov Čopej, László Csopey
Narození1. října 1856
Romočevice, Habsburská monarchie
Úmrtí23. června 1934 (ve věku 77 let)
Budapešť, Maďarské království
Místo pohřbeníHřbitov Farkasréti
Povoláníučitel, překladatel, spisovatel a lingvista
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse
Témataučebnice a slovníky
Literární hnutírusínofilské křídlo rusínského národní obrození
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

László Čopej (rusínsky Ласлов Чопей, maďarsky László Csopey, 1. října 1856 Romočevice — 23. června 1934 Budapešť) byl rusínský učitel, filolog, lingvista a reformátor rusínského jazyka. László byl rusínský buditel rusínofilské orientace a sám se pokusil o vytvoření jednotného rusínského literárního jazyka a to přes jeho Rusko-maďarský slovník.[1][2]

Život

László Čopej se narodil 1. října 1856 v obci Romočevice nedaleko Mukačeva.[1][3] Jeho otec, Bazil Čopej, byl učitelem v obci Záluž. Studoval v Mukačevu a Šarišském Potoku a mezi lety 1876 až 1879 studoval matematiku a fyziku na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti, kde si také v roce 1883 dokončil učitelský certifikát.[1]

V roce 1879 byl zaměstnán jako rusínsko-ruský překladatel v překladatelském oddělení maďarského premiéra a začal studovat domácí rusínské vztahy. V letech 1883 až 1925 pracoval jako učitel na střední škole v Budapešti.

László Čopej zemřel 23. června 1934 v Budapešti a je pohřben na nejvýznamnějším budapešťském hřbitově Farkasréti.

Dílo

V maďarském prostředí je László Čopej jako překladatel knih od ruských autorů jako Nikolaj Vasiljevič Gogol, Ivan Sergejevič Turgeněv a Lev Nikolajevič Tolstoj.[1] Lászlo ale také byl častým přispěvatelem do maďarských periodik jako Budapesti Szemle, Fővárosi Lapok, Nyelvtudománi Közlemények a Természettudományi Közlöny.[3]

Titulní strana Rusko-maďarského slovníku, který Lázsló vydal v roce 1883

Rusko-maďarský slovník

Mezi nejvýznamnější dílo od Lászla Čopeje se řadí jeho Rusko-maďarský slovník, který za toto dílo byl vyznamenán cenou Uherské akademie věd.[1][4] Rusofilské křídlo rusínského národního obrození se však proti Čopejovu dílu ohradili.[4] Samotný slovník byl sice napsán v rusínštině, ale v Čopejovi blízkém užském dialektu, který obsahoval množství maďarismů, a proto rusofilové brali jeho rusínský jazyk jako mezikrok k maďarizaci.[4] Právě Rusofilové preferovali dílo Rusko-maďarský slovník od Alexandera Mytraka jehož slovník byl napsán ve spisovné ruštině a obsahoval pouze pár dialektismů z rusínštiny.[5]

V ukrajinských kruzích je Čopejův slovník vysoce ceněn, zejména za zapojení „místního jazyka“, který ukrajinští lingvisté považují za součíst ukrajinského zakarpatského dialektu.[6] Je ale důležité podotknout, že v předmluvě ke slovníku Čopej dosvědčuje odlišnost svého jazyka od maloruského (tj. ukrajinského) jazyka.[6]

Rusínská, tehdy ještě četně rusofilsky zastoupená, inteligence ještě nebyla připravena přijmout reformní učebnice a slovníky v lidové řeči, ta byla dosud považována za důstojnou jen pro básně a učebnice, nikoli pro literaturu a vědu.[7] Příkladem reakce na Čopejovo úsilí byla báseň od Alexandera Pavloviče Vasyl zapřel svůj původ.[pozn. 1][8]

Učebnice

V letech 1881–1884 bylo na pověření Ministerstva náboženství a veřejného školství Uherska a na náklady státu vydáno několik rusínských učebnic určených pro místní rusínské národní školy, jejichž autorem či editorem byl László Čopej. Jednalo se například o Abecedu a první čítanku, Metodickou příručku k výuce abecedy, 24 nástěnných čtecích tabulí inspirovaných školskými metodami Pála Gönczyho[pozn. 2], dále pak Druhou čítanku podle Jánose Gáspára, Cvičení ve výslovnosti a porozumění podle Lászla Nagy, nebo Příručku k výuce maďarského jazyka a Maďarskou čítanku pro rusínsky mluvící národní školy podle Vilmoše Groa.[pozn. 3][1]

Čopej rovněž přepracoval učebnici Dějiny Maďarů od Árona Kisse a Miksy Mayera, včetně k ní přidružené Metodické příručky k výuce maďarských dějin. Po roce 1887 se dále věnoval redakční práci, v jejímž rámci připravoval k vydání díla financovaná z celostátní podpory a většinu svazků přírodovědecké řady nakladatelství Természettudományi Könyvkiadó.[pozn. 4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vasyl je rusínsky László
  2. ↑ Pál Gönczy byl reformní pedagog a školský inspektor, který v Uhrách prosazoval moderní metody výuky, mimo jiné názorné učení s tabulemi.
  3. ↑ Tyto publikace byly určeny především pro lidové školy v podkarpatské oblasti (Podkarpatská Rus), kde bylo cílem zlepšit úroveň základního vzdělávání v rodném jazyce žáků.
  4. ↑ Természettudományi Könyvkiadó (Nakladatelství přírodních věd) byla vydavatelská instituce v Budapešti, zaměřená na popularizaci přírodovědných a vzdělávacích spisů. Čopejova účast na redakci svědčí o jeho odborném renomé i mimo rusínské prostředí.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Csopey László na maďarské Wikipedii, Ласлов Чопей na rusínské Wikipedii a Чопей Василь na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 
  2. ↑ MAGOCSI, Paul R. The shaping of a national identity: subcarpathian rus', 1848 - 1948. 2. print. vyd. Cambridge, Mass: Harvard University Press 640 s. (Harvard Ukrainian series). ISBN 978-0-674-80579-8. (anglicky) [Dále jen The shaping of a national identity]. 
  3. ↑ a b HOLLÓS, Attila. Život a práce Lászla Čopeje. Nyíregyháza: [s.n.], 2004. 
  4. ↑ a b c The shaping of a national identity, s. 59.
  5. ↑ The shaping of a national identity, s. 60.
  6. ↑ a b Ukraïnsʹka mova: ent︠s︡yklopedii︠a︡. Příprava vydání Vitaliĭ Makarovych Rusanivsʹkyĭ, Instytut movoznavstva im. O.O. Potebni, Instytut ukraïnsʹkoï movy (Nat︠s︡ionalʹna akademii︠a︡ nauk Ukraïny). Kyïv: Vyd-vo "Ukraïnsʹka ent︠s︡yklopedii︠a︡" imeni M.P. Baz︠h︡ana 750 s. ISBN 978-966-7492-07-6. 
  7. ↑ UDVARI, István. Paměti Lászla Čopeje. Studia Slavica Hungaricae. 1991–1992, roč. XXXVII, s. 467–473. 
  8. ↑ Василь роду измѣнил, русский букварь осквернил :: Русинська Веб-книга. rusin8.webnode.ru [online]. [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • HOLLÓS, Attila. Život a práce Lászla Čopeje. Nyíregyháza: [s.n.], 2004. 
  • MAGOCSI, Paul R. The shaping of a national identity: subcarpathian rus', 1848 - 1948. 2. print. vyd. Cambridge, Mass: Harvard University Press 640 s. (Harvard Ukrainian series). ISBN 978-0-674-80579-8. (anglicky) 
  • POP, Ivan Ivanovič; ALMAŠIJ, Mychajlo. Encyklopedie Podkarpatské Rusi. 1. vyd. Užhorod: Vydavatelství Valerije Paďaka, 2001. 429 s. ISBN 978-966-7838-23-2. 
  • POP, Ivan Ivanovič; MAGOCSI, Paul Robert. Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 (anglicky) 
  • POP, Ivan Ivanovič. Malé dejiny Rusínov. 2. vydanie. vyd. Bratislava: Združenie inteligencie Rusínov Slovenska 240 s. ISBN 978-80-973455-1-8. (slovensky) 
  • POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 
  • Ukraïnsʹka mova: ent︠s︡yklopedii︠a︡. Příprava vydání Vitaliĭ Makarovych Rusanivsʹkyĭ, Instytut movoznavstva im. O.O. Potebni, Instytut ukraïnsʹkoï movy (Nat︠s︡ionalʹna akademii︠a︡ nauk Ukraïny). Kyïv: Vyd-vo "Ukraïnsʹka ent︠s︡yklopedii︠a︡" imeni M.P. Baz︠h︡ana 750 s. ISBN 978-966-7492-07-6. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.