Lazar Schukić
Lazar Schukić | |
---|---|
![]() | |
Velitel námořního arzenálu v Pule | |
Ve funkci: 1907 – 1911 | |
Předchůdce | Josef Mauler von Elisenau |
Nástupce | Georg von Kirchmayr |
Velitel válečného přístavu Castelnuovo | |
Ve funkci: 1905 – 1907 | |
Předchůdce | Wilhelm Weber |
Nástupce | Josef von Schwarz |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | viceadmirál (1912), kontradmirál (1907), kapitán řadové lodi (1903), fregatní kapitán (1899), korvetní kapitán (1896) |
Narození | 1. dubna 1852 Sremska Mitrovica |
Úmrtí | 13. října 1938 (ve věku 86 let) Terst |
Profese | admirál |
Ocenění | Leopoldův řád, Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lazar Schukić (uváděn též jako Lazzaro/Lazarus Šukić; 1. dubna 1852 Sremska Mitrovica – 13. října 1938 Terst) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1870 a od mládí se věnoval technologickým novinkám. Absolvoval několik zaoceánských cest a jako vyšší důstojník byl později velitelem několika bitevních lodí. Svou kariéru završil jako velitel pevnosti Castelnuovo (1905–1907) a arzenálu v Pule (1907–1911). Po odchodu do výslužby získal hodnost viceadmirála (1912).
Biografie

Pocházel z rodiny finančního úředníka Atanase Schukiće, matka Maria de Gozze patřila ke staré šlechtě Dubrovnické republiky. Studoval na vojenské škole v Hranicích na Moravě a v roce 1870 vstoupil jako kadet k námořnictvu. Původně byl katolíkem, v roce 1876 konvertoval k pravoslavnému vyznání. Celoživotně se zajímal o moderní technologie a jejich zavádění v námořnictvu, sám se vzdělával a své zkušenosti později zúročil ve vyšších funkcích. Kromě služby na lodích působil u arzenálu v Pule, byl také velitelem jednotek námořní pěchoty a mezitím postupval v hodnostech (poručík II. třídy 1884,[1] poručík I. třídy 1886).[2] V roce 1887 cestoval do Severního moře, kde měl za úkol převzít torpédový člun SMS Meteor postavený v loděnicích v Elblągu.[3] Jako první důstojník na korvetě SMS Donau absolvoval v letech 1894–1895 plavbu do jižní Afriky, Brazílie, Karibiku a New Yorku.[4]
.png)
V hodnosti korvetního kapitána (1. května 1896)[5] byl přidělen k velení válečného přístavu v Pule, působil také u Námořního technického výboru nebo u arzenálu v Pule. Kromě toho byl velitelem několika menších lodí a ke dni 1. listopadu 1899 získal hodnost fregatního kapitána.[6] V letech 1901–1902 byl přednostou technického odboru v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni[7][8] a poté se stal velitelem bitevní lodi SMS Wien (1902-1903).[9] K datu 1. května 1903 byl povýšen na kapitána řadové lodi[10] s přidělením k námořnímu oblastnímu velitelství v Terstu, krátce byl velitelem bitevní lodi SMS Monarch (1904)[11] a v letech 1905–1907 byl velitelem námořní základny Castelnuovo (dnes Herceg Novi v Černé Hoře).[12]
K datu 1. listopadu 1907 byl povýšen na kontradmirála[13] a stal se velitelem arzenálu v Pule (1907–1911).[14] Mezitím od března do září 1909 krátce velel křižníkové flotile, respektive III. divizi, která podnikla cestu na Blízký východ.[15] K datu 1. března 1911 byl penzionován[16] a mimo aktivní službu dosáhl ještě hodnosti viceadmirála (10. ledna 1912).[17]
Po odchodu do výslužby se usadil v Terstu, kde zemřel ve věku 86 let v roce 1938 a byl pohřben na terstském vojenském hřbitově Sant'Anna.[18]
V roce 1919 se oženil s Emilií, rozenou Marno von Eichenhorst (1846–1919), dcerou generálmajora Adolfa Marno von Eichenhorst (1823–1893).[19]
Řády a vyznamenání
Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí, v roce 1911 mimo jiné obdržel čestné občanství v Terru.[20]
Rakousko-Uhersko
Vojenský záslužný kříž (1895)
Služební odznak pro důstojníky (1895)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1908)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1910)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1911)
Zahraničí
komandérský kříž Řádu Albrechtova (1911, Sasko)
Odkazy
Reference
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 977 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 989 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 18, 121 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 164 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1897; Vídeň, 1896; s. 1119 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1899; s. 1174 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 289 dostupné online
- ↑ WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 153 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 160 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1904; Vídeň, 1903; s. 1208 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegs-Marine 1904; Vídeň, 1904; s. 164 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 302 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1269 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 315 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 168 dostupné online
- ↑ Služební postup Lazara Schukiće in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 168 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 1268 dostupné online
- ↑ Pomorski arsenal u Puli 1856–1918 dostupné online
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2022; Praha, 2017; 495 s. ISBN 978-80-905324-4-1
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Lazara Schukiće in: Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1910; s. 9 dostupné online
Literatura
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 250–255 (heslo Lazar Schukić) ISBN 3-7648-2519-7