Leo von Wurmbrand-Stuppach
Leo hrabě von Wurmbrand-Stuppach | |
---|---|
![]() | |
První komorník arcivévody Františka Ferdinanda | |
Ve funkci: 1883 – 1896 | |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | polní podmaršál (1898), generálmajor (1892) |
Narození | 12. září 1840 zámek Liblín |
Úmrtí | 29. srpna 1903 (ve věku 62 let) Stainach |
Titul | ![]() |
Rodiče | Vilém z Wurmbrand-Stuppachu |
Ocenění | Leopoldův řád |
Commons | Leon Anton Johann Nepomuk von Wurmbrand-Stuppach |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leo Anton hrabě von Wurmbrand-Stuppach (německy Leo Anton Johann Nepomuk Graf von Wurmbrand-Stuppach) (12. září 1840 Liblín – 28. srpna 1903 Stainach) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v c. k. armádě, v letech 1883–1896 zastával funkci prvního komořího arcivévody Františka Ferdinanda a absolvoval s ním řadu cest do zahraničí. Ve vojsku byl v roce 1898 povýšen do hodnosti polního podmaršála.
Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Wurmbrand-Stuppachů,[1][2] byl třetím synem hraběte Viléma Wurmbrand-Stuppacha (1806–1884)[3][4] a jeho manželky Berty, rozené hraběnky Nosticové (1816–1888).[5] Jeho rodištěm byl zámek Liblín v západních Čechách, který Wurmbrandům v 19. století patřil.[6] Leo od mládí sloužil v armádě, byl důstojníkem jezdectva, zúčastnil se prusko-rakouské války a v roce 1866 byl povýšen na rytmistra u 2. hulánského pluku. Později sloužil u 14. dragounského pluku v Písku[7] a v hodnosti majora (1879) u 6. husarského pluku v Záhřebu.[8]

V roce 1883 byl povýšen na podplukovníka[9] a jako první komorník (Kammervorsteher) byl přidělen k arcivévodovi Františku Ferdinandovi.[10] Zatímco František Ferdinand vystupoval na veřejnosti rezervovaně, Leo Wurmbrand se naopak stal středem společnosti arcivévodova okolí. V roce 1886 byl povýšen na plukovníka[11] a v roce 1892 dosáhl hodnosti generálmajora.[12][13] V roce 1893 s Františkem Ferdinandem absolvoval cestu kolem světa.[14] Když se František Ferdinand stal v roce 1896 oficiálně následníkem trůnu, dostal nový dvůr v čele s nejvyšší hofmistrem (František Antonín Thun-Hohenstein) a Wurmbrandova služba u něj skončila. Obdržel čestnou hodnost nadporučíka jedné z císařských gard (K.u.k. Erste Arcieren Leibgarde)[15][16] a v roce 1898 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[17]
Zemřel ve Stainachu ve Štýrsku 28. srpna 1903 ve věku 62 let, spolu s dalšími členy rodiny je pohřben na hřbitově v Kirchau.[18][19]
Tituly a ocenění
Wurmbrandové patřili k tzv. mediatizované šlechtě zaniklé Svaté říše, náležel jim titul říšských hrabat s nárokem na oslovení Osvícenost (Erlaucht) a právem užívání knížecí korunky v erbu.[20] Leo byl v roce 1880 jmenován c. k. komořím[21] a v roce 1895 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[22] Získal několik vyznamenání, vzhledem ke službě u dvora Františka Ferdinanda byl nositelem i několika ocenění v zahraničí.[23]
Rakousko-Uhersko
komandérský kříž Leopoldova řádu
Vojenská záslužná medaile
Válečná medaile
Služební odznak pro důstojníky III. třídy
Jubilejní pamětní medaile
Zahraničí
Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko)
rytíř Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
Řád červené orlice II. třídy (Německo)
Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
komandér Ŕádu polární hvězdy (Švédsko)
rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)
rytíř Řádu Fridrichova (Württembersko)
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1908 (reprint 2002); s. 315 ISBN 80-7185-513-8
- ↑ Rod Wurmbrand-Stuppach na webu almanachdegotha.org dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Wurmbrand-Stuppach na webu euwweb.cz dostupné online
- ↑ Gothaischer Hofkalender 1856; Gotha, 1856; s. 269 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Nosticů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 166
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 480 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 465, 525 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 515 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 87 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für das Jahr 1888; Vídeň, 1887; s. 131 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 141 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 234 dostupné online
- ↑ Doprovod arcivévody Františka Ferdinanda na cestě kolem světa na webu franzferdinandsworld.com dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 95, 156 dostupné online
- ↑ Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 273 dostupné online
- ↑ Služební postup Lea Wurmbrand-Stuppacha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 207 dostupné online
- ↑ Pohřebiště rodu Wurmbrand-Stuppach na webu royaltyguide.nl dostupné online
- ↑ Hrob Lea Wurmbranda na webu findagrave.com dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 46–47 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 216 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Lea Wurmbranda in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 26 dostupné online
Literatura
- GALANDAUER, Jan. František Ferdinand d'Este: následník trůnu. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2000. 353 s. ISBN 80-7185-325-9.
- PERNES, Jiří. Život plný nepřátel : život a smrt Františka Ferdinanda d'Este. Praha: Iris ; Knižní klub, 1994. 276 s. ISBN 80-85893-01-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev Antonín Jan Nepomuk z Wurmbrand-Stuppachu na Wikimedia Commons
- Oficiální web rodiny Wurmbrand-Stuppach