Leopold Ignác z Koloniče

Jeho biskupská Milost Leopold Ignác z Koloniče OCD
Titulární biskup z Agathonice
rodový erb
Církev	římskokatolická
Jmenování	17. února 1723
Zasvěcený život
Institut	bosí karmelitáni
Osobní údaje
Datum narození	25. srpna 1681
Datum úmrtí	31. října 1735 (ve věku 54 let)
Rodiče	Jan Zikmund Kolonič z Kologradu a Regina Alžběta Speidlová z Vatersdorfu
Příbuzní	Oldřich Karel Kolonič z Kologradu, Jiří Ferdinand z Koloniče a Zikmund Kolonič z Kologradu (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Ignác Kolonič z Kologradu (německy Leopold Ignaz von Kollonitz, či též Kollonitsch, Kollonich, Kollonics, Collonicz apod.; řádové jméno Innocent od sv. Leopolda - Innocentius Kollonitz, OCD, 25. srpna 1681, Uhersko – 31. října 1735, Malabar, Indie) byl uhersko-rakouský šlechtic z původem chorvatského rodu Koloničů z Kologradu. Působil jako karmelitánský misionář a byl jmenován titulárním biskupem v Aureliopoli.

Leopold Ignác Vilém Ludvík Kolonič z Kologradu se narodil jako syn hraběte Jana Zikmunda Koloniče z Kologradu a jeho manželky Reginy Alžběty Speidlové z Vatersdorfu.

Měl tři bratry: Zikmund z Koloniče byl kardinál a vídeňský arcibiskup, Jiří Ferdinand císařský důstojník, padl v boji proti Turkům a Oldřich Karel padl při obléhání Vídně v roce 1683. Jeho strýc kardinál Leopold Karel z Koloniče byl ostřihomský arcibiskup.

Leopold Ignác vstoupil do řádu bosých karmelitánů a byl poslán do indické misie v Malabaru. Po smrtí biskupa Angela Francesca Vigliottiho v roce 1712 jako provikář spravoval apoštolský vikariát Verapoly, dnešní arcidiecézi verapolskou, a to až do příchodu nového biskupa Giovanniho Battisty Multediho v roce 1718.

Dne 17. února 1723 byl Leopold Ignác jmenován titulárním biskupem v Agathonicích a koadjutorem Pietra Maurizia Gagny apoštolského vikáře velkého mogula, jmenování však odmítl. Když byl 11. prosince 1734 povýšen na koadjutora nemocného biskupa Multediho a titulárního biskupa z Aureliopolis, jmenování s odvoláním na svůj slib poslušnosti přijal, zemřel však 31. října 1735 v Malabaru, aniž by přijal svěcení. Byl pohřben v katedrále ve Verapoli.

Je uctívá za svou angažovanost vůči chudým, horlivost při naslouchání zpovědím a štědrost vůči potřebným katechumenům, na jejichž potřeby vyčlenil ve Vídni roční penzi 100 zlatých, která se vyplácela až do doby panování císaře Josefa II. Velmi si ho vážila i malabarská knížata. V Mangate postavil na vlastní náklady dům pro studium malabarštiny a zlepšil podmínky klášterů ve Verapoli a Muttancherry.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold Ignaz von Kollonitz na německé Wikipedii.

• Paulinus a S. Bartholomaeo: India Orientalis Christiana: continens fundationes ecclesiarum, seriem episcoporum, missiones, schismata, persecutiones, reges, viros illustres. Romae: Typis Salomonianis, 1794, S. 54
• The Madras Catholic Directory and General Annual Register for the Year of our Lord 1870. Madras: Examiner Press, 1869, S. 175–176
• Constantin von Wurzbach: Kollonitz, Leopold Ignaz. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 12. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 362.

• Záznam o Leopoldu Ignácovi z Koloniče na catholic-hierarchy.org