Liščí Hora
| Liščí Hora | |
|---|---|
_zanikl%C3%A1_ves_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2023_(12).jpg) Jediný dům stojí na základech původního stavení | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Rybník |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′9″ s. š., 12°41′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Novosedly u Rybníku |
| Nadmořská výška | 580 m n. m. |
| PSČ | 345 25 |
| Počet domů | 1 (2023) |
  Liščí Hora | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 336149 |
| Zaniklé obce.cz | 2939 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liščí Hora (německy Fuchsberg) je zaniklá vesnice, osada obce Rybník v okrese Domažlice. Nachází se asi 5 km na sever od Rybníka.
Historie
Vesnice byla založena pány ze Švamberka spolu s dalšími okolními vesnicemi v rozmezí let 1530 až 1540.[1]
Ves původně náležela pod správu hradu Přimdy a Antonín Profous ji zmiňuje při dělení přimdského panství roku 1591 a znova roku 1595.[2]
Liščí Hora byla v roce 1869 a v letech 1880–1910 a 1921–1930 pod názvem Fuchsberg osadou obce Novosedly (Neubäu). V roce 1950 osadou obce Rybník a v letech 1961–1974 částí obce Rybník. K datu 1. lednu 1974 jako část obce zanikla.[3]
Jako evidenční část obce Rybník vznikla k 20. červenci 2021 a k uvedenému datu se zde nacházela jedna evidenční adresa.[4][5]
Po odchodu posledních obyvatel objekty chátraly a dochovaly se z nich pouze ruiny. Výjimkou bylo stavení původně obývané rodinou Voglovou, dříve evidované jako čp. 12. Po roce 2000 byl dům částečně opraven a využíván jako sezónní stáj pro krávy a později opuštěn.[2] V současnosti (2023) je opravován a slouží k celoročnímu pobytu.[6] Jeho adresa je Liščí Hora 1, 345 25 Rybník, a tak se na Liščí Horu vrací život.[7]
Obyvatelstvo
Sommerova topografie z roku 1839 popisuje ve vsi 12 domů a 116 obyvatel.[2]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 105 obyvatel, všichni německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo všech 105 obyvatel.[8] V roce 1930 zde v 16 domech žilo 99 Němců a 1 Čech.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 123 | 117 | 119 | 113 | 106 | 105 | 100 | 4 | – | – | – | – | – | – |
| Počet domů | 13 | 15 | 15 | 15 | 16 | 16 | 16 | 10 | – | – | – | – | – | – |
Odkazy
Reference
- ↑ Franz Liebl: Heiligenkreuz. In: Franz Liebl, Heimatkreis Bischofteinitz (Hrsg.): Unser Heimatkreis Bischofteinitz. Brönner & Daentler KG, Eichstätt 1967, S. 322.
- ↑ a b c PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. S. 143–147. Dále jen Procházka.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-20. ISBN 80-250-1310-3. S. 286.
- ↑ Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2021 [online]. Cuzk.cz [cit. 2021-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2021-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Procházka, s. 312.
- ↑ expanzo.com [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Hora Liščí. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 276.
- ↑ Volkszählungsergebnisse vom 1. Dezember 1930. In: Franz Liebl, Heimatkreis Bischofteinitz (Hrsg.): Unser Heimatkreis Bischofteinitz. Brönner & Daentler KG, Eichstätt 1967, S. 882
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Domažlice. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-21. S. 15.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Liščí Hora na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Novosedly u Rybníku [online]. ČÚZK [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- Liščí Hora (Fuchsberg) [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2021-07-22]. Dostupné online.