Libuše Pamětnická

Libuše Pamětnická
Narození10. července 1920
Hněvkovice
Úmrtí9. října 1992 (ve věku 72 let)
Humpolec
Místo pohřbeníhřbitov Jiřice u Miroslavi
Povoláníbásnířka a spisovatelka
Manžel(ka)Ladislav Badalec
DětiIvana Haslingerová Pancířová
RodičeFrantišek Pamětnický
PříbuzníMichal Haslinger (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libuše Pamětnická (10. července 1920 Hněvkovice u Humpolce – 9. října 1992 Humpolec) byla česká spisovatelka, básnířka a publicistka.[1]

Život

Dětství a mládí

Libuše Pamětnická se narodila 10. července 2020 Pavle Pamětnické (1895–1977) ve škole v Hněvkovicích u Humpolce, v níž prožila dětství u prarodičů, řídícího učitele Jana Mokrého (1863, 1931) a jeho choti Emilie Mokré (1867, 1952). Její otec František Pamětnický (1893–1941) byl totiž povolán v roce 1921 jako kapelník hudby finanční stráže na Podkarpatskou Rus do Mukačeva a Užhorodu,[2] kam s ním odešla i její matka Pavla. Roční dceru zanechali u prarodičů. Po odchodu svého dědečka Jana Mokrého do důchodu žila Libuše Pamětnická v jeho domě čp. 100 v Hněvkovicích, který si postavil.

Otec Libuše Pamětnické František Pamětnický byl za účast v odboji uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen, kde byl 9. listopadu 1944 popraven.[2] Matka zůstala s jejími dvěma sestrami Vlastou a Eliškou v Praze. Libuše Pamětnická studovala na učitelském ústavu v Žatci, po Mnichovské dohodě dokončila studium maturitou v Praze v roce 1940.[3] Po studiu pražského učitelského ústavu nastoupila místo ve škole Na zelené lišce v Praze 4. Období druhé světové války prožívala v Praze Nuslích u tety Boženy Mokré (1890–1984). Kromě pedagogické činnosti publikovala řadu fejetonů v Pražském ilustrovaném zpravodaji, kde v roce 1941 vyšla její povídka Holčička pod jabloní.[4] V roce 1942 vydalo nakladatelství Zvěrokruh knihu Malá princezna,[5] kde píše o svém životě od narození až do odchodu studia do Prahy. V roce 1943 vyšel v Pražském ilustrovaném zpravodaji její román Vysoká mříž.[6] V září 1944 vydalo nakladatelství Šprongl její Pohádky měsíčních večerů.[7] Kniha je uložena v Památníku národního písemnictví a v Národním archivu v Praze.

Rodinný život

V roce 1944 se Libuše Pamětnická provdala za profesora matematiky Ladislava Badalce a 21. srpna 1946 se jim narodila dcera Ivana. Po rozvodu si ponechala Libuše Badalcová jméno za svobodna – Pamětnická a dceři Ivaně ho dala též. Vrátila se i s dcerou ke své babičce do Hněvkovic. Po její smrti se vrátila učit zpět do Prahy. Dceru Ivanu ponechala u tety Boženy Mokré v Hněvkovicích.

V šedesátých letech dvacátého století se Libuše Pamětnická po návratu do rodného domu v Hněvkovicích kromě pedagogické činnosti věnovala psaní básní a článků do místních novin: Jihočeské pravdy, jihlavské Jiskry, pelhřimovského Nástupu, Hlasu 91, Hlasu Vysočiny, Nového týdeníku z Českomoravské vysočiny. Přispívala téměř pravidelně do Humpoleckého zpravodaje Zálesí. Jako vlastivědná badatelka se věnovala sběru lokálních pověstí, studiu života a díla skladatele Vítězslava Nováka a zpracování materiálů o mykologovi Janu Bezděkovi.[3]

Literární tvorba

Libuše Pamětnická, portrét studentky

Velkou část své literární činnosti věnovala Libuše Pamětnická rodnému kraji pod zříceninou hradu Orlíku, kterému se pro nádherné a hluboké lesy v okolí řeky Želivky říká odedávna Zálesí. Město Humpolec dlouhodobě vydává časopis nesoucí jeho jméno Zálesí. V roce 2024 vyšel jeho 61. ročník.[8] V osmdesátých a devadesátých letech 20. století vydal Městský úřad v Humpolci jako poděkování za to, kolik veršů věnovala ve své literární tvorbě rodnému kraji a městu samému, pět jejích básnických sbírek s ilustracemi od dcery Ivany Haslingerové: Rytmy kraje (1983),[9] Milování (1986),[10] Recitace k poslednímu rozloučení (1991),[11] Planutí a zhasínání (1991)[12] a Kalendář srdce (1992).[13]

Přestože svůj první článek otiskla Libuše Pamětnická již v devatenácti letech v roce 1939 v pelhřimovském Týdeníku z Českomoravské vysočiny, kde v roce 1940 také publikovala svůj první román na pokračování Břízy ve větru,[14] do povědomí čtenářů se zapsala především svojí poslední knihou pohádek Strašidla ze Zálesí.[15] V den své náhlé smrti stačila zadat do nakladatelství U Jakuba v Pelhřimově prvních 21 pohádek, které vyšly s ilustracemi Ivany Haslingerové v roce 1992 pod názvem Strašidla ze Zálesí v nákladu 3000 kusů.[16] Dalších 25 pohádek bylo nalezeno v její pozůstalosti. V červenci 2017 vyšlo pod záštitou Kulturní komise České republiky z.s. v nákladu 2000 kusů všech 46 pohádek jako 644. publikace Strašidla ze Zálesí pražského nakladatelství Práh.[15]

Podle názoru odpovědného redaktora knihy prezidenta Kulturní komise České republiky z.s. Doc. Ing. Jiří Pancíře, CSc., mají pohádky velmi dobrou literární úroveň. Básnířka v nich zpracovala svou vlastní básnířskou metodou pohádky a pověsti, které v dětství slýchávala při vyprávěních vesnických žen při dračkách peří při nazelenavém světle petrolejové lampy v útulném prostředí hněvkovské školy. Díky tomu pohádky zachycují kromě strašidel i život lidí na přelomu 19. a 20. století ve vesnicích na Humpolecku a byly zařazeny mezi povinnou četbu ve škole v Humpolci.[17]

„Přál bych si, aby kniha čtenářům pohádek „Strašidla ze Zálesí“ přinesla tolik potřebný klid v této tak hektické době 21. století. Aby se přenesli při jejím čtení do doby, kdy lesy byly plné hejkadel a bludiček, kdy v každém rybníku sídlil hastrman a na jeho hladině tančily zelenooké rusalky a stavení plná šotků a ďáblíků, prostě do doby dětství našich prababiček. Při jejím čtení se prostě pro čtenáře zastaví čas, zasní se nad zelenookými rusalkami a nalezne tolik potřebné zklidnění v současné přetechnizované době. A právě pro tuto její vlastnost, kterou se odlišuje od moderních dětských knih, nad ní přebrala Kulturní komise České republiky, z.s. záštitu," píše Jiří Pancíř v článku Libuše Pamětnická - stále živá básnířka Vysočiny věnovaném 90. narozeninám autorky knihy.[18]

K nedožitým devadesátým narozeninám autorky uspořádala Základní umělecká škola G. Mahlera v Humpolci pod vedením profesorky Evy Moravcové výstavu jejích soch a modelů na realizaci parku s jejím pomníkem před bývalou budovou hněvkovské školy, v níž prožila rané dětství. V místní knihovně v Hněvkovicích je umístěna stálá výstava těchto dětských návrhů.[18]

Encyklopedie o Libuši Pamětnické

Biogramy Libuše Pamětnické jsou uvedeny v Československé biografickém slovníku 20. století I[19] a Českém biografickém slovníku 20. století, díl II.[20] Encyklopedista Josef Tomeš ke stému výročí narození zveřejnil 10. července 2020 v Lidových novinách článek Básnířka Vysočiny.[21] Ve slovníku jihočeských autorů Chvály jižních Čech z roku 1976 je uvedeno že kromě lyrických veršů věnovaných rodnému kraji a rozhlasových her a fejetonů publikovala dívčí poezii Malá princezna, sbírku pohádek Pohádky měsíčních večerů a román Vysoká mříž. Časopis VÝBĚR z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích zveřejnil k životnímu jubileu Libuše Pamětnické její medailon v rubrice Zasloužilé osobnosti.[22] V souborné knize jihočeských autorů Chvály jižních Čech je uvedena Libuše Pamětnická na str. 239 a 253.[23]

Posmrtná připomínka

Hrob spisovatelky Libuše Pamětnické

V pozůstalosti Libuše Pamětnické bylo nalezeno sedm dosud nevydaných básnických sbírek Stříbrný chlad, Stopy a paměť míst, Reflexe, Torzo snů, Když sněží na srdce, Za okny svítí zlatý měsíc a Vyznání. Kulturní komise České republiky z.s.[24] u příležitosti oslav 30 let své existence v roce 2024 zařadila mezi doporučované projekty přejmenování rodného domu spisovatelky na Dům strašidel ze Zálesí a ponechat ho jako kulturní památku na ní (žádost o kulturní památku projednává ministerstvo kultury a komise shání nadále sponzory na využití domku - psáno 2025).[25]

Politická a náboženská příslušnost

Libuše Pamětnická byla katolického vyznání a je pohřbena v rodinném hrobě v Jiřicích u Humpolce. Nebyla politicky angažovaná, i když se v médiích věnovala i této problematice. Vítala například velice vznik OF v Humpolci a změnu režimu z komunistické diktatury ke svobodě.[zdroj?]

Díla

Časopisové vydání

  • Břízy ve větru, pelhřimovský týdeník z českomoravské vysočiny
  • Vysoká mříž, pražský ilustrovaný zpravodaj

Knižní vydání

  • Malá princezna
  • Pohádky měsíčních večerů
  • Rytmy kraje
  • Milování
  • Recitace k poslednímu rozloučení
  • Planutí a zhasínání
  • Kalendář srdce
  • Strašidla ze Zálesí, první vydání ISBN 80-900885-1-1, druhé vydání ISBN 978-80-7252-691-8

Galerie

  • Smrt a vodník, ilustrace k pohádce „Pole při měsíčku“ v knize Strašidla ze Zálesí
    Smrt a vodník, ilustrace k pohádce „Pole při měsíčku“ v knize Strašidla ze Zálesí
  • Čert a pes, ilustrace k pohádce „Cikánka od Jambora“ v knize pohádek Libuše Pamětnické Strašidla ze Zálesí
    Čert a pes, ilustrace k pohádce „Cikánka od Jambora“ v knize pohádek Libuše Pamětnické Strašidla ze Zálesí
  • Vodník Camprlík, ilustrace k pohádce
    Vodník Camprlík, ilustrace k pohádce

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOZLÁROVÁ, Dana. Zprávy z Hněvkovic: Jubileum Libuše Pamětnické. Radniční listy Humpolec. 2020-01-17, roč. 2020, s. 12. Dostupné online. 
  2. ↑ a b TOMEŠ, Josef. Hudebník F. Pamětnický. Hlas revoluce. 1971-12-04, roč. 1971. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BÍLEK, Josef. Za Libuši Pamětnickou. Muzejní a vlastivědná práce. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111. Dostupné online. ISSN 0027-5255. 
  4. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Holčička pod jabloní. Pražský ilustrovaný zpravodaj. 1941-07-31, roč. 1941, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Malá princezna. 18. vyd. České Budějovice: edice Zvěrokruh, Jaroslav Měšťan, 1942 na jaře. 40 s. 
  6. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Vysoká mříž. Pražský ilustrovaný zpravodaj. 1943, roč. 1943, s. román na pokračování. Dostupné online. 
  7. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Pohádky měsíčních večerů. I. vyd. Pelhřimov: Šprongl, 1944. 91 s. 
  8. ↑ MAREŠOVÁ, Vendula. Léto 2024 Humpolec. Zálesí, čtvrtletník. 20240401, roč. 61, s. https://infohumpolec.cz/infocentrum/zalesi-ctvrtletni-magazin/zalesi.html. 
  9. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Rytmy kraje. 1. vyd. Humpolec: Městský úřad v Humpolci, 1983. 39 s. 
  10. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Milování. 1. vyd. Humpolec: Městský úřad, 1986. 27 s. 
  11. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Recitace k poslednímu rozloučení. 1. vyd. Humpolec: Městský úřad, 1991. 54 s. 
  12. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Planutí a zhasínání. Humpolec: Městský úřad, 1991. 
  13. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Kalendář srdce. Humpolec: Městský úřad, 1992. 30 s. 
  14. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Břízy ve větru. Týdeník z Českomoravské vysočiny. 1940, roč. 1939. Dostupné online. 
  15. ↑ a b PAMĚTNICKÁ, Libuše. Strašidla ze Zálesí. 2. vyd. Praha: nakladatelství Práh, 2017. 218 s. ISBN 978-80-7252-691-8. 
  16. ↑ PAMĚTNICKÁ, Libuše. Strašidla ze Zálesí, s podtiulem Pověsti z Českomoravské vysočiny - 1.díl. 1. vyd. Pelhřimov: Nakladatelství U Jakuba, 1992. 91 s. ISBN 80-900885-1-1. 
  17. ↑ HASLINGEROVÁ, Ivana. Strašidla ze Zálesí byla uvedena do života. Kulturně-hospodářská revue FRAGMENTY (www.fragmenty.cz). 11.10.2017, roč. 23. Dostupné online. 
  18. ↑ a b PANCÍŘ, Jiří. Libuše Pamětnická – stále živá básnířka Vysočiny. www.fragmenty.cz [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ TOMEŠ, Josef; LÉBLOVÁ, Alena. Československý biografický slovník. Praha: Academia, 1992. 
  20. ↑ TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník 20. století, díl II. Praha: Paseka, 1999. S. 514–515. 
  21. ↑ TOMEŠ, Josef. Básnířka Vysočiny. Lidové noviny. 2020-07-10, s. 11. 
  22. ↑ ČAPEK, František Josef. K životnímu jubileu spisovatelky L. Pamětnické. VÝBĚR z prací členů Historického klubu při Jihočeském Muzeu v Českých Budějovicích. 1985-02-22, s. 148–150. 
  23. ↑ CÍFKA, Stanislav; POKORNÝ, Luděk. Chvály jižních Čech. České Budějovice: Růže, 1976. 257 s. S. 239 a 253. 
  24. ↑ Kulturní komise ČR, z.s. IČO: 60456582
  25. ↑ SAUDEK, David. Projekty Kulturní komise České republiky, z.s. ke 30 letům její činnosti. Kulturně hospodářská revue Fragmenty (www.fragmenty.cz). 2023-12-11, roč. 29. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.