Lipsko (Polsko)
| Lipsko | |
|---|---|
_market_square_in_Lipsko_(2)_03.jpg) Centrum města s kostelem sv. Trojice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°9′30″ s. š., 21°38′57″ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Mazovské |
| Okres | Lipsko |
| Gmina | Lipsko |
  Lipsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,70 km² |
| Počet obyvatel | 4 914 (2024) |
| Hustota zalidnění | 313 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Jacek Lucjan Wielorański |
| Vznik | 1589 |
| Oficiální web | samorzad |
| Telefonní předvolba | (+48) 48 |
| PSČ | 27-300 |
| Označení vozidel | WLI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lipsko je město v Polsku v Mazovském vojvodství ve stejnojmenném okrese. Je sídlem městsko-vesnické gminy. Nachází se na řece Krępiance, historicky leží v Malopolsku, v radomském etnografickém regionu.[1] V roce 2024 zde žilo 4 914 obyvatel.[2]. Erbem Lipska je šlechtický erb Dębno, který používali jeho bývalí majitelé.
Město leží v jižní části Mazovského vojvodství, historicky patří do Malopolska. Ve druhé polovině 16. století se nacházelo v radomském okrese spadajícím pod sandoměřské vojvodství,[3] v letech 1975–1998 město administrativně spadalo do radomského vojvodství a před rokem 1975 do vojvodství kieleckého.
Historie
Soukromé šlechtické město bylo založeno v roce 1589 – z dubna 1589 jsou o něm první zmínky jako o majetku rodu Krępských, poté bylo majetkem Wolských a Gostomských. Později patřilo radomskému kastelánovi Mikołajovi Oleśnickému, který zde nechal vystavět kostel a postaral se o udělení městských práv (v roce 1613) a město se dále rozvíjelo díky svému umístění na „hovězí trase“ z Rusi do Velkopolska a Slezska. V roce 1614 král Zygmunt III Waza potvrdil městské právo, začala stavba kostela sv. Trojice financovaná Mikołajem Oleśnickým.
V 18. století Lipsko od rodiny Oleśnických koupili Denhoffové, poté Sanguszkové a Kochanowští. V roce 1775 král Stanisław August Poniatowski udělil městu právo organizování trhů v sobotu a deset jarmarků ročně. V roce 1860 žilo 96 obyvatel ze zemědělských prací, 34 z řemeslné výroby; město pomalu upadalo a v roce 1869 mu byla odebrána městská práva. 8. září 1939 nacisté v synagoze upálili 60 místních Židů.
1. ledna 1956 došlo k vytvoření lipského okresu, 1. ledna 1958 město znovu získalo městská práva.[4]
V roce 1963 byl v Lipsku založen závod na zpracování ovoce a zeleniny Hortex, v roce 1975 byl založen mlékárenský závod a závod na výrobu automobilových dílů FSC ve Starachowicích.
1. ledna 1999 se Lipsko opět stalo hlavním městem okresu.
Sport
Ve městě působí sportovní klub Powiślanka Lipsko.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lipsko na polské Wikipedii.
- ↑ Franciszek Siarczyński: Opis powiatu radomskiego, Warszawa 1847, s. 77.
- ↑ Lipsko (mazowieckie) » mapy, GUS, nieruchomości, noclegi, szkoły, atrakcje, regon, kody pocztowe, bezrobocie, wypadki drogowe, wynagrodzenie, zarobki, edukacja, tabele, demografia. Polska w liczbach [online]. [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Corona Regni Poloniae. Mapa w skali 1:250 000, Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk i Pracownia Geoinformacji Historycznej Katolickiego Uniwersytetu Lubelskiego
- ↑ Robert Krzysztofik, Lokacje miejskie na obszarze Polski. Dokumentacja geograficzno-historyczna, Katowice 2007, s. 46-47.
Literatura
- Robert Kąkol, Eryk Kacewicz et al., Polskie miasta i miasteczka, Warszawa: Reader's Digest, 2010, ISBN 978-83-60530-95-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipsko na Wikimedia Commons
- Lipsko (1), [w:] Słownik geograficzny Królestwa Polskiego, t. V: Kutowa Wola – Malczyce, Warszawa 1884, s. 295 .
