Loïs Boissonová

Loïs Boissonová
Loïs Boissonová v Biarritzu (2021)
Loïs Boissonová v Biarritzu (2021)
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození16. května 2003 (22 let)
Místo narozeníDijon, Francie[1]
Výška175 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek921 962 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů143–82
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF
Nejvyšší umístění63. místo (14. července 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
French Opensemifinále (2025)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2025)
Čtyřhra
Poměr zápasů2–12
Nejvyšší umístění1044. místo (17. dubna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2025)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250719a19. července 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loïs Boissonová (* 16. května 2003 Dijon) je francouzská profesionální tenistka. V sérii WTA 125 vyhrála jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2025 na 63. místě a ve čtyřhře v dubnu 2023 na 1044. místě.[1]

Tenisová kariéra

V hlavní soutěži okruhu WTA Tour debutovala v 17 letech březnovou čtyřhrou Lyon Open 2021,[3] do níž obdržela divokou kartu s krajankou Juline Fayardovou. Na úvod však uhrály jen dva gamy proti Běloruskám Věře Lapkové a Aljaksandře Sasnovičové.[4]

Z antukového L'Open 35 de Saint-Malo si ve 20 letech odvezla první titul v rámci série WTA 125, když během května 2024 nenašla přemožitelku na dvorcích severofrancouzského Saint-Malo. Již v úvodu vyřadila nejvýše postavenou soupeřku, devadesátou první hráčku žebříčku Varvaru Gračovovou. Poté ji nezastavily ani členky druhé světové stovky, Argentinka Solana Sierraová, Američanka Katie Volynetsová a Francouzky Alizé Cornetová s Chloé Paquetovou. Potvrdila tak formu z předcházejících čtyř událostí okruhu ITF, z nichž tři ovládla a vyhrála na nich 18 z 19 zápasů.[5] Na saintmaloském turnaji hrála poprvé jako příslušnice Top 200, když se na 191. příčku posunula 22. dubna 2024.[5] Po skončení pak 6. května vystoupala na nové kariérní maximum, 152. místo.[6]

Do první dvouhry na túře WTA zasáhla na halové antuce Rouen Open 2025 díky divoké kartě.[7] Jen tři gamy ztratila s Harriet Dartovou.[8] Frustrovaná Britka si vysloužila kritickou mediální odezvu požadavkem k rozhodčí, aby francouzská soupeřka použila deodorant.[9][10] Boissonová ve druhé fázi podlehla světové šedesátce Mojuce Učidžimové po třísetové bitvě. V zápase s Japonkou přitom prohospodařila vedení 6–1 a 5–1, rovněž tak mečbol při vedení 5–2 ve druhé sadě.[11][4]

Z kvalifikací French Open nepostoupila v letech 2021, 2022 ani 2023. Divokou kartu měla získat do dvouhry French Open 2024, ale přetržení předního zkříženého vazu v levém koleni ji dva týdny před startem vyřadilo ze hry. V hlavní grandslamové soutěži tak debutovala na divokou kartu během Roland Garros 2025 z pozice 361. ženy žebříčku. Na úvod vyřadila dvacátou druhou hráčku pořadí Elise Mertensovou,[12] čímž poprvé přehrála členku Top 25.[7] V dalších kolech zdolala Ukrajinku Anhelinu Kalininovou, na divokou kartu hrající krajanku Elsu Jacquemotovou a v osmifinále americkou světovou trojku Jessicu Pegulaovou, i přes ztrátu úvodní sady. Na svém teprve druhém turnaji okruhu WTA Tour se stala nejníže postavenou čtvrtfinalistkou grandslamu od 418. tenistky klasifikace Kanepiové na US Open 2017, rovněž tak první grandslamovou čtvrtfinalistkou od Carly Suárezové na French Open 2008, již při debutové účasti v této kategorii.[7] Mezi poslední osmičkou ji nezastavila 18letá světová šestka Mirra Andrejevová. Do semifinále grandslamu prošla jako první Francouzka od Garciaové na US Open 2022, a na French Open jako první od Bartoliové v roce 2011. Ve 22 letech představovala nejmladší francouzskou semifinalistku majoru od ředitelky pařížského turnaje Mauresmové ve Wimbledonu 1999.[13] V open éře se stala třetí grandslamovou semifinalistkou již při svém debutu v této kategorii, a první od Capriatiové na Roland Garros 1990.[14] Jako první hráčka mimo Top 300 od Sereny Williamsové na Chicago Cupu 1997 porazila na jediném turnaji dvě členky z první světové desítky.[15][16] V semifinále však získala jen tři gamy na světovou dvojku Coco Gauffovou.[17] Po skončení debutovala v první světové stovce žebříčku, když jí 9. června 2025 patřilo 65. místo. Ve 21. století tak učinila ze všech tenistek největší posun do elitní stovky, když vystoupala z 361. pozice o 296 příček.[14]

Finále série WTA 125

Dvouhra: 1 (1–0)

Legenda
WTA 125 (1–0)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. květen 2024 Saint-Malo, Francie antuka Francie Chloé Paquetová 4–6, 7–6(3), 6–3

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (6 titulů)

Kategorie okruhu ITF
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50/W40
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. září 2022 Dijon, Francie W15 antuka USA Vivian Wolffová 7–5, 3–6, 7–5
2. březen 2023 Le Havre, Francie W15 antuka (h) Francie Diana Martynovová 6–0, 4–6, 6–2
3. březen 2024 Alaminos, Kypr W35 antuka Řecko Despina Papamichailová 6–2, 6–0
4. březen 2024 Tarrasa, Španělsko W35 antuka Belgie Hanne Vandewinkelová 6–0, 7–6(8)
5. březen 2024 Bellinzona, Švýcarsko W75 antuka Maďarsko Anna Bondárová 6–3, 2–6, 6–4
6. květen 2025 Saint-Gaudens, Francie W75 antuka   Taťjana Prozorovová 7–6(4), 6–0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Loïs Boisson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Loïs Boissonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20250719a19. července 2025
  2. ↑ Loïs Boissonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250719a19. července 2025
  3. ↑ Lois Boisson: from unknown to great home hope at Roland Garros. France 24 [online]. 2025-06-03 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Lois Boisson Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Siniakova, Boisson win marathon finals to capture WTA 125 clay-court titles. Women's Tennis Association [online]. 2024-05-05 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Ranking history of Lois Boisson. CoreTennis.net [online]. 2025-06-03 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Homeland hero: French wild card Boisson stuns Pegula at Roland Garros. Women's Tennis Association [online]. 2025-06-02 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Lois Boisson had the perfect response to Harriet Dart deodorant controversy. Tennis.com [online]. 2025-04-16 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ HÁJEK, Jakub. Mohla by použít deodorant? Dartová v Rouenu během zápasu urazila soupeřku. TenisPortal.cz [online]. 2025-04-15 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ KUČERA, Stanislav. Ať si vezme deodorant, opravdu smrdí, stěžovala si britská tenistka Dartová na soupeřku. iDNES.cz [online]. 2025-04-16 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Uchijima saves match point, wins from 6-1, 5-1 down vs. Boisson in Rouen. Women's Tennis Association [online]. 2025-04-17 [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Pour son premier Roland-Garros, Loïs Boisson écarte Elise Mertens et se qualifie pour le deuxième tour. L'Équipe [online]. 2025-05-27 [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. ↑ French Open: Lois Boisson stuns sixth-ranked Mirra Andreeva to reach semis. France 24 [online]. 2025-06-04 [cit. 2025-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Rankings Watch: Boisson enters Top 100 with biggest leap of the century. Women's Tennis Association [online]. 2025-06-09 [cit. 2025-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MATCH NOTES – DAY 12 – THURSDAY, JUNE 5. wtafiles.wtatennis.com [PDF]. Women's Tennis Association, 2025-06-05 [cit. 2025-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ ANDERSEN, Julia. Who is Lois Boisson, the world No. 361 wildcard who’s into the quarterfinals of the 2025 French Open?. CNN [online]. 2025-06-03 [cit. 2025-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Gauff ends Boisson's dream run to reach second Roland Garros final. Women's Tennis Association [online]. 2025-06-05 [cit. 2025-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.