Ludogorská plošina
| Ludogorská plošina Лудогорско плато | |
|---|---|
| Délka | 85 km |
| Šířka | 40 km |
| Střední výška | 200 – 300 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Dolnodunajská nížina |
| Sousední jednotky | Samuilovské výšiny a Dobrudžská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Bulharsko |
| Horniny | vápence, vápnité pískovce a opuky |
| Povodí | Dunaj |
| Souřadnice | 43°36′ s. š., 26°36′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludogorská plošina (bulharsky Лудогорско плато, Ludogorsko plato, rumunsky Podișul Deliorman) je plošina v Dolnodunajské nížině, rozkládající se jižně od Dunaje v severním Bulharsku a malou částí do Rumunska. Zasahuje do tamějších oblastí Razgrad, Silistra, Šumen, Dobrič a župy Constanța, přičemž zabírá podstatnou část historicko-geografické oblasti Ludogorie.[1]
Hlavními sídly na náhorní plošině jsou města Isperich, Kubrat, Dulovo, Tervel, Zavet a Kaolinovo a několik desítek vesnic.[1]
Vymezení
Hranice náhorní plošiny nejsou přesně definovány, ale zhruba probíhají podél následujících geografických lokalit:
- na západě – plošina zasahuje do údolí řek Beli Lom (pravá zdrojnice Rusenského Lomu) a Topčijska reka (po většinu toku jen suché údolí vedoucí do Dunaje);
- na jihu – náhorní plošina pozvolna stoupá k Samuilovské výšině a od Razgradských výšin ji odděluje údolí Bílého Lomu;
- na jihovýchodě – plošina zasahuje do údolí řeky Brestaška, pravého přítoku Karamandere, z povodí řeky Sucha;
- na východě – náhorní plošina pozvolna přechází v Dobrudžskou plošinu, která je v rumunské literatuře považována za její nadřazenou jednotku;[2]
- na severu – postupně přechází v nižší kopcovitou část, která zasahuje až do Rumunska, kde ji nazývají Podișul Deliorman (plošina Deliorman), a končí v údolí Dunaje.[2]
Plošina je od západu na východ dlouhá asi 80–85 km a od severu k jihu široká 35–40 km. Nadmořská výška se pohybuje od 200 m na severu do 300 m na jihu.[1]
Údaje o nejvyšším bodě se liší, v rumunské části pahorkatiny se nejčastěji uvádí 204 m,[2] a pro bulharskou lze nalézt i 501 m.[3][p 1]
Geologie
Ludogorská plošina je vyvinuta na severním svahu severobulharského zdvihu a je proříznuta hlubokými kaňonovitými údolími řek Čajrlăk, Vojna, Caracar, Senkovec, Kanagjol, Karamandere a dalších, jejichž údolí postupně přecházejí v kaňonovité suchá území v jejich dolních tocích. Tvoří ho spodněkřídové vápence, vápnité pískovce a opuky, překryté spraší, na jihu šedé lesní půdy a na severu vyplavené černozemě a karbonátové půdy.[1] Dlouhodobé krasové procesy vedly k vytvoření charakteristického a unikátního komplexu krasových forem – jeskyní, skalních výklenků, závrtů apod., jejichž studiem se zabývají paleontologové, speleologové a archeologové.[4] Nacházejí se zde ložiska žáruvzdorných jílů a kaolinických pískovců.
Klima
Podnebí je mírné kontinentální s průměrnou roční lednovou teplotou -1 °C až -2 °C a průměrná roční červencová teplota 21 – 22 °C. Průměrné roční srážky řádově 550 – 580 mm s maximem jaro–léto. Řeky jsou mělké s jarními a letními záplavami. Plošina je bohatá na hluboké podzemní vody a krasové prameny, které se využívají k zavlažování a zásobování vodou.[1]
Flora a ekologie
V minulosti oblast pokrývaly hluboké listnaté lesy, především dubové, habrové, lipové, které jí daly jméno „bláznivý les“ (turecky Deliorman). V současnosti lesy zabírají asi 30 % území náhorní plošiny a jsou po ní rozptýlené. Největším lesním masivem v oblasti je dubový les v rezervaci Voden, která leží západně od města Isperich.[1]
Příznivé klimatické a půdní podmínky jsou předpokladem pro pěstování především obilovin, slunečnice, cukrovky a zeleniny.[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Patrně jde o nejvšší bod Samuilovských výšin v něž Ludogorská plošina postupně, s nejasnou hranicí přechází.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Лудогорско плато na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g МИЧЕВ, Николай; ВАПЦАРОВ, Иван; КИРАДЖИЕВ, Светлин; МИХАЙЛОВ, Цветко, и др. Географски речник на България. [s.l.]: Наука и изкуство, 1980. 563 s. Dostupné online. Heslo Лудогорско плато. (bulharsky)
- ↑ a b c POSEA, Grigore; AUR, Nicu. Geografia Romaniei. Manual pentru clasa a XII-a. [s.l.]: [s.n.] 112 s. Dostupné online. ISBN 973-684-527-3. S. 67-69. (rumunsky)
- ↑ Visuotinės lietuvių enciklopedijos“ (VLE) [online]. LNB Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras [cit. 2024-10-08]. Heslo Ludogorjės plynaukštė. (litevsky)
- ↑ Община Исперих. Географски профил [online]. [cit. 2024-10-09]. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy
- Ludogorská plošina na Topographic maps
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-5
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-6
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-7
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-8
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-17
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-18
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-19
- Mapa generálního štábu Sovětské armády 1:100000, čtverec K-35-20
