Ludvig Nobel

Ludvig Nobel
Rodné jménoLudvig Immanuel Nobel
Narození27. července 1831
farnost Marie Magdaleny
Úmrtí12. dubna 1888 (ve věku 56 let)
Cannes
Místo pohřbeníSmolenský luterský hřbitov
Povolánípodnikatel, inženýr, filantrop a průmyslník
DětiEmanuel Nobel
Carl Nobel
Marta Helena Nobel-Oleinikoff
Anna Maria Elisabeth Sjögren
Rolf Bernhard Ludvig Nobel
Gustaf Oscar Ludvig Nobel
RodičeImmanuel Nobel[1] a Karolina Andriette Ahlsell[1]
Rod(rodina) Nobel
PříbuzníAlfred Nobel, Robert Nobel a Emil Oskar Nobel (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvig Immanuel Nobel (rusky: Лю́двиг Эммануи́лович Нобе́ль, švédsky: Ludvig Emmanuel Nobel [ˈlɵ̌dːvɪɡ nʊˈbɛlː]; 27. července 1831 Stockholm12. dubna 1888 Cannes) byl švédsko-ruský inženýr, podnikatel a humanitární pracovník. Patřil do rodiny Nobelů, byl synem Immanuela Nobela a Andrietty Nobelové, starším bratrem Alfreda Nobela (zakladatele Nobelovy ceny).[2]

Životopis

Ludvig Immanuel Nobel se narodil 27. července 1831 ve Stockholmu. V roce 1842 se s matkou Andriette a bratry Robertem a Alfredem přestěhoval do Petrohradu, kde jeho otec Immanuel Nobel založil továrnu. Zde se s bratry učil jazyky, matematiku a chemii. Rovněž chodili pracovat do otcovi továrny. Po krymské válce firma zkrachovala a v roce 1859 se Immanuel Nobel s manželkou a nejmladším synem Emilem vrátil do Stockholmu.[3]

Tehdy osmadvacetiletý Ludvig se společně se svými bratry Robertem a Alfrédem rozhodli koupit menší strojírenskou továrnu. Vyráběli zde děla, lafety, miny, dělostřelecké střely, obráběcí stroje, soustruhy, buchary, nebo hydraulické lisy.[3]

Společně s ruským generálmajorem Bilderlingem v Iževsku vybudoval továrnu, kde pro Ruské impérium vyráběl děla. Průmysl značně zlepšil místní životní podmínky dělnických rodin.[3]

V roce 1876 navštívil se svým synem Emanuelem Baku, kde měl bratr Robert ropnou rafinérii. Rozhodli se, že se zaměří na stejné odvětví.

V roce 1879 byla v Petrohradě založena společnost Branobel. Ve společnosti figurovali především bratři Ludvig, Alfred a Robert. Ve městě se nacházelo sídlo rodiny, ředitelství společnosti a strojírenský závod Ludviga Nobela. Odtud se také prodával dynamit na ruský trh.[4][5]

Robert byl proti založení společnosti s ručením omezeným, a proto o rok později z Baku odešel. Ludvig pak vedl společnost se svými syny Emanuelem a Carlem. Ludvigův první a nemanželský syn Hjalmar Crusell, byl vedoucím laboratoře.[3]

Několik desetiletí probíhal boj mezi ropnými společnostmi. Branobelu se podařilo vytlačit z ruského trhu americkou společnost Standard Oil amerického průmyslníka Johna D. Rockefellera, která na to reagovala sabotážemi. Současně se zvýšila konkurence ze strany francouzské společnosti BNITO Alphonse Rothshilda.[3]

V roce 1882 postavil obytnou zónu zvanou Villa Petrolea pro švédské a finské inženýry a kvalifikované pracovníky, kteří byli najati na provoz Branobelu. Tehdejší podmínky v Baku byly pro život náročné. Ludvig Nobel se často podílel na humanitárních projektech.[4]

Zemřel 12. dubna 1888 ve městě Cannes. Bylo mu 56 let. Na jeho smrtelné posteli se bratři Robert, Alfred a Ludvig usmířili. Syn Emanuel rovněž splatil Ludvigův dluh vůči Alfredovi.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b Maria Magdalena kyrkoarkiv, Födelse- och dopböcker, huvudserie, SE/SSA/0012/C I a/12 (1819-1833), bildid: C0055205_00256. Dostupné online. [cit. 2018-05-20].
  2. Ludvig Nobel Biography | Pantheon. pantheon.world [online]. [cit. 2025-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f ER_BROTHERSNOBELSE. Ludvig Nobel enters the fight for oil [online]. 2021-02-25 [cit. 2025-05-04]. Dostupné online. (švédsky) 
  4. a b Robert and Ludvig Nobel and the Oil Industry in Russia. NobelPrize.org [online]. 2013-06-11 [cit. 2025-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CORP, Triple Diamond Energy. Triple Diamond Energy Corp Blog | Oil & Gas Information.: Ludvig Nobel: Oil Pioneer [online]. 2007-11-30 [cit. 2025-05-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvig Nobel na Wikimedia Commons