Luhman 16
Luhman 16 | |
---|---|
![]() Luhman 16 (WISE 1049-5319). Dvojitý hnědý trpaslík je žlutá tečka uprostřed, snímek je z 7.1.2010. | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
Souhvězdí | Plachet (Vela) |
Rektascenze | 10h 49m 18.723s |
Deklinace | −53° 19′ 09.86″ |
Paralaxa | 500.993 ± 0.050 MOA |
Vzdálenost | 6.516 ± 0.001 ly (1.998 ± 0.0004 pc) |
Zdánlivá hvězdná velikost | 16,2 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | −2 759 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | 354 mas/rok |
Fyzikální charakteristiky | |
Spektrální typ | A: L7.5, B: T0.5 ± 1 |
Hmotnost | A: 0.034, B: 0.028 M☉ |
Povrchová teplota | A: 1350, B: 1210 K |
Stáří | 600–800 milionů let |
Rotační perioda | A: 6.94 h, B: 5.28 h |
Další označení | |
2MASS | 2MASS J10491891-5319100 |
Synonyma | Luhman 16 A[1], Luhman 16 B[2] |
Databáze | |
SIMBAD | data |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luhman 16 (WISE 1049−5319, WISE J104915.57−531906.1) je dvojice hnědých trpaslíků v souhvězdí Plachet v jižní části hvězdné oblohy. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 světelných let (2 pc) od Slunce a jedná se o třetí nejbližší hvězdný systém po Alfě Centauri a Barnardově hvězdě. Systém byl pojmenován po svém objeviteli Kevinu Luhmanovi.
Primární složka má spektrální typ L7.5 a sekundární typ T0.5 ± 1, což naznačuje přechod z typu L do typu T. Hmotnosti složek Luhman 16 A a Luhman 16 B jsou přibližně 34 a 28 hmotností Jupiteru. Obě složky se vzájemně obíhají ve vzdálenosti přibližně 3,5 AU s oběžnou dobou asi 27 let.
Objev
Systém byl objeven astronomem Kevinem Luhmanem z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy na Pensylvánské státní univerzitě.[3] Objev byl proveden na snímcích z družice NASA WISE pořízených mezi prosincem 2009 a únorem 2011. Systém byl identifikován díky výraznému vlastnímu pohybu objektů.
Sekundární složka (druhý hnědý trpaslík v systému) byla objevena zároveň s primární složkou a popsána ve stejné vědecké publikaci Kevina Luhmana z roku 2013, která oznámila celý objev systému Luhman 16. Při objevu byla úhlová vzdálenost složek přibližně 1,5 arcsekundy, což odpovídá vzdálenosti přibližně 3 AU.
Luhman 16 byl zpětně identifikován na snímcích z předchozích astronomických průzkumů, například v Digitized Sky Survey (DSS) z roku 1978, Infrared Astronomical Satellite (IRAS, 1983), Two Micron All-Sky Survey (2MASS, 1999) a dalších. Na snímku ESO Schmidtova dalekohledu z roku 1984 byla poloha systému zaznamenána jako podlouhlý objekt, což naznačuje oběžnou dráhu dvojice.
Atmosféra
Luhman 16 B je jedním z fotometricky nejproměnlivějších hnědých trpaslíků. Pozorování pomocí VLT odhalila variabilitu způsobenou nepravidelným pokrytím povrchu oblačností, což je charakteristické pro hnědé trpaslíky typu L a T.[4]
Pomocí infračervených pozorování byly identifikovány oblasti s různým stupněm oblačnosti na povrchu Luhman 16 B. Tyto oblasti ukazují na přítomnost aktivních atmosférických procesů, včetně bouřek a pohybu oblačných pásů. Variabilita světelné křivky hnědého trpaslíka Luhman 16 B naznačuje, že jeho atmosféra je dynamická a podléhá častým změnám.
Povrchová mapa
Na základě dat z VLT byla vytvořena mapa povrchu Luhman 16 B, která odhalila nepravidelné rozložení světla na povrchu. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny variabilní oblačností, která vytváří oblasti s různou teplotou a jasností. Mapa naznačuje, že povrch obsahuje rozsáhlé bouřkové systémy a oblasti s dírami v oblacích, což umožňuje pohled na hlubší vrstvy atmosféry.[5]
-
Povrch Luhman 16 B vytvořený na základě pozorování z VLT.
-
Snímek Luhman 16 pořízený družicí WISE.
Možnost přítomnosti planet
V roce 2013 byly zaznamenány nepravidelnosti v pohybu systému, které naznačovaly přítomnost třetího tělesa. Studie naznačila možnost, že se jedná o planetu s hmotností několika hmotností Jupiteru, obíhající jednu ze složek systému.[6]
Další pozorování s využitím Hubbleova vesmírného dalekohledu a VLT v následujících letech tuto hypotézu vyvrátila. Nebyla zjištěna přítomnost žádné planety s hmotností větší než 2 hmotnosti Jupiteru, která by obíhala blízko některé ze složek systému. Přítomnost menších těles v systému však nelze vyloučit.
Odkazy
Reference
- ↑ http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=NAME+WISE+J1049-5319A
- ↑ http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=NAME+WISE+J1049-5319B
- ↑ The Closest Star System Found in a Century — Eberly College of Science. science.psu.edu [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ CROSSFIELD, Ian J. M. A Global Cloud Map of the Nearest Known Brown Dwarf. S. 654–657. Nature [online]. 2014. Roč. 505, s. 654–657. doi:10.1038/nature12955.
- ↑ APAI, Dániel. TESS Observations of the Luhman 16 AB Brown Dwarf System: Rotational Periods, Lightcurve Evolution, and Zonal Circulation. S. 64. The Astrophysical Journal [online]. 2021. Roč. 906, čís. 1, s. 64. doi:10.3847/1538-4357/abcb97.
- ↑ BOFFIN, H. M. J. Possible astrometric discovery of a substellar companion to the closest binary brown dwarf system WISE J104915.57-531906.1. Astronomy & Astrophysics. Roč. 561, s. L4. doi:10.1051/0004-6361/201322975.
Literatura
- LUHMAN, Kevin. Discovery of a Binary Brown Dwarf at 2 pc from the Sun. S. L1. The Astrophysical Journal Letters [online]. 2013. Roč. 767, čís. 1, s. L1. Dostupné online. doi:10.1088/2041-8205/767/1/L1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhman 16 na Wikimedia Commons
- Objev systému Luhman 16 na webu PSU
- Záznam v databázi SIMBAD