Měchýřovka portugalská

Jak číst taxoboxMěchýřovka portugalská
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenžahavci (Cnidaria)
Třídapolypovci (Hydrozoa)
Řádměchýřovky (Cystonectae)
ČeleďPhysaliidae
Rodměchýřovka (Physalia)
Binomické jméno
Physalia physalis
(L., 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měchýřovka portugalská (Physalia physalis), někdy pro svůj tvar nazývána „portugalská galéra“ nebo „modrý portugalský válečník“[1], je zástupce žahavců spadající mezi trubýše. Jedná se o kolonii mnoha geneticky identických jedinců s odlišnou stavbou a funkcí, tvořenou vzdušným měchýřem, jenž plave na hladině moře, a dolní části, ze které vystupují z dlouhá chapadlovitá ramena. I s chapadly dosahuje obvykle délky okolo 10 metrů, někdy to však může být až 30 metrů.[2] Je považována za velmi nebezpečnou člověku, její požahání je extrémně bolestivé.[3]

V r. 2025 bylo navrženo a genomickou analýzou podpořeno rozdělení druhu Physalia physalis na čtyři druhy, které se liší morfologicky, geneticky i areálem výskytu.[4]

Popis

Jak je u trubýšů běžné, jedná se o koloniální organismus, tvořený mnoha geneticky identickými, ale morfologicky a funkčně rozdílnými zooidy, buď polypovitého nebo medúzovitého typu tělesné stavby.

Základem kolonie je třpytivě zbarvený vzdušný měchýř, jehož funkcí je udržovat kolonii u hladiny moře a podobně jako lodní plachta využívat větru k řízenému pasivnímu pohybu. Zajímavostí je tvarový dimorfismus (tedy rozdílné dva typy tvaru kolonií) spočívající v chirální asymetrii stavby měchýře a připojeného zbytku kolonie, způsobující odlišný směr pasivního pohybu vzhledem ke směru větru.

Pod měchýřem měchýřovky portugalské se vyskytují zooidy dalších šesti typů. Zooidy určené k lovu jsou polypi vybavení lapavými chapadly, až 30 metrů dlouhými, obsahujícími pouzdra s žahavými buňkami určenými k ochromení kořisti. Chapadla mají svaly, kterými lovenou kořist podávají ke gastrozooidům, polypům bez chapadel sloužícím k trávení potravy. Zbylé čtyři typy jsou sdružené v rozvětvených výrůstcích kolonie zvaných gonodendrony. Patří k nim mj. nektofory, medúzovité zooidy využívané k aktivnímu plavání, a gonofory sloužící k rozmnožování a vytvářející pohlavní gamety.[5]

Hlavním predátorem měchýřovky je kareta obecná.

Rozmnožování a vývoj

Na trsu se nacházejí jedinci, kteří mají na starost rozmnožování a vytvářející pohlavní gamety (spermie nebo vajíčka) vypouštěné do moře. Měchýřovky jsou dvoudomé kolonie, tj. daná kolonie má jedince stejného pohlaví a vytváří buď jen vajíčka nebo jen spermie. Z gamet vznikají pohlavní cestou nové kolonie. Oplozená vajíčka se vyvinou přímo v dalšího dospělého medúzovce. Nejdříve se z nich stanou volně plovoucí larvy, dále vznikají miniaturní medúzy, které poté žijí volně v moři a vyvinou se v celou kolonii trubýše.

Taxonomie

Do roku 2025 byla měchýřovka portugalská považovaná ze jediný druh Physalia physalis. Při organizování a popisování obrázků pro web iNaturalist však byly zjištěny morfologické rozdíly, které bylo možno přiřadit populacím s odlišným zeměpisným rozšířením. Molekulární analýza poté odhalila, že se nejedná o pouhé ekotypy, ale o čtyři rozdílné druhy odpovídající dávno odděleným genetickým liniím. Podle původního popisu bylo pro jednu z nich zachováno původní vědecké jméno, další dvě jména odpovídají starším ale dosud odmítaným návrhům druhů, jedno je navrženo nově:[4]

  • Physalia physalis Linnaeus, 1758
  • Physalia utriculus Gmelin, 1788
  • Physalia megalista Lesueur & Petit, 1807
  • Physalia minuta Church & Dunn, 2025

Výskyt

Měchýřovka portugalská se vyskytuje v teplých vodách, často v tisícičlenných skupinách. Umí se natáčet po větru a udržovat určitý kurz. V teplých letních měsících se vydává na sever, k pólům.

Nově (úžeji) definovaný druh Physalia physalis se vyskytuje výhradně v Atlantiku, Physalia minuta jen u Nového Zélandu a východního pobřeží Austrálie, Physalia megalista v jižních částech Pacifiku a Indického oceánu.[4]

Měchýřovka Portugalská

Odkazy

Reference

  1. Modrý portugalský válečník, měchýřovka portugalská, medúza. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-06-22]. Dostupné online. 
  2. Blue Planet II. [s.l.]: [s.n.], 2017 – 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MITROFANOVOVÁ, Markéta. „Jako by mi do těla vstříkli oheň.“ Smrtící tvorové vyhánějí lidi z oblíbených letovisek. Forum.cz [online]. 2024-07-31. Dostupné online. 
  4. a b c CHURCH, Samuel H.; ABEDON, River B.; AHUJA, Namrata; ANTHONY, Colin J.; DESTANOVIĆ, Dalila; RAMIREZ, Diego A.; ROJAS, Lourdes M. Population genomics of a sailing siphonophore reveals genetic structure in the open ocean. Current Biology [online]. 2025-06 [cit. 2025-06-26]. Online před tiskem. Dostupné online. Obrázek s morfologií a rozšířením: [1]. ISSN 1879-0445. doi:10.1016/j.cub.2025.05.066. PMID 40541187. (anglicky) 
  5. MUNRO, Catriona; VUE, Zer; BEHRINGER, Richard R.; DUNN, Casey W. Morphology and development of the Portuguese man of war, Physalia physalis. Scientific Reports [online]. Nature Publishing Group, 2019-10-29 [cit. 2025-06-26]. Roč. 9, čís. 1. Dostupné online. ISSN 2045-2322. doi:10.1038/s41598-019-51842-1. PMID 31664071. (anglicky) 

Externí odkazy