Machiavellismus

Niccolò Machiavelli

Machiavellismus je dnes považován za označení pragmatického a cynického jednání v politice. Machiavellistou je myšlen ten, kdo uznává, že „účel světí prostředky“ (daný účel by však dle Machiavelliho měl být ctnostný) a je ochoten dopouštět se morálně pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.

Historie

Pojem má původ od Niccolò Machiavelliho, především pro jeho dílo Vladař, ve kterém detailně popsal taktiky, které by měl vladař používat, aby si získal a udržel moc. V důsledku popisuje způsob střízlivé vlády oproštěné od emocí. Niccolò Machiavelli navrhl dva možné postupy, jeden mírový a legitimní a druhý je založen na síle. Pokud první postup ztroskotá, je, podle Machiavelliho, nutno využít právě sílu. Proto je jedním z rysů machiavellismu povolení odvolání slibu.[1]

Ačkoliv Machiavelli uznával pouze svět reálný plný vrtošivé lidské povahy, jeho cíle vždy byly morálně ospravedlnitelné – fungující silný stát. Základem Machiavelliho názoru je fakt, že politika se odehrává v reálném světě a nikoliv ve světě morálním.

Politická filosofie machiavellismu

Z hlediska politické filosofie lze Machiavellismus vymezit jako koncept, který byl využíván v souvislosti s politickými vůdci, kteří se dostali do vůdčích pozic právě díky svému despotickému a autoritářskému charakteru.[2]

Psychologie

V oblasti psychologie osobnosti však pojem machiavellismus (někdy zkracovaný jako MACH) odkazuje na odlišný koncept: osobnostní rys charakterizovaný manipulací, lhostejností k morálce, nedostatkem empatie a vypočítavým zaměřením na vlastní zájem.[3][4][5][6]

Psychologové Richard Christie a Florence L. Geis tento konstrukt vytvořili a pojmenovali jej po Niccolò Machiavellim, neboť sestavili soubor upravených a zkrácených tvrzení, svým tónem podobných jeho spisům, aby studovali variace v lidském chování.[7][8] Kromě tohoto spojení však konstrukt nemá s historickou postavou žádnou souvislost kromě názvu.[9] Jejich test *MACH-IV*, osobnostní dotazník s 20 položkami na Likertově škále, se stal standardním nástrojem pro sebehodnocení a měření machiavellismu. Jedinci s vysokým skóre na této škále (*High Machs*) obvykle vykazují vysokou míru nekalosti, vykořisťování a chladného, necitového temperamentu.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Machiavelli, Niccolò. Vladař, Argo, 2012
  2. ↑ Bereczkei, Tamás. Machiavellianism: The Psychology of Manipulation, Routledge, 2017
  3. ↑ GEIS, Florence; CHRISTIE, Richard; NELSON, Carnot. Studies in Machiavellianism. [s.l.]: [s.n.], 1970. ISBN 978-0-12-174450-2. doi:10.1016/B978-0-12-174450-2.50010-5. Kapitola In Search of the Machiavel, s. 76. 
  4. ↑ JONES, Daniel N.; PAULHUS, Delroy L. Handbook of Individual Differences in Social Behavior. Redakce Leary Mark R.. [s.l.]: Guilford Press, 2009. ISBN 978-1-59385-647-2. Kapitola Machiavellianism, s. 93–108. 
  5. ↑
    • „Shrnutě, klíčové prvky machiavellismu jsou (a) manipulace, (b) odtažitá emocionalita a (c) strategicko-kalkulativní orientace.“* — Jones, D. N., & Paulhus, D. L. (2014). Introducing the short dark triad (SD3) a brief measure of dark personality traits. *Assessment, 21*(1), 28-41.
    • FURNHAM, Adrian; TREGLOWN, Luke. The Dark Side of High-Fliers: The Dark Triad, High-Flier Traits, Engagement, and Subjective Success. Frontiers in Psychology. 27 April 2021. doi:10.3389/fpsyg.2021.647676. PMID 33986711. 
  6. ↑ JONES, Daniel Nelson; FIGUEREDO, Aurelio Jose. The Core of Darkness: Uncovering the Heart of the Dark Triad. European Journal of Personality. November 2013, s. 521–531. doi:10.1002/per.1893. 
  7. ↑ COLMAN, Andrew M. A Dictionary of Psychology. [s.l.]: Oxford University Press, 2015. ISBN 978-0-19-965768-1. Kapitola [[[:Šablona:GBurl]] Machiavellianism], s. 434. 
  8. ↑ RAUTHMANN, John F.; WILL, Theresa. Proposing a Multidimensional Machiavellianism Conceptualization. Social Behavior and Personality. 30 April 2011, s. 391–403. doi:10.2224/sbp.2011.39.3.391. 
  9. ↑ COHEN, Aaron. Counterproductive Work Behaviors. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-1-315-45481-8. doi:10.4324/9781315454818. S. 121. 
  10. ↑ GEIS, F. L. Dimensions of Personality. Redakce London Harvey. [s.l.]: Wiley, 1978. ISBN 978-0-471-54392-3. Kapitola Machiavellianism, s. 305–363. 

Literatura

  • MACHIAVELLI, Niccolò: Vladař. Argo, 2012, ISBN 9788025707364
  • BERECZKEI, Tamás: Machiavellianism: The Psychology of Manipulation. Routledge, 2017. ISBN 9781138093317
  • CHRISTIE, Richard: Studies in Machiavellianism. Academic Press, 1970. ISBN 9780121744502

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.