Malá Morava
Malá Morava | |
---|---|
![]() Pohled na obec s kostelem | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hanušovice |
Obec s rozšířenou působností | Šumperk (správní obvod) |
Okres | Šumperk |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava + Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′48″ s. š., 16°49′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 509 (2025)[1] |
Rozloha | 68,28 km²[2] |
Nadmořská výška | 437 m n. m. |
PSČ | 788 33 |
Počet domů | 216 (2021)[3] |
Počet částí obce | 9 |
Počet k. ú. | 9 |
Počet ZSJ | 9 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vysoký Potok 2 788 33 Hanušovice obec@obecmalamorava.cz |
Starosta | Antonín Marinov |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Malá Morava | |
Další údaje | |
Kód obce | 540331 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malá Morava (německy Klein Mohrau[4]) je obec na Moravě a v Čechách, v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 509[1] obyvatel.
Geografická charakteristika
Území obce Malá Morava se rozkládá na západních hranicích Olomouckého kraje s Pardubickým krajem (okresem Ústí nad Orlicí). Zaujímá území po obou stranách řeky Moravy – na levé straně stoupá do masivu Králického Sněžníku, na pravé straně Hanušovické vrchoviny. Na východě území obce (Vojtíškov, Vysoká) sousedí také s celkem Hanušovické vrchoviny. V masivu Králického Sněžníku jsou nejvyššími místy kopec Podbělka (1308 m), Tetřeví hora (1250 m), Souš (1225 m) a více na jihu pak Sviní hora (1074 m). V Hanušovické vrchovině jsou nejvyššími místy Jeřáb (1003 m) a více na jih Bouda (956 m).
Příroda je na území obce velmi zachovalá. Potenciál má proto turistika, včetně cykloturistiky a agroturistiky. Zemědělská výroba přešla na ekologické zemědělství. Samospráva obce usiluje o zachování rázu území – růst masového turismu spojeného se sousední obcí Dolní Moravou považuje za hrozbu.[5]
Územím obce prochází silnice č. 312 v délce cca 8 km[6] a železniční trať Dolní Lipka–Hanušovice s dvěma tunely.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350[7]. Dnešní obec vznikla postupným připojováním okolních vesnic Křivá Voda (první písemná zmínka v roce 1600), Podlesí (1598), Sklené (1437), Vlaské (1792), Vojtíškov (1325), Vysoká (1563), Vysoký Potok (1615) a Zlatý Potok (1550)[7], vylidněných a nedostatečně dosídlených po odsunu obyvatel německé národnosti po druhé světové válce. Název obce je odvozen od říčky Malá Morava, která jí protéká a za obcí ústí do hlavního toku řeky Moravy.
V roce 1350 je Malá Morava jmenována latinsky Moraw jako majetek nově zřízeného biskupství v Litomyšli. V té době už měla kostel a faru. Vesnice i farnost zanikla pravděpodobně v důsledku tažení husitů. Vesnice se poté stala majetkem kolštejnského panství.[8]
K obnově místní správy došlo po roce 1563. Václav ze Zvole, pán z Kolštejna, nechal postavit nový dřevěný kostel. Duchovní správu zde vykonávali protestantští pastoři – poslední z nich odešel roku 1621. Malá Morava byla přifařena do Kolštejna, od roku 1642 k Hanušovicím a od roku 1680 ke Krumperkům. Roku 1689 se Malá Morava a Vojtíškov složily na novostavbu farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.[8]
Po třicetileté válce hospodařilo v Malé Moravě 64 usedlostí se 404 obyvateli. V roce 1677 bylo usedlostí 66. Evidováno bylo 1082 měřic polí: největší plochu polí měl tehdejší rychtář Adam Olbricht – 51 měřic, 8 sedláků pak mělo po 34 měřicích, 27 sedláků mělo po 20 měřicích a 8 sedláků po 11 měřicích; 22 domků bylo bez polí.[8]
V roce 1785 žilo v Malé Moravě 848 obyvatel, v roce 1791 to bylo 835 obyvatel na 103 domů, v roce 1839 pak 913 obyvatel na 128 domů. V roce 1854 měla vesnice 995 obyvatel.[8]
Podle sčítání v roce 1921 žilo v Malé Moravě – včetně osady Krondörfl – 726 obyvatel, z toho 714 hovořilo německy, 8 česky a 4 jiným jazykem; domů bylo 160. V roce 1930 žilo ve 157 domech 721 obyvatel, z toho 691 hovořilo německy, 23 česky a 7 jiným jazykem.[8]
V roce 1876 byla zřízena vazební věznice pro pašeráky, která se později stala celní stanicí, a ještě později byla přeměněna na školu. Německá škola bývala dvoutřídní, pro české děti byla zřízena státní jednotřídní škola (od roku 1928). Škola byla v Malé Moravě zrušena v roce 2001. Kromě školy byla v Malé Moravě ve 30. letech 20. století četnická stanice (od roku 1924), poštovní a telegrafní úřad, pracovaly zde dva mlýny, spořitelna, spotřební spolek, družstevní mlékárna, olejna a koželužna. Od roku 1900 byl v obci lékař.[9]
V parlamentních volbách v roce 1929 zvítězilo v Malé Moravě počtem hlasů 166 uskupení BdL (40 %), následované DCV a DSD; volilo 413 osob. Ve volbách v roce 1935 získala velkou většinu hlasů SdP (73,5 %).[9]
Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé odsunuti. V parlamentních volbách v roce 1946 volilo (spolu s obyvateli Skleného) 142 osob a nejvíce hlasů získala KSČ (98, tj. 69 %).[9] Od roku 1949 na polích hospodařil Státní statek Hanušovice.
Sklené bylo k Malé Moravě připojeno v roce 1949, od roku 1960 pak obce Vlaské, Vojtíškov, Vysoká, Vysoký Potok a Zlatý Potok.[9]
Komplexní pozemkové úpravy
V roce 2018 byl v katastrálním území Malé Moravy zahájen proces komplexních pozemkových úprav, vyvolaný žádostí vlastníků nadpoloviční výměry tamější zemědělské půdy. Proces byl naplánován cca do druhé poloviny roku 2025.[10][11] V roce 2022 došlo k rozšíření obvodu pozemkových úprav o pozemky v navazujících částech přilehlých katastrálních území Vysoký potok a Zlatý potok. Důvodem bylo řešení spůlné katastrální hranice procházející tokem řeky Moravy[12]; hranice byly posunuty ze středu koryta na její pravý břeh, takže v současnosti obec nepatrně zasahuje i do Čech.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4124 | 4200 | 4094 | 3744 | 3585 | 3297 | 3139 | 1277 | 1148 | 894 | 701 | 608 | 588 | 503 | 519 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 973 | 960 | 910 | 834 | 832 | 726 | 721 | 368 | 250 | 264 | 228 | 238 | 196 | 166 | 179 |
Obecní správa
Části obce a katastry:
- Malá Morava
- Křivá Voda
- Podlesí
- Sklené
- Vlaské
- Vojtíškov
- Vysoká
- Vysoký Potok
- Zlatý Potok
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[15]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – jednolodní raně barokní kostel z roku 1689, upravený v 18. století; k areálu patří dále:
- ohradní zeď hřbitova
- Socha Panny Marie Immaculaty (poblíž čp. 62, za kravínem) – rokoková skulptura z roku 1771
Jiné památky:
- Kaple ve Vysoké, připomínající narození Franze Schuberta st., otce skladatele Franze Schuberta.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586.
- ↑ Strategie rozvoje obce Malá Morava na období 2024–2035 [online]. Obec Malá Morava, 2023-12-21 [cit. 2024-09-08]. S. 4, 30. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-09-08]. S. 680. Dostupné online.
- ↑ a b c d e BŘEZINA, Jan. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy, Olomoucký kraj. [Čís. 52-54], Šumperský okres, Staroměstský okres, Vízmberský okres. Brno: Musejní spolek, 1932. S. 333 a 334.
- ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 4, Okresy Šumperk, Zábřeh, Rýmařov. Ostrava: Profil, 1974. S. 96 a 97.
- ↑ Oznámení o zahájení řízení o komplexních pozemkových úpravách v katastrálním území Malá Morava. Česko, Státní pozemkový úřad. SPU 156986/2018/Soó. 2018-03-28. Dostupné: <online> [cit. 2024-09-08]. (česky)
- ↑ Zápis z úvodního jednání - komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Malá Morava. Česko, Státní pozemkový úřad. SPU 149721/2022/Sv. 2022-05-25. Dostupné: <online> [cit. 2024-09-08]. (česky)
- ↑ KoPÚ Malá Morava – oznámení o rozšíření obvodu. Česko, Státní pozemkový úřad. SPU 187394/2022/Sv. 2022-05-30. Dostupné: <online> [cit. 2024-09-08]. (česky)
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. Český statistický úřad, 2022-10-13, rev. 2023-06-15 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá Morava na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Morava (ves) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Malá Morava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)