Malá Stanišovská jeskyně

Malá Stanišovská jeskyně
Údaje o jeskyni
Stát	Slovensko Slovensko
Místo	okres Liptovský Mikuláš
Zeměpisné souřadnice	49°0′29″ s. š., 19°40′27″ v. d.
Malá Stanišovská jeskyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Malá Stanišovská jaskyňa
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	1994
Správa	Správa slovenských jeskyní
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Žilinský
Okres	Liptovský Mikuláš
Umístění	Liptovský Ján
Další informace
Kód	1181
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Stanišovská jeskyně se nachází v katastrálním obce Liptovský Ján v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji na Slovensku. Jeskyně je chráněna jako přírodní památka, která byla vyhlášena v roce 1944.^[1] Jeskyně leží v Jánské dolině na území národního parku Nízké Tatry. Její délka je 871 metrů a hloubka dosahuje 28 metrů. Pro veřejnost je od 15. ledna 2010 zpřístupněno 410 metrů.

Malá Stanišovská jeskyně spolu s Velkou Stanišovskou jeskyní a Novou Stanišovskou jeskyní byly vytvořeny podzemními vodními toky v guttensteinských vápencích v období pleistocénu. Jsou součástí někdejšího rozsáhlého jeskynního systému v dolní části Jánské doliny. V jeskynním systému je zmapováno přes sedm kilometrů podzemních prostor.

Malá i Velká Stanišovská jeskyně byly místním obyvatelům známy od nepaměti. První písemná zmínka o jeskyních v údolí nad Liptovským svatým Janem pochází z roku 1689 z pera Martina Sentivániho. Jeskyně navštívil v roce 1720 i Georg Buchholtz mladší a stručně se o nich zmínil i Matej Bel v druhém svazku svých Notícií z roku 1736. Stanišovské jeskyně byly v dalších obdobích účelem vědeckých i vlastivědných výprav. V tomto období byly objeveny i další podzemní prostory, jako pokračování známých jeskyní. O popularizaci Stanišovských jeskyní se v první polovině 20. století zasloužil zejména Miloš Janoška, spoluzakladatel časopisu Krásy Slovenska a Tatranského spolku turistického. V šedesátých letech 20. století byl zásluhou místního amatérského speleologa Stanislava Šrola (1925–1992) objeven vchod do té doby neznámé Nové Stanišovské jeskyně. V průběhu 20. století docházelo ke značné devastaci Stanišovských jeskyní ze strany příležitostných návštěvníků. V sedmdesátých letech byl z důvodu ochrany národní přírodní památky uzavřen vchod do Velké Stanišovské jeskyně.^[2]

Malá Stanišovská jeskyně je aktuálně ve správě aktivních místních jeskyňářů, kteří se sami zavázali zachránit ji před dalším poškozováním. V současnosti se v blízkosti jeskyně nachází parkoviště, kde je možné zaparkovat automobil a zrekonstruovaná chata, kde je možné zakoupit vstupenky. Návštěvníci jeskyně mají příležitost obdivovat podzemní přírodní krásy a seznámit se se základními aspekty jeskyňářského průzkumu jeskyní a speleologie. Výzdoba jeskyně je tvořena převážně sintrovými nátky. V jarním období se ve vchodových partiích tvoří ledové stalagmity.

Jeskyně je střední obtížnosti. Nenacházejí se zde betonové chodníky ani výraznější terénní úpravy. Dno jeskyně je pokryto hlinito-kamenitou sutí, místy s většími zřícenými balvany. Jeskyně není osvětlená. Každý návštěvník od průvodce obdrží čelovou lampu a cestu si osvětluje sám.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malá Stanišovská jaskyňa na slovenské Wikipedii.

• Stanišovská jeskyně - oficiální stránky
• Cestopisné stránky a fotografie
• Článek na portálu zaujimavosti