Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu

Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu
rodový erb
Úplné jméno	Marie Sofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu
Narození	3. února 1819 nebo 1819 Vídeň
Úmrtí	2. února 1873 Vídeň
Pohřbena	Šternberská hrobka, Stupno
Manžel	Zdeněk ze Šternberka
Potomci	Kunigunda ze Sternbergu
Rod	Stadionové
Otec	Filip ze Stadion-Thannhausenu
Matka	Marie Kunhuta Kesselstattová
Příbuzní	Anna Marie ze Stadionu a Karel Bedřich ze Stadionu a Thannhausenu (sourozenci) Jaroslav Alois z Lobkowicz[1], Karolína z Lobkowicz, Marie Tereza z Lobkowicz a Bedřich Filip z Lobkowicz (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Sofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (3. února 1819^[2] Vídeň – 2. února 1873 tamtéž) byla česká šlechtična, manželka Zdeňka ze Šternberka a tedy i předek současných členů rodu Šternberků.

Komtesa Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu se narodila 3. února 1819^[2] ve Vídni. Byla třetím potomkem hraběte Jana Filipa ze Stadion-Thannhausenu (1780-1839)^{[p 1]} a jeho manželky Marie Kunhuty, hraběnky Kesselstattové (1794-1872).^[2]

Kromě starší sestry Sofie (1816–1874) a staršího bratra Karla Fridricha (1817–1898) měla ještě mladší sourozence Annu Marii (1820–1870) a Eduarda^{[p 2]}, který se, na rozdíl od staršího Karla Fridricha, oženil a měl potomky.^[3] Nicméně, krom těchto pěti dětí měla Marie Kunhuta a Filip dalších pět, které ale zemřely v brzkém věku.^[2] Během svého dětství pobývala jak v Čechách, tak v rodné Vídni.

V létě roku 1845 byla zasnoubena s o několik let starším Zdeňkem ze Šternberka (1813–1900), pravděpodobně šlo o sňatek domluvený rodinou, avšak podle pozdějších dopisů mezi manželi lze soudit, že bylo manželství harmonické. Manželská smlouva byla uzavřena 14. července 1845.^[4] Krom podpisu manželů, matky nevěsty a otce ženicha jsou připojeny i podpisy sedmi svědků: mimo jiné i Alfreda Windischgrätze, Rudolfa Stadiona a Klemense Wenzela von Metternicha.^[4] Samotná svatba se odehrála o několik dní později, 17. července 1845, ve Vídni.^[5] Rodina v té době oslovovala Marii Sofii především Resi nebo Rési a to i v soukromé korespondenci.^[6]

Necelý rok po svatbě, v dubnu 1846, se páru narodil první potomek: dcera Zdeňka Karolína. Dva dny po narození byla pokřtěna a kmotrou se jí stala babička ze Zdeňkovy strany Karolína. Poté následovaly ještě čtyři další děti, přičemž poslední dcera Karolína byla o deset let mladší než nejstarší Zdeňka. Jedinou svatbou, které se Marie Sofie dožila, byl sňatek její druhé dcery s Františkem Evženem z Lobkovic, který se uskutečnil v roce 1870.^[6]

Dne 3. května 1846 byla Marie Sofie společně se starší sestrou Sofií jmenována dámou Řádu hvězdového kříže. Tento řád byl roku 1668 založen císařovnou Eleonorou Magdalenou a měl katolické šlechtičny zavazovat k plnění náboženských a charitativních povinností.^[7] Roku 1854 pak Marie Sofie získala i titul palácové dámy, který jí zajišťoval přístup ke dvoru.

Roku 1872 zemřela Mariina matka Marie Kunhuta. Marie Sofie Terezie zemřela o necelý rok později, 2. února 1873, ve Vídni. Bratr Eduard ji přežil o několik let, starší Sofie o jeden rok. Byla pohřbena v hrobce Šternberků ve Stupně (tehdy Horní Stupno).

• 1. Zdenka (16. 4. 1846 Vídeň – 16. 9. 1915 Malesice), manž. 1875 hrabě Karel Bedřich Schönborn (10. 4. 1840 Praha – 29. 5. 1908 Nový Dvůr)^[8]
• 2. Kunhuta (13. 3. 1847 Praha – 5. 4. 1916 Křimice), manž. 1870 František Eugen z Lobkovic (15. 3. 1839 Praha – 24. 8. 1898 Křimice)^[9]
• 3. Alois (13. 9. 1850 – 31. 5. 1907), svobodný a bezdětný^[10]
• 4. Filip (13. 8. 1852 Březina – 18. 7. 1924 Jemniště),^[11] manž. 1884 Karolína Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (5. 10. 1863 Bleiburg – 29. 2. 1944 Podlesí)^[12]
• 5. Karolína (18. 8. 1856 Březina – 1. 12. 1930 Bruneck), svobodná a bezdětná^[13]