Markéta Františka z Ditrichštejna

Markéta Františka z Ditrichštejna
Portrét Markéty Františky z roku 1616 na zámku v Mikulově
Narození	1597
Úmrtí	3. února 1617 (ve věku 19–20 let)
Choť	Václav Vilém Popel z Lobkovic
Děti	František Josef Popel z Lobkovic
Rodiče	Zikmund II. z Ditrichštejna a Johana Scaligerová
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Františka z Ditrichštejna, též z Dietrichsteinu (německy Margarethe Franziska von Dietrichstein, 1597– 3. února 1617) byla moravská šlechtična z mikulovské větve rodu Ditrichštejnů. Byla dvorní dámou císařovny a české královny Anny Tyrolské, manželky císaře Matyáše Habsburského.

Narodila se do silně katolického protředí jako dcera Zikmunda II. z Ditrichštejna (1562–1602), syna významného diplomata v habsburských službách a jeho manželky Johany della Scala z významného italského rodu Scaligerů, kteří ve 13. až 14. století vládli Veroně a Vicenze.

Markéta Františka měla staršího bratra Maxmiliána (1596–1655), který byl diplomatem a později zdědil knížecí titul po strýci Františkovi. Další dva bratři Karel a František zemřeli krátce po narození.

Její otec Zikmund po smrti otce převzal v roce 1590 správu rodových panství společně se svými bratry Maxmiliánem (1561–1611) a Františkem (1570–1636), kardinálem, olomouckým biskupem a pobělohorským správcem Moravy.

V roce 1602 zemřel její otec Zikmund na srdeční mrtvici, kterou zřejmě způsobil nadměrný stres, ke kterému přispělo úmrtí jeho malých dětí, nemoc manželky a úspěšná obhajoba Karla ze Žerotína, proti němuž Zikmund vedl soudní spor. Markétina ovdovělá matka Johana se o pět let později znovu provdala za Jiřího Zikmunda z Lamberka (1568–1632), nejvyššího hofmistra Rudolfa II. a zemského hejtmana v Horních Rakousích. Ten byl v letech 1612–1616 také vrchním hofmistrem císařovny Anny Tyrolské, manželky císaře Matyáše, od roku 1616 císařovny a české královny. V témže roce je Markéta Františka uváděna jako dvorní dáma císařovny pod vedením vrchní hofmistryní Kateřiny Libštejnské z Kolovrat.

Na Markétu Františku měl silný vliv její strýc kardinál František z Ditrichštejna, který byl v té době velmi zaměstnán státními a náboženskými záležitostmi v zemi. V roce 1611 korunoval císaře Matyáše českým králem a v červnu 1612 na císaře římského a celebroval jeho sňatek s Annou Tyrolskou, dcerou Ferdinanda Tyrolského. Mimo to ještě v letech 1611–1619 inicioval rozsáhlou přestavbu mikulovského hradu na reprezentativní barokní sídlo.^[1]

Markéta Františka byla 8. února 1616 provdána za Václava Viléma z katolického rodu Lobkoviců, jako jeho třetí manželka. Václav Vilém, syn Adama Havla Popela z Lobkovic byl jediným dědicem duchcovské větve Popelů z Lobkovic, tehdy nejmocnějšího rodu v českých zemích. Studoval u jezuitů a stal se císařským radou a komořím. Jeho sestra Benigna Kateřina z Lobkovic po návštěvě Mikulova iniciovala výstavbu Lorety v Praze.^[2]

Teprve sedmnáctiletá Markéta Františka zemřela při porodu Františka Josefa v noci ze 3. na 4. února 1617, necelý rok po svatbě. Byla pohřbena v kněžišti mikulovského kostela svatého Václava, kdym byl po roce 1784 umístěn mramorový epitaf její a jejího manžela Václava Viléma († 1626) z nadace založené jejich synem Františkem Josefem z Lobkovic.^[3] Výchovy mladého Františka Josefa se ujal kardinál František z Ditrichštejna a ve své závěti mu odkázal roční rentu.^[4]