Martice
| Martice | |
|---|---|
 Martice na snímku z přelomu 20. a 30. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Bochov |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′37″ s. š., 13°4′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Polom u Údrče (3,87 km²) |
  Martice | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 1914 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martice (německy Maroditz) jsou zaniklá vesnice a součást města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Ležela v Tepelské vrchovině asi půl kilometru jihozápadně od Polomi v nadmořské výšce okolo 600 metrů.[1] Ves byla postupně vysídlena a zcela zanikla v sedmdesátých letech dvacátého století.[2]
Název
Jméno vesnice je odvozeno z osobního jména Marta ve významu ves lidí, kteří náleželi Martě. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech in villa Marticzich (1383), de Marticz (1390), z Martnic (1480), z Martic (1513), Marticze (1592), Maratitz (1630), Meroditz (1785), Maroditz (1847) a úředně Martič nebo Maroditz (1854).[3]Na mapě stabilního katastru z první poloviny 19. století jsou Martice označeny jako Marotitz.[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici z roku 1383 zmiňuje úmrtí jakéhosi Hrocha. Další známí majitelé byli Jarek a Ctibor, jejichž potomci zde žili až do šestnáctého století, kdy roku 1540 Jiří Zikmund Martický prodal vesnici Markétě Lobkovské z Plavna, která ji připojila k panství sousední Polomi.[5] Ze stejného roku pochází první zmínka o tvrzi.[6]
Celé panství koupili o pět let později Štensdorfové, kteří Martice roku 1591 připojili k Miroticím. Hned rok poté jsou Martice uváděny jako pustá vesnice a spolu s tvrzí spojeny s Ratiboří. Vesnice však byla brzy obnovena a roku 1615 připojena k Údrči. Na počátku třicetileté války údrčské panství patřilo Janu Libštejnskému z Kolovrat, kterému však bylo za účast na stavovském povstání zkonfiskováno.
Roku 1623 Martice koupil sekretář královské koruny Severýn Thal z Horštejna, který o vesnici přišel za účast na saském vpádu v roce 1631. Panství potom získal Albrecht z Valdštejna a v roce 1635 nejvyšší hofmistr hrabě Leonard Helfried z Meggau.[6]
Tvrz pravděpodobně stála ve východní části panského dvora na terénní hraně v severozápadní části vesnice (v místech zvaných Am Hof). Poslední zmínka o ní je z roku 1630. Samotný dvůr byl roku 1791 rozparcelován a pronajímán. Roku 1860 vyhořel a nové usedlosti byly postaveny odděleně. Je možné, že se budova tvrze dochovala alespoň v podobě základů zdiva.[7]
Po roce 1945 byla vesnice postupně vysídlena a mezi roky 1970 a 1980 zcela zanikla. Z vesnické zástavby se dochovaly pouze dvě poničené stodoly.[8]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 95 obyvatel (z toho 48 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 93 obyvatel s nezměněnou národnostní a náboženskou strukturou .[10]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 136 | 114 | 112 | 97 | 102 | 95 | 93 | 36 |
| Domy | 23 | 24 | 24 | 24 | 23 | 22 | 20 | 8 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1949 Martice byly osadou obce Polom v okrese Žlutice. V letech 1950–1973 byly osadou obce Údrč, se kterým patřily nejprve do okresu Toužim, ale od roku 1960 v okrese Karlovy Vary. Evidenční část obce byla zrušena 1. ledna 1974.[12]
Pamětihodnosti
- Kaple sv. Floriána. Původní kaple byla zobrazena již na mapě stabilního katastru z roku 1841. Po požáru vesnice v roce 1860 byla tato kaple zničena a nový svatostánek byl posléze vybudován na jiném místě. Na přelonu 20. a 21. století zůstaly z kaple jen zbytky zdí a část zastřešení zvoničky.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
- ↑ KRULIŠ, Jan. Martice [online]. zanikleobce.cz, 2006-02-15 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Martice, s. 31.
- ↑ Zaniklá ves Martice [online]. mapy.com [cit. 2025-07-27]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Martice – tvrz, s. 207–208.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Martice – tvrz [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Martice: Kaple sv. Floriána [online]. [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-10]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 323.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martice na Wikimedia Commons
