Masakr na ostrově Rathlin

Masakr na ostrově Rathlin proběhl 26. července 1575 na severoirském ostrově Rathlin. Na svědomí jej měli vojáci Francise Drakea, během masakru bylo zabito okolo 600 irských a skotských vojáků, starců, žen a dětí.

Ostrov Rathlin na severu Irska byl odjakživa používán vzhledem ke své odlehlosti jako svatyně a pohřebiště. V 16. století zde byl zbudován hrad Rathlin, který se stal útočištěm rodu MacDonnellů z hrabství Antrim. Stal se tak jejich zázemím pro kontrolu nad severovýchodním pobřežím Irska. V průběhu jejich výprav došlo k řadě konfliktů z vojevůdci královny v Irsku i Anglii. Vojenský vůdce Sorley Boy MacDonnell (ve skotské galštině Somhairle Buidhe Mac Domhnaill) se rozhodl v zájmu bezpečí odeslat své děti, starce a nemocné na ostrov Rathlin do bezpečí hradu Rathlin.^[1] Vojsko o 300 vojácích, které vedli Henry Sidney, Francis Drake, hrabě z Essexu a John Norreys na základě instrukcí od královny Alžběty se rozhodlo dobýt hrad.^[2] Zaútočili na něj ztečí dvěmi kanony a po čtyřdenním dobývání hrad dobyli.^[2] Norrey navrhl podmínky kapitulace. Několik šlechticů bylo propuštěno, ostatní přeživší, zejména ženy, děti a starci se skryli v jeskyních a skrýších. Navzdory splnění podmínek kapitulace se rozhodli Norrey a jeho muži zlikvidovat všech 200 členů poraženého vojska a následně 400 žen, dětí a starců nahnali ze skály do rozbouřených vod Severního moře (nedaleko východního majáku). Drake byl navíc pověřen obranou ostrova tak, aby se nikdo z obránců nedostal na ostrov a nemohl neštěstí zabránit.^[3] Celá rodina Sorley Boy MacDonnella během masakru zahynula. Jak dokázal dopis Drake sekretáři královny Francisi Walsinghamovi, MacDonnell malém „zešílel kvůli svému žalu.“^[3]

K podobnému masakru došlo na ostrově i v roce 1642. Ten provedla pěší armáda vévody z Argyllu na základě rozkazu vojevůdce Duncana Campbella, který měl potlačit odpor irských katolíků.^[4]