Matylda Flanderská

Matylda Flanderská
Socha královny Matyldy od Karla Elshoechta (1850) v Lucemburské zahradě v Paříži
Korunovace	11. května 1068
Narození	1031?
Úmrtí	2. listopadu 1083
Pohřbena	Kostel Nejsvětější Trojice, [Caen]]
Předchůdce	Ealdgyth z Mercie
Nástupce	Matylda Skotská
Manžel	Vilém I. Dobyvatel
Potomci	Robert II. Richard Vilém II. Adéla Agáta Konstancie Jindřich I. Cecílie Alice
Otec	Balduin V. Flanderský
Matka	Adéla Francouzská
Příbuzní	Balduin VI. Flanderský a Robert I. Flanderský (sourozenci) Vilém I. Flanderský, William, Lord of Tortosa[1], Richard de Normandie[1] a Henry de Normandie[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matylda Flanderská (vlámsky Mathilda van Vlaanderen, anglicky Matilda of Flanders; 1031^? – 2. listopadu 1083) byla normandská vévodkyně a anglická královna.

Narodila se jako dcera hraběte Balduina V. Flanderského a jeho manželky Adély, dcery francouzského krále Roberta II.

Provdala se za normandského vévodu Viléma Dobyvatele. K uzavření tohoto manželství se váže legenda o tom, že Vilém nejprve musel Matyldu zbít, protože se odmítala vdát za bastarda. Její otec to samozřejmě vzal jako urážku, ale než stačilo dojít na meče, Matylda se sňatkem souhlasila, protože Vilém ji svým činem přesvědčil, že je pevný a vytrvalý ve svých cílech.

Sňatek pobouřil církevní představitele, protože novomanželé spolu byli přes společného předka Rollona v pátém stupni příbuzenství, a proto se bez souhlasu papeže nesměli vzít. Papeže Lev IX. ještě v říjnu roku 1049 na koncilu v Remeši na zákazu trval. Teprve roku 1059 se podařilo opatovi Lanfrancovi z Becu od papeže Mikuláše II. dodatečně získat dispenz pod podmínkou, že každý z manželů dá postavit klášter. Vznikly tak mužský a ženský klášter v Caen.^[2]

Matylda svému manželovi porodila devět nebo deset dětí, včetně dvou budoucích králů: Viléma II. a Jindřicha I. Poté, co Vilém obsadil Anglii, byla Matylda 25. prosince 1066 ve Westminsterském opatství korunována anglickou královnou a během manželovy nepřítomnosti byla pověřena regentskou vládou.

Matylda zemřela roku 1083 a byla pohřbena v hlavní lodi kostela Nejsvětější Trojice své vlastní klášterní nadace v Caen. Její náhrobek uzavírala bronzová náhrobní deska s rytými latinskými nápisy a zdobila jej údajně socha královny s korunovačními šperky. Zničili jej protestanti roku 1563.^[3] Druhou hrobku dala roku 1707 v kostele zřídit abatyše Françoise-Gabrielle de Froullay de Tessé na témže místě. Roku 1793 ji zničili francouzští revolucionáři, aniž by poškodili sarkofág v podzemí. Hrobka byla v letech 1819–1820 obnovena z iniciativy zdejšího prefekta Kazimíra Guyona de Montlivauts. Kamenný katafalk kryla původní bronzová deska, kterou od francouzské revoluce uchovával mužský benediktinský klášter, založený v Caen Vilémem Dobyvatelem. ^[4] Tato náhrobní deska se dochovala. Po bombardování z roku 1944 byl ženský klášterní kostel obnoven včetně Matyldina hrobu: do podlahy je dosud vsazena středověká bronzová nápisová deska. Matyldin hrob i její klášterní fundace se dosud těší velkému zájmu veřejnosti. Proto městká správa v roce 2024 zahájila obnovu klášterních budov a zahrady, jež mají být ukončeny roku 2026.

Matyldina autentická ani dobová podobizna se nedochovala. Měřila údajně jen 127 centimetrů, tím by byla nejmenší anglickou královnu v celé historii. V letech 1819 a 1959 však byla její neúplná kostra ve Francii podrobena antropologickému průzkumu a podle něj měřila 152 centimetrů.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matylda Flanderská na Wikimedia Commons