Max von Oberleithner

Max von Oberleithner
Základní informace
Narození	11. července 1868 Šumperk
Úmrtí	5. prosince 1935 (ve věku 67 let) nebo 4. prosince 1935 (ve věku 67 let) Šumperk
Povolání	hudební skladatel, dirigent, průmyslník a kapelník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Heinrich Edler von Oberleithner (11. července 1868, Šumperk – 5. prosince 1935 tamtéž) byl česko-rakouský právník, výrobce textilu, hudební skladatel a dirigent.

Max von Oberleithner byl synem textilního průmyslníka Karla von Oberleithnera.

Byl ženatý s Vilmou.

V letech 1890–1895 byl soukromým studentem Antona Brucknera na doporučení Felixe von Mottla. V roce 1892 získal doktorát z práv na Vídeňské univerzitě a v témže roce mu Bruckner věnoval svou skladbu Žalm 150.

V roce 1895 se stal divadelním kapelníkem v českých Teplicích a o rok později odešel do Düsseldorfu, kde také rok působil jako divadelní dirigent. V roce 1897 se vrátil do Vídně a jelikož byl jako továrník finančně nezávislý, mohl se soustředit na klasickou hudbu.

V roce 1912 zhudebnil román Pierra Louÿse Afrodita s ohledem na angažmá Marie Jeritzy ve vídeňské Dvorní opeře. O čtyři roky později vytvořil svou nejúspěšnější operu Železný spasitel (něm. Der eiserne Heiland).

Oberleitner dohlížel na tisk Brucknerovy 8. symfonie v roce 1892 a spolu s Josephem Schalkem provedl některé změny. Dnes jsou často svévolné úpravy děl Antona Brucknera jeho studenty, jako byl již zmíněný Joseph Schalk, jeho bratr Franz a Ferdinand Löwe, nahlíženy mimořádně kriticky.

• 1899: Erlöst
• 1901: Ghitana
• 1908: Abbé Mouret
• 1912: Aphrodite
• 1914: La Vallière
• 1916: Der eiserne Heiland (Uraufführung: Wiener Volksoper, 20. ledna 1917)
• 1919: Cäcilie
• 1920: Das Heidentor (Pohanská brána)

• Max von Oberleithner: Meine Erinnerungen an Anton Bruckner. Regensburg 1933.

• Peter Andraschke: Max von Oberleithner, ein Bruckner-Schüler aus Mährisch Schönberg. In: Die Musik der Deutschen im Osten und ihre Wechselwirkung mit den Nachbarn. Ostseeraum - Schlesien - Böhmen/Mähren - Donauraum. Hrsg. Klaus Wolfgang Niemöller und Helmut Loos. (= Deutsche Musik im Osten. Bd. 6). Gudrun Schröder Verlag, Bonn 1994, ISBN 3-926196-25-4, S. 445–465.
• Wolfgang Doebel: Bruckner Symphonien in Bearbeitungen. Die Konzepte der Bruckner-Schüler und ihre Rezeption bis zu Robert Haas. Bd. 24. Tutzing 2001, ISBN 3-7952-1034-8.
• Sudetendeutsches Musikinstitut (Hrsg.): Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen. Mähren. Sudetenschlesien. Bd. 2. München 2000, ISBN 3-7844-2799-5, S. 1041–1043.
• C. Rapf: Oberleithner Max von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 7, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1978, ISBN 3-7001-0187-2, S. 188.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max von Oberleithner na německé Wikipedii.

• Oberleithnerové