Międzyrzecz

Międzyrzecz
Radnice v Międzyrzeczi
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	52°26′41″ s. š., 15°34′43″ v. d.
Nadmořská výška	50–53 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Lubušské
Okres	Międzyrzecz
Gmina	Międzyrzecz
Międzyrzecz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,26 km²
Počet obyvatel	17 057 (2022)
Hustota zalidnění	1 662,5 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Remigiusz Lorenz
Vznik	10. století
Oficiální web	miedzyrzecz.pl
Telefonní předvolba	(+48) 95
PSČ	66–300
Označení vozidel	FMI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Międzyrzecz (německy Meseritz, latinsky Mederecensis, česky Meziříčí) je město v Polsku v Lubušském vojvodství ve stejnojmenném okrese. Leží při soutoku řek Obry a Paklicy, 40 km jihozápadně od Gorzówa, 93 km západně od Poznaně. Roku 2022 mělo město zhruba 17 tisíc obyvatel.^[1]

Historie Międzyrzecze sahá do 2. poloviny 10. století, kdy ji kníže Měšek I. začlenil do Polského knížectví jakožto obrannou pevnost polské západní hranice.

Pravděpodobně roku 1002 přišli z Čech dva mniši Benedikt a Pavel z poustevny okruhu sv. Romualda (vyškolení v Pereu u Ravenny) a založili z podnětu polského krále Boleslava Chrabrého opatství benediktinů. Stálo v lese, v neurčené vzdálenosti od hradu. Tento klášter byl jedinou známou řeholní lokalitou v Polsku z období před rokem 1040. Komunitu dále tvořili polští mniši Matouš a Izák, a dva laici: kuchař Kristýn a jeho bratr Barnabáš. V čele konventu měl stát Bruno z Querfurtu, který se však cestou zdržel. Bratři dostali dar stříbra, který vyvolal zájem lupičů, ti v listopadu 1003 bratry přepadli a povraždili. Tragédii popsal Bruno z Querfurtu jako legendu o umučení pěti bratří svatého Vojtěcha. Klášter dále vedl eremita Anton (podle Kroniky Dětmara Merseburského se jmenoval Tuni) a roku 1004 jej poznaňský biskup jmenoval prvním meziříčským opatem. Týž opat byl v letech 1015-1018 rovněž diplomatem, zastupoval krále Boleslava Chrabrého na dvoře císaře Jindřicha II. Konvent tehdy tvořilo 15 mnichů. Za krize polského státu ve 30. letech 11. století klášter zanikl a těla Svatých pěti bratří byla přenesena do Hnězdna. Přesné místo kláštera nebylo nalezeno.^[2]

Vesnice Międzyrzecz byla kolonizována a vysazena na město. Městská práva získala mezi lety 1230 a 1248, konkrétní datum není známé. Roku 1520 bylo bohaté město vyrabováno a poničeno Řádem německých rytířů. Při Druhém dělení Polska bylo město zabráno Pruskem.

Po První světové válce se město ocitlo nedaleko polsko-německé hranice; zůstalo Německu. Během Druhé světové války sem bylo nacisty deportováno a zavražděno na deset tisíc lidí. 29. května 1944 se zde odehrála letecká bitva mezi Luftwaffe a Letectvem USA. 30. ledna 1945 bylo město osvobozeno a po 152 letech se vrátilo Polsku.

• Zřícenina hradu, ze 13. století, silně dostavěna; nyní muzeum
• Radnice, pozdně barokní, z let 1743-1752, v roce 1831 upravena klasicistní fasádou
• Kostel sv. Jana Křtitele, gotická cihlová stavba, postavená kolem roku 1500
• Kostel sv. Vojtěcha (1834), klasicistní, do roku 1945 protestantský, od roku 1947 katolický
• Kostel Povýšení svatého Kříže, novogotická cihlová stavba, postavená v letech 1901-1904
• Řecko-katolický kostel sv. Cyrila a Metoděje, původně luteránský, novogotická stavba z 19. století
• Bývalá synagoga, budova z let 1825-1827
• Židovský hřbitov
• Hasičské muzeum (v místní části Kęszyca Leśna)

• Andrésy, Francie
• Bad Freienwalde, Německo
• Halderberge, Nizozemsko
• Haren, Nizozemsko
• Vlagtwedde, Nizozemsko
• Wilmersdorf, Německo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Międzyrzecz na Wikimedia Commons