Michael Fincke

Edward Michael Fincke
Astronaut NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození14. března 1967 (58 let)
Místo narozeníPittsburgh, Pensylvánie, USA
Předchozí
zaměstnání		Vojenský inženýr a letec
Hodnostplukovník (2007)
Čas ve vesmíru381 dní, 15 hodin, 10 minut
Kosmonaut od1. května 1996
MiseExpedice 9
(Sojuz TMA-4/ISS)
Expedice 18
(Sojuz TMA-13/ISS)
STS-134
Znaky misí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Michael Fincke (* 14. března 1967 Pittsburgh, Pensylvánie, USA) je bývalý americký voják, astronaut NASA, 432. člověk ve vesmíru. Má za sebou dva půlroční lety a jeden kratší let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Na další misi by tam měl odletět koncem léta 2025.

Mládí a vzdělání

Michael Fincke pochází z Pensylvánie.

Roku 1989 získal dva tituly bakaláře na MIT (v oboru aeronautiky a astronautiky a v oboru věd o Zemi, atmosféře a planetách.[1] Léto 1989 strávil na stáži v Moskevském leteckém institutu Serga Ordžonikidzeho. O rok později se na Stanfordově univerzitě stal magistrem. Druhý magisterský titul (z planetární geologie) získal na University of Houston–Clear Lake roku 2001.

Vojenská kariéra

Od roku 1990 sloužil u vojenského letectva jako inženýr pro testování kosmických systémů, roku 1994 absolvoval školu zkušebních pilotů, od ledna 1996 sloužil v Japonsku ve funkci koordinátor prací na japonsko-americkém projektu stíhačky XF-2.[2] Nalétal 30 typech letadel nalétal více než 2000 letových hodin.[3]

Astronaut

V květnu 1996 byl v 16. náboru NASA vybrán mezi astronauty. Po dvouletém kurzu všeobecné kosmické přípravy získal kvalifikaci letový specialista.[2]

V červenci 1999 byl zařazen do záložní posádky Expedice 4. Dalšími členy posádky byli Gennadij Padalka a Stephen Robinson. Expedice 4 startovala v prosinci 2001.[2]

V březnu 2002 byl určen do hlavní posádky Expedice 9 s Gennadijem Padalkou a Olegem Kononěnkem. Současně byl v dubnu – prosinci 2002 členem záložní posádky Expedice 6. Po havárii Columbie byly plány letů a složení expedic několikrát změněny, nakonec byla posádka Padalka, Fincke koncem ledna 2004 stanovena hlavní pro Expedici 9.[2]

1. kosmický let (Sojuz TMA-4 / ISS)

Oba kosmonauti ještě s nizozemským astronautem ESA André Kuipersem odstartovali do vesmíru 19. dubna 2004 na palubě Sojuzu TMA-4. Nahradili kolegy z Expedice 8 a na půl roku se zabydleli na stanici. V říjnu je vystřídali členové Expedice 10. Padalka s Finckem (a Jurij Šargin přiletivší s Expedicí 10) přistáli v Kazachstánu 24. října 2004 po 187 dnech, 21 hodinách a 16 minutách letu.[2][4]

2. kosmický let (Sojuz TMA-13 / ISS)

V říjnu 2005 nahradil Johna Grunsfelda v záložní posádce Expedice 13, v ní se připravoval do března 2006.[2] Od srpna 2006 do října 2007 byl velitelem záložní posádky Expedice 16 (s Saližanem Šaripovem). V únoru 2007 byla posádka Fincke, Šaripov jmenována hlavní posádkou Expedice 18. V květnu 2008 Šaripova, odvolaného ze zdravotních důvodů, nahradil Jurij Lončakov.[2]

Fincke, Lončakov a americký vesmírný turista Richard Garriott odstartovali 12. října 2008 v Sojuzu TMA-13. Po spojení s ISS během týdne přebrali stanici od Expedice 17. Její členové Sergej Volkov a Oleg Kononěnko se s Garriottem vrátili na Zemi a kosmonauti Expedice 18 (včetně Gregory Chamitoffa, který přešel z Expedice 17) zůstali na stanici. Fincke s Lončakovem po obvyklém půlroce pobytu na stanici přistáli 8. dubna 2009 po letu trvajícím 178 dní a 14 minut.[2][5]

3. kosmický let (STS-134 / ISS)

Potřetí se na ISS ke krátkodobému pobytu jako letový specialista mise STS-134 při předposledním letu raketoplánů Space Shuttle v květnu 2011. Během mise provedl tři výstupy do vesmíru o celkové délce 26 hodin a 12 minut, čímž svůj souhrnný čas pobytu mimo bezpečí stanice zvýšil na 48 hodin a 37 minut..

4. kosmický let (SpaceX Crew-11 / ISS)

Po skončení třetího letu zůstal Fincke v aktivním tréninku pro případný další let, ale postupně se hluboce zapojil do aktivit spojených s vývojem nových kosmických lodí pro Program komerčních posádek (Commercial Crew Program, CCP), tedy lodí Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu. V lednu NASA 2019 oznámila, že Fincke bude členem posádky první letu Starlineru označovaného Boeing Crew Flight Test (CFT).[6] V červnu 2022 však agentura rozhodla o zmenšení posádky pro testovací let na dva astronauty, Barryho Wilmora a Sunitu Williamsovou.[7] Fincke se stal záložním pilotem[8] a o čtvrt roku později NASA oznámila, že současně bude pilotem základní posádky pro první řádnou misi Boeing Starliner-1, která se podle tehdejších plánů měla uskutečnit na podzim 2023 nebo na jaře 2024.[9] Kvůli neočekávanému prodloužení testovacího letu CFT, který se z plánovaných osmi dní protáhl na 9 měsíců, a následnému prodlužování certifikace lodi pro další lety, se nakonec NASA v březnu 2025 rozhodla přeřadit Finckeho (a japonského kolegu s posádky Starlineru-1 Kimiju Jui) do mise SpaceX Crew-11 s plánovaným startem nejdříve v červenci 2025 a s výhledem půlročního pobytu na ISS v Expedici 74.[3]

Další aktivity

Společně s dalším astronautem Terrym Virtsem obdržel drobnou cameo roli v epizodě „Toto jsou cesty…“ (2005), posledním díle sci-fi seriálu Star Trek: Enterprise.[10]

Reference

  1. ↑ Edward Michael “Mike” Fincke [online]. Houston: NASA, rev. 2008-04 [cit. 2009-05-07]. Dostupné online. (anglicky)  – Oficiální biografie NASA
  2. ↑ a b c d e f g h IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-05-06]. Kapitola США. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ a b NASA Shares SpaceX Crew-11 Assignments for Space Station Mission - NASA [online]. [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2004-10-30 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 9. [dále jen Holub]. Dostupné online. 
  5. ↑ Holub. Rev. 2009-04-08 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 18. 
  6. ↑ GRANATH, Bob. NASA Announces Updated Crew Assignment for Boeing Flight Test. NASA [online]. 2019-01-22 [cit. 2022-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-16. 
  7. ↑ GRANATH, Bob. NASA Announces Updated Crew Assignment for Boeing Flight Test. NASA [online]. 2019-01-22 [cit. 2022-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-16. 
  8. ↑ Packing Starliner cargo is a balancing act. www.boeing.com [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ NASA Updates Crew Assignments for First Starliner Crew Rotation Flight - NASA [online]. [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ NEVILLS, Amiko. Final Frontier Astronauts Land on Star Trek [online]. Houston: NASA's Johnson Space Center, rev. 2005-5-13 [cit. 2013-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-26. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Fincke na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.