Michal Blažek (sochař)

Michal Blažek
Michal Blažek (2013)
Narození	19. listopadu 1955 Praha Československo Československo
Úmrtí	2. srpna 2025 (ve věku 69 let)
Povolání	sochař, vydavatel, restaurátor a učitel
Webová stránka	www.michal-blazek.cz
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Blažek (19. listopadu 1955 Praha – 2. srpna 2025 Praha)^[1][2] byl akademický sochař, restaurátor, pedagog, iniciátor a vydavatel časopisu Konserva / Na hudbu a internetového Sochařského zpravodaje.

Pochází z umělecké rodiny – jeho otcem byl akademický malíř Jaroslav Blažek. Již na základní škole se učil francouzštinu a poté studoval na Nerudově gymnáziu s rozšířenou výukou francouzštiny, ale z politických důvodů nemohl pokračovat ve studiu na vysoké škole. Krátce pracoval v Geodézii a pokoušel se neúspěšně o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze.^[3] Soukromě studoval modelování u Václava Frydeckého, seznámil se s Olbramem Zoubkem a Janem Bauchem. Roku 1977 se se spolu s Michalem Pavlíčkem a Michalem Baumbrukem pokusil emigrovat přes Polsko do Švédska. Na hranicích byli zatčeni, vězněni 2,5 měsíce ve Varšavě a poté vráceni do Čech.^[1] Před pokusem o emigraci skládal jako zastírací manévr přijímací zkoušky na AVU a během věznění dostal domů zprávu, že byl přijat. Po návratu do Čech proběhlo několik soudních líčení, ale nepodařilo se prokázat úmysl emigrovat a byl potrestán čtyřletou podmínkou.^[2]

V letech 1977–1983 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze monumentální sochařství u profesora Bradáčka. Výuka na AVU měla v době normalizace nízkou úroveň a Blažka více zajímala tvorba umělců 60. let, zejména Zdeňka Palcra a Václava Boštíka. V době studií se přidal ke skupině výtvarníků kolem Olbrama Zoubka, která restaurovala sgrafita na zámku v Litomyšli (Palcr, Podhrázský, Boštík).^[2] Od roku 1980 do roku 1986 vedl kurzy kreslení aktu na Národní třídě a Na Florenci pod hlavičkou Kulturního domu Prahy 1. Po ukončení studií se živil realizací soch pro Jana Baucha a účastnil se neoficiálních výstav. Později pracoval také jako restaurátor v Národním divadle a v královéhradeckém muzeu a při obnově sgrafit v Litomyšli a v jižních Čechách. Působil také ve Valašském Meziříčí a v Ostravě.

V polovině 80. let inicioval petici za zlepšení podmínek mladých umělců a za obnovení Galerie mladých.^[2] Založil Aktiv umělců a organizoval přednášky v kulturním domě Prahy 1.^[3] Od ledna 1989 vedl nezávislou pražskou galerii v Domě u Řečických, kde čtyři dny po 17. listopadu 1989 vzniklo tiskové středisko. Pod vedením Ivana Lampera vydávalo Informační servis (předchůdce časopisu Respekt), působilo zde i Občanské fórum, redakce Revolver Revue a Studentských listů.^[1] Po revoluci byl Michal Blažek spolu s Petrem Kofroňem šéfredaktorem výtvarného a hudebního časopisu Konserva /Na hudbu,^[3] kde publikoval např. texty Zdeňka Palcra.^[4] Časopis byl věnovaný filosofii umění a publikoval příspěvky zaměřené na reflexi a uměleckou kritiku světového výtvarného umění 70. až 90. let. Do roku 1991 vyšlo 12 čísel^[5] a později vycházel nepravidelně až do roku 2000 jako příloha Literárních novin.^[3][2]

Byl spoluzakladatelem výstavní síně v Ženských domovech na Smíchově.^[2] V letech 1993–1995 byl odborným asistentem na Akademii výtvarného umění v Praze a pracoval v Ateliéru monumentálního sochařství profesora Hendrycha. Byl propuštěn za organizování petice proti rektoru Milanu Knížákovi.^[3] Roku 1995 založil Nadační fond Lux et Lapis v Širokém dvoře (Břeclav) a uspořádal zde deset sochařských sympozií. Další ročníky byly věnovány sgrafitu.^[6][7]

Od roku 1995 do roku 1997 byl vedoucím ateliéru restaurování kamene v Institutu restaurování v Litomyšli (nyní Fakulta restaurování Univerzity Pardubice). Koncem 90. let se mu podařilo inventarizovat a časově zařadit sochy z pozůstalosti Zdeňka Palcra. V letech 2004–2005 vyučoval výtvarné umění na Uhrinově akademii v Praze. Roku 2009 navrhl sgrafito lidské postavy na zadní fasádu Domu umění v Brně, ale proti realizaci se postavil ředitel DU i vedení města.^[8] V témže roce se stal mediálně známý jeho spor o pomník amerického prezidenta Woodrowa Wilsona se sochařem Oldřichem Hejtmánkem, který skončil rvačkou a soudním jednáním.^[9][10][11] V rámci mezinárodního projektu se jako restaurátor na osm let zapojil do obnovy jednoho z chrámů v Angkoru.^[1] Dále prováděl přednáškové cykly o plastičnosti a restaurování v Angkoru, na vysokých školách v Praze, Ostravě a Litomyšli a věnoval se sochařské tvorbě.^[1] Od roku 2015 vydával Sochařský zpravodaj.

Roku 2021 představil návrh památníku tornáda, které poničilo několik jihomoravských obcí a vyžádalo si lidské oběti.^[12] Památník z trámů zničených střech, připomínající vír tornáda, byl odhalen roku 2022.^[13]

Michal Blažek byl ženatý – manželka Kateřina, synové Jan a Adam.

• 1990 Interiér vrátnice pekárny v Praze Stodůlky
• 1990 Budova Povodí Moravy v Olomouci – reliéfy na fasádě
• 1991 Zdravotní středisko, Slavonice – reliéfy
• 1998 Hořice, vrch Gothard – socha Sedící, resp. Protipostavení^[14]
• 1998 Zámek Litomyšl, 2. patro ochozu – socha Etruska
• 2004 Velehrad – Ústav pro mentálně postižené (Ateliér Brno) – barevná keramická stěna
• 1995 Široký dvůr, sídlo nadačního fondu Lux et Lapis – na zahradě Noc
• 2000 Soukromá zahrada v obci Zdislava – Odklon
• 2005 Brno-Vaňkovka – Přítomná minulost – socha na paměť zbořeného areálu
• 2005 soukromá vila Uherské Hradiště (Ateliér Brno) – reliéfy
• 2006 soukromá vila, zahrada v Kunovicích – Poprsí
• 2006 Vila arch. Pelčáka, Brno Žabovřesky – sochy na zahradě^[15]
• 2005 Uherský Brod, zahrada u Muzea – socha Dvojice^[16]
• 2005 Kongresová síň Otto Wichterleho, firma Johnson & Johnson v Praze – reliéfní portrét O. Wichterleho
• 2006 Vlašim – socha Vlašimmata v zámeckém parku
• 2007 stálá expozice v knihovně Libri Prohibiti v Praze – portréty samizdatových autorů (B. Fučík, Z. Hejda, J. Ruml, P. Rezek, A. Stankovič, P. Zajíček, Z. Vašíček a další)
• 2008 až 2011 společná realizace Wilsonovy sochy v týmu s akademickým sochařem Václavem Frýdeckým (* 1931) a akademickým sochařem Mgr. Danielem Talaverou (* 1969) - replika sochy Albína Poláška z roku 1928 s doplňky.
• 2022 Památník tornáda, Moravská Nová Ves

• 1979 Galerie na půdě v Haštalské ul. v Praze 1
• 80. léta sochařská symposia v Přední Kopanině
• 1988 Galerie u Řečických, Praha 1
• 1989 Informační servis
• 1990 časopis Respekt
• 1990 časopis „Konzerva/Na hudbu“
• 1992 Nadační fond Lux et Lapis, Břeclav (spolu s Jaroslavem Blažkem)
• 1995 2005 sochařská symposia na Širokém Dvoře
• 2003 založení OOR
• 2006–2009 projekt GOPURA v Angkoru, Kambodža

• 1979–1984 sgrafita na zámku Litomyšl
• 90. léta Immaculata v Jablunkově, sochařská výzdoba kostelů v Opavě, sochařská výzdoba Union banky v Ostravě; Valašské Meziříčí – 8 barokních soch
• 2002–2003 restaurování keramických soch Vojtěcha Suchardy u vchodu Kotěrova Muzea v Hradci Králové
• 1999–2006 restaurování pískovcových soch na plášti Národního divadla
• 2002–2008 restaurování architektonických modelů a soch ze sádry, postižených povodněmi, pro Národní technické muzeum v Praze
• 2006–2009 restaurování soch lvů na chrámu Phimeanakas v Angkoru v rámci projektu GOPURA

• 1997 Libeňský zámeček, Praha
• 1997 Galerie Neprašová, Břeclav
• 2000 Dům u rytířů, Litomyšl
• 2000 Konírna zámku, Valtice
• 2000 Nová síň, Praha
• 2000 Milenium, Praha
• 2000 Černá labuť, Praha
• 2000 Atrium Pražákova paláce, Moravská galerie Brno
• 2001 Galerie Klenová, Klatovy^[17]
• 2001 Státní galerie Most
• 2005 Areál Vaňkovky Brno
• 2005 Mánes, Opojná plasticita
• 2006 Stálá expozice portrétů, Knihovna Libri prohibiti, Praha
• 2011 Sochy a reliéfy, Galerie Ztichlá klika, Praha
• 2013 Kambodžská inspirace – sochy, Atrium Žižkov, Praha

• 1980 Malochov
• 1980 Galerie V Haštalské, Praha
• 1984 Galerie v Haštalské, Praha
• 1985 Divadelní Klub, Opava
• 1986 Stavoprojekt Brno, výstava předčasně ukončena
• 1987 Konfrontace 6
• 1987 Rockfest 87, zakázaná skupinová výstava, Ostrava
• 1988 Sklep Domu pánů z Kunštátu, Praha
• 1988 Salon 88
• 1988 Nová síň, výstava k jubileu Hany Wichterlové , Praha
• 1989 Vinohradská tržnice, Praha
• 1989 Holešovická tržnice, Mladí ve při, Praha
• 1989 Špálova galerie, Pocta Janu Bakchovi, Praha,
• 1989 GM U Řečických, Mladé sochařství, Praha
• 1990 Věznice, Valdice
• 1990 Martin Gropius Bau, Polymorphia, Berlin
• 1990 Otis Parsons Gallery, Los Angeles, Dialog Praha – Los Angeles
• 1990 Galerie U Řečických, Blažek, Míka, Sekal, Praha
• 1990 Dům U kamenného zvonu, Sochařství 88–92, Praha
• 1990 Státní galerie, Nový zlínský salon, Zlín

• Kateřina Svatošová, Účast českých umělců na Mezinárodním sochařském symposiu v Hořicích v letech 1989–2000, dipl. práce, SDU FF MUNI Brno 2021
• Michal Blažek – Sochy, Pospiszyl T a kol., 2000, kat. 56 s., Arbor Vitae, Řevnice, ISBN 80-86300-13-7
• REICH, Michal. Blažek: Umění dělají umělci a ne experti a historici [online]. Brněnský Deník.cz, 2009-04-20 [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
• SRP, Karel. Rozhovor s Michalem Blažkem. Umělecký měsíčník pro moderní a současné výtvarné umění. 5. 1991, roč. 2, s. 63–64. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Michal Blažek (sochař)
• Michal Blažek v informačním systému abART
• Brána do Angkoru, Český rozhlas Sever, rozhovor s Michalem Blažkem, 2009
• Václav Frýdecký, Michal Blažek a Daniel Talavera
• Videorozhovor 8.2.2012
• ČRO Vltava, 15.1.2013, Kambodžská inspirace
• Lux et Lapis
• Databáze současného umění
• Cesta kamene: Michal Blažek
• Explosia Mánes: Michal Blažek - sochař
• Sochař porazil Prahu 1. Chtěla po něm 360 tisíc za vyklizení ateliéru, Lidovky 2015