Michal Ferianc
Michal Ferianc | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. ledna 1924 Lorain (Ohio) ![]() |
Úmrtí | 20. prosince 1954 (ve věku 30 let) Věznice Pankrác ![]() |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | slovenská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michal Ferianc (4. ledna 1924 Lorain – 20. prosince 1954 Věznice Pankrác) byl slovenský příslušník SNB a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1954 popraven.[1][2]
Životopis
Narodil se v roce 1924 ve městě Lorain ve státě Ohio ve Spojených státech amerických.[3] Do Spojených států amerických totiž po první světové válce odešli jeho rodiče. Na konci roku 1924 se však jeho matka spolu s ním do Československa vrátila. Po návratu do země absolvoval pět tříd lidové školy v Spišských Vlachoch a posléze také tři třídy měšťanské školy. Po absolvování studia se živil jako dělník. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání, když se stal členem partyzánské jednotky Gottwald. Ještě před koncem druhé světové války se stal ve Spišských Vlachoch členem místní milice a posléze byl převelen do výcvikového tábora v Levoči.
Po válce
Po konci války působil od října 1945 do roku 1946 u Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě. Poté nastoupil základní vojenskou službu v Nitře a následně v Žilině. V Žilině obdržel řidičský průkaz a rok byl členem přesídlovací komise do Maďarska. Po konci svého působení na vojenské službě se opět vrátil do řad SNB, přičemž nejprve působil dva měsíce v Levoči a následně jeden rok souběžně ve Vikartovcích a Toryskách.[4] Měl dva sourozence, bratra Jana a sestru Marii. Svého otce poprvé viděl až v roce 1947, protože na rozdíl od své matky žil ve Spojených státech amerických tou dobou již 23 let. V roce 1948 za svým manželem opět odešla i Feriancova matka a Ferianc tak zůstal na Slovensku zcela bez rodičů.[4]
Zběhnutí a smrt
_%C4%8E%C3%A1blick%C3%BD_h%C5%99bitov_Praha.jpg)
V červenci 1950 Ferianc zběhnul ze stanice SNB v Toryskách, přičemž si odnesl jednu pistoli a dvě automatické pušky. Poté se dva týdny ukrýval ve Vyšných Repaších, přičemž následně se vydal do Spišských Vlachů za svou sestrou. Poté se v oblasti pohyboval v různých vesnicích a přespával na různých místech u svých známých, kteří o jeho zběhnutí v některých případech ani nevěděli. Jeho záměrem bylo tou dobou Československo opustit a přes Rakousko emigrovat do rodných Spojených států amerických. Později se Ferianc zapojil do protikomunistického odboje, přičemž v září 1951 zranil u Ružomberku zranil dva příslušníky SNB ze samopalu, když je měl zasáhnout do nohou. O dva týdny později byl zatčen příslušníky SNB u Pribyliny poté, co se jim zraněný vzdal po proběhlé přestřelce, při které byl mj. střelen do hlavy.
Po zatčení byl vzat do vazby. Trestní oznámení na něj bylo podáno v lednu 1952. Obžalován byl poté v červnu 1952 a souzen v červenci 1952. Vzhledem k psychickému i fyzickému stavu obžalovaného po zásahu mozku byl proces přesunut na pozdější termín. V prosinci 1952 nicméně byla v procesu kolem Ferianca souzena skupina několika dalších osob, kterým byly později uděleny tresty odnětí svobody. Další proces s Feriancem začal v červenci 1954, kdy jej ještě vojenský soud k trestu smrti neodsoudil a udělil mu trest odnětí svobody ve výši 25 let. Ferianc byl nicméně označen za psychopata.[4] Jiná byla situace u Nejvyššího soudu, který jej za trestné činy pokus o velezradu a pokus o vraždu v říjnu 1954 v Praze odsoudil k trestu smrti.[5] Žádost o prezidentskou milost mu nebylo umožněno podat.[4] Popraven byl v prosinci 1954.[6][7][8]
Rehabilitován byl po sametové revoluci v říjnu 1991.[4] Slovenský Ústav paměti národa o jeho životě a soudním procesu zveřejnil v roce 2007 podrobnou publikaci.[4]
Připomínky
- Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti umístěné na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice.[9][10]
- Jeho jméno je rovněž uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.[11]
- Jeho jméno je uvedeno na desce v řadě 43 na Čestném pohřebišti popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově.[12]
-
Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti se jménem Michala Feriance v pražských Holešovicích
-
Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
-
Seznam obětí komunismu se jménem Michala Feriance na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
-
-
Symbolicky náhrobek M. Feriance na Čestném pohřebišti v Ďáblicích
Odkazy
Reference
- ↑ Michal Ferianc (1924-1954) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Michal Ferianc - vyliečili ho, aby ho popravili - Bibliografie slovenské historiografie. husav.portaro.eu [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Michal Ferianc – vyliečili ho, aby ho popravili. Ústav pamäti národa. Dostupné online.
- ↑ POPRAVENÍ A ZOMRETÍ VO VÄZNICIACH [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Popravy a tyranie. Osudy politických vězňů je třeba připomínat, znělo na Pankráci. iDNES.cz [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ SAITZOVÁ, Hana. Mezi politickými vězni rozptýlenými na Pankráci je i JUDr. Jaroslav Borkovec - Advokacie. Advokátní deník. 2023-08-24. Dostupné online [cit. 2024-06-28].
- ↑ Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti [online]. web: Pamětní místa / Praha 7 [cit. 2023-06-28]. O původní desce na adrese: Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice (GPS souřdnice : 50°6'11.598"N, 14°25'52.011"E). Dostupné online.
- ↑ ČR, Epoch Times; DANKOVÁ, Zdenka. Pamětní deska se jmény popravených příslušníků SNB se vrátí na policejní prezidium díky studentům Gymnázia Paměti národa. Epoch Times ČR [online]. 2023-06-25 [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Miladě Horákové a Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-10]. Dostupné online.