Mikulášovická pahorkatina
| Mikulášovická pahorkatina | |
|---|---|
 Tanečnice, pohled z Weifbergu | |
| Nejvyšší bod | 599 m n. m. (Tanečnice) |
| Nejnižší bod | 293 m n. m. (Sebnice v Dolní Poustevně) |
| Rozloha | 85 km² (na území Česka) |
| Nadřazená jednotka | Šenovská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Kaiserberg, Buchberg, Tanečnice, Ječný vrch, Buková hora, Hraniční vrch, Šenovský vrch, Anenský vrch, Jáchym a Gerstenberg |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | granodiorit, bazaltoidy, dolerit |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°57′58″ s. š., 14°19′14″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikulášovická pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina. Její rozloha je 85 km² a nejvyšším bodem je Tanečnice (599 m).[1]
Přírodní poměry
Mikulášovická pahorkatina je geomorfologický podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a celku Šluknovská pahorkatina. Jednotka o rozloze 85 km² se nachází v západní části Šluknovského výběžku. Jižní, západní a severní hranice okrsku přibližně kopíruje státní hranici a přesahuje do sousedního Německa. Východní hranice odděluje Mikulášovickou pahorkatinu od Hrazenské pahorkatiny a je vedena od státní hranice po lužickém zlomu směrem k osadě Kopec, odtud na sever údolím Černého potoka, Vilémovského potoka a Velkošenovského potoka až ke státní hranici. Nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice (599 m), nejnižším hladina Sebnice na státní hranici v Dolní Poustevně (293 m).[2] Geologické podloží tvoří tři varianty granodioritu (lužický, hybridní a lipovsko-rožanský), doprovázené žílami doleritu a nepříliš častými průniky třetihorních neovulkanitů (čedič a podobné horniny). Celá pahorkatina náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. Kromě jižních svahů, které jsou odvodňovány do Křinice, je povodím druhého řádu Sebnice. Středně zalesněná krajina patří k 4. až 5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukový a jedlo-bukový). Převažují hospodářské lesy s dominantním výskytem smrku ztepilého (Picea abies), doplněným modřínem opadavým (Larix decidua), bukem lesním (Fagus sylvatica) či jedlí bělokorou (Abies alba). Podél vodních toků se dochovaly původní údolní jasanovo-olšové luhy. Průměrná roční teplota je pro území odhadována na 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak na 700–800 mm. Na jih okrsku zasahuje Chráněná krajinná oblast Labské pískovce.
Vrcholy
Výběr zahrnuje kopce pojmenované v databázi Geonames a na Základní topografické mapě ČR, jejichž vrchol leží na českém území.[2]
- Tanečnice (599 m)
- Hraniční vrch (522 m)
- Buková hora (512 m)
- Radar (509 m)
- Meyerův vrch (509 m)
- Černý vrch (503 m)
- Ječný vrch (503 m)
- Roklinka (496 m)
- Tomášovský vrch (493 m)
- Hůrka (493 m)
- Čapák (493 m)
- Šenovský vrch (487 m)
- Větrník (484 m)
- Liščí vrch (480 m)
- Skřivánčí vrch (479 m)
- Skalka (477 m)
- Loupežník (476 m)
- Strážný vrch (475 m)
- Jáchym (475 m)
- Jelení kopec (475 m)
- Železný kopec (471 m)
- Srní (466 m)
- Roubený (461 m)
- Sjezdovka (461 m)
- Stráž (460 m)
- Mravenčák (459 m)
- Poustevník (456 m)
- Kamenný vrch (448 m)
- Davidův vrch (448 m)
- Spálený vrch (443 m)
- Strážný vrch (439 m)
- Severák (436 m)
- Lobendavský vrch (430 m)
- Anenský vrch (420 m)
- Ferdinandův vrch (419 m)
- Ferdinandova výšina (416 m)
- Ptačí vrch (415 m)
- Prakopce (376 m)
- Hamr (341 m)
Geomorfologické členění
Geomorfologické zařazení podokrsku Mikulášovická pahorkatina:[3][4][5][6]
- provincie: Česká vysočina
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
- oblast: IVA Krkonošská
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- okrsek: IVA-1-A Šenovská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-A-a Hrazenská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-A-b Mikulášovická pahorkatina
- okrsek: IVA-1-A Šenovská pahorkatina
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- oblast: IVA Krkonošská
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
Odkazy
Reference
- ↑ Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.
- ↑ GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. S. 9.
- ↑ Geomorfologické jednotky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
Literatura
- DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3.
- KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s.
- MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikulášovická pahorkatina na Wikimedia Commons
- Geomorfologické jednotky na stránkách ČÚZK