Milan Rejchl

Milan Rejchl
Narození9. srpna 1936
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. července 2025 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Rejchl (9. srpna 1936 Hradec Králové22. července 2025 Praha[1][2]) byl český architekt. Byl synem královéhradeckého architekta Jana Rejchla a vnukem architekta Václava Rejchla st.[3]

Život

Milan Rejchl se narodil 9. srpna 1936 v Hradci Králové, jeho otcem byl významný tamější architekt Jan Rejchl. Jeho dědečkem z otcovy strany byl stavitel a architekt Václav Rejchl st., dědečkem z matčiny strany truhlář-nábytkář, který spoluvytvářel interiéry Kotěrovy budovy královéhradeckého muzea.[4] V letech 1954–1960 absolvoval Rejchl Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, kam měl kvůli politickým obtížím svého strýce Václava Rejchla ml. v 50. letech 20. století ztížený přístup, nakonec byl ale přijat na přímluvu architekta a pedagoga Karla Honzíka. Mezi Rejchlovy učitele zde patřili například Antonín Ausobský, Jindřich Krise a právě také Karel Honzík.[5] V letech 1960–1977 Rejchl působil v Pražském projektovém ústavu, v letech 1977–1993 pak na Fakultě architektury ČVUT jako vedoucí ateliéru a vedoucí katedry architektonické tvorby.[3] V roce 1983 na fakultě obhájil disertační práci Optimalizace podmínek architektonického návrhu středisek standardní občanské vybavenosti venkovských sídel.[5] Od roku 1990 měl vlastní kancelář pro architekturu, interiér a design v Praze.[3] Kromě architektury se Milan Rejchl věnoval také keramice a malířství (akvarely, kresby, oleje).[5]

Milan Rejchl byl ženatý s manželkou Dagmar a společně měli dvě děti, Pavlínu a Iva, který je partnerem Rejchlovy architektonické kanceláře.[3]

Zemřel v červenci 2025 v Praze.

Dílo

  • tělocvična školy v Praze na Spořilově (1964)[3]
  • středisko občanské vybavenosti na experimentálním sídlišti Invalidovna v Praze 8, spolupráce Josef Polák, Vojtěch Šalda, Jan Zelený (1966)[3][5][6]
  • Interhotel Olympik v Praze 8, spolupráce Josef Polák, Vojtěch Šalda, Jan Zelený (1969)[3], architekt někdy chybně uváděn jako Rajchl[5][6]
  • rodinný dům v Praze 4, Nad Pekařkou (1969)[3]
  • terasový dům Nad cihelnou (1970)[3]
  • silniční most na Gočárově okruhu v Hradci Králové pod soutokem Labe s Orlicí, spolupráce statik Ing. Jan Schwaller (1974)[3]
  • úprava nároží s poutačem pro firmu Petrof v Hradci Králové, spolupráce Jan Rejchl - jedná se o konkávně prohnutou perforovanou stěnu z keramických tvarovek s logem firmy (1974)[3][5][6]
  • vila pro tenistu Jana Kodeše v Praze 6, výtvarná spolupráce Jan Koblasa, statik Jan Janatka (1974)[3][5][6]
  • přístavba motelu Stop (později Golf) Garni (původní objekt je dílem architektky Aleny Šrámkové), Praha 5, Plzeňská ulice (1974)[3][5][6]
  • rodinný dům v Praze Na Míčánce (1975)[3][6]
  • horský hotel Junior v Harrachově na Rýžovišti, spolupráce R. Černý, V. Pýcha, A. Blahušek (1982)[3][5][6]
  • horský hotel Uran v Harrachově (1982 - 83)[3][5][6][7]
  • horský hotel Horní Pramen ve Špindlerově Mlýně (1982)[3][5][6]
  • interiery apartmánů bývalého hotelu Praha v Praze 6, spolupráce Fakulta Architektury ČVUT: Jan Sedláček, Jaroslav Paroubek, Arnošt Navrátil, Radko Černý (1982)[3][5][6]
  • interiery České spořitelny v Plzni (1983)[3]
  • Jachtklub Máchova jezera ve Starých Splavech (1984)[3][5][6]
  • dva rodinné domy pro V. Pauderu a R. Vandíka ve Starých Splavech (1983 - 84)[3]
  • jídelna zaměstnanců a rychlé občerstvení pro Ústav jaderného výzkumu v Řeži (1985)[3]
  • administrativní budova Konsolidační agentury na Nábřeží kpt. Jaroše v Holešovicích, Praha 7, spolupráce Fakulta architektury ČVUT, prováděcí projekty Keramoprojekt Praha - J. Babínský (1985 - 90)[3]; v roce 2012 Rejchl sám provedl adaptaci této budovy na administrativní centrum Evropské agentury GNSS Galileo[5][6]
  • návrh interiérů Studentského domu ČVUT v Praze 6 - menza, spolupráce O. Dudek (1987)[3]
  • rodinný dům ve Slaném (1988)[3]
  • nízkoenergetický rodinný dům s dvoupodlažním skleníkem v Praze na Strahově, spolupráce I. Vorel (1989)[3][5][6]
  • úpravy Betlémské kaple pro reprezentační účely ČVUT, spolupráce O. Dudek, J. Sýkora, J. Pospíšil, F. Štědrý (1989-93)[3]
  • lázeňský hotel Pyramida ve Františkových Lázních, spolupráce J. Pospíšil (1990 - 91)[3][5]
  • nástavba dvorany a modernizace budovy ředitelství Plzeňského Prazdroje, spolupráce statik J. Janatka, J. Kratochvíl, A. Blahušek (1992)[3]
  • úpravy parteru a vrátnice v Plzeňském Prazdroji (1993)[3]
  • restaurace Na Spilce v Plzeňském Prazdroji (1994)[3]
  • návrh úpravy barevnosti průčelí Plzeňského Prazdroje (1994)[3]
  • návrh modernizace objektu garáží Palace (též Novákových garáží, nám. 5. května čp. 835) v Hradci Králové (původní architektonický návrh Josefa Fňouka z roku 1931) a předváděcí salony Škoda, WW, Audi, Seat; spolupráce Ivo Rejchl (1994)[3][5][6]
  • návrh úpravy zámku v Nadějkově (1995, nerealizováno)[3]
  • rodinný dům v Jesenici, spolupráce Ivo Rejchl (2005)[3]
  • rodinný nízkoenergetický dvojdům se skleníky v Jesenici (2005)[3][5][6]
  • nízkoenergetický rodinný dům v Senohrabech, spolupráce Ivo Rejchl (1999 - 2004)[3][5][6]
  • rodinný dům s bazénem v Praze 14, spolupráce Ivo Rejchl (1998)[3]
  • novostavba čerpací stanice a servisu u garáží Palace (též Novákových garáží) v Hradci Králové, spolupráce Ivo Rejchl (2000)[3][5][6]
  • činžovní vila se třemi byty a s bazénem v Praze 4 - Braníku, spolupráce Ivo Rejchl (2002)[3]
  • nízkoenergetický rodinný dům v Hradci Králové na Zámečku, spolupráce Ivo Rejchl (2002 - 03)[3][6]
  • nájemní vila - dvojdům pro v Praze 6 - Nebušicích (2003 - 05)[3]
  • rodinná vila v Praze 6 - Nebušicích (2003 - 05)[3]
  • návrh vily v novém Hradci Králové (2005)[3]
  • návrh vzdělávacího a relaxačního centra v Kosoři u Prahy (2006)[3]
  • návrh rodinného domu v Kosoři u Prahy - (2006)[3]
  • projekt půdní vestavby v ulici Za Poříčskou branou, Praha 8 (2007)[3]

V roce 2016 proběhla v královéhradecké galerii Na Hradě souborná výstava díla Milana Rejchla. Slavnostní vernisáže se zúčastnili mj. Rejchlovi kolegové a žáci, mezi nimi například architekt a designer Patrik Kotas.[8]

Publikace v časopise Stavebnictví a interiér:

Galerie

Odkazy

Reference

  1. HORYNOVÁ, Michaela. Zemřel architekt Milan Rejchl, rodák z Hradce Králové, autor mostu U Soutoku. Hradecký deník [online]. 2025-07-25 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. 
  2. KOŘÍNKOVÁ, Jana. Zemřel architekt Milan Rejchl. Archiweb [online]. 2025-07-28 [cit. 2025-07-31]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au Doc. ing. arch. Milan Rejchl CSc. Arching R-R [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-28. 
  4. Architekt Milan Rejchl pokračuje v řemesle otce, strýce i dědečků. A následuje ho syn i vnuk. Hradec Králové [online]. 2019-06-09 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t ZIKMUND - LENDER, Ladislav. Milan Rejchl - architektura a výtvarné dílo [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-28. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q r ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2012. 138 s. ISBN 978-80-905271-1-9. 
  7. rehabilitační středisko Uranových dolů - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 
  8. Díla v galerii Na Hradě mapují celý život Milana Rejchla. Hradecký deník. 2016-02-23. Dostupné online [cit. 2020-05-20]. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Rejchl na Wikimedia Commons