Minsk (počítač)

Minsk (počítač)
Řídící panel počítače Minsk 22, Technické muzeum Brno
Řídící panel počítače Minsk 22, Technické muzeum Brno
Základní informace
VývojářiNIIEVM
Mark Nemenman (Minsk 32)
VýrobceMinskyj zavod EVM
Typsálový počítač
Generaceprvní až druhá
Datum uvedení1959 (Minsk 1)
Ukončení produkce1975 (Minsk 32)
Specifikace
ProcesorMinsk 1 (11–16): elektronky
Minsk 2 až Minsk 32: polovodičové součástky
Paměťferitová paměť
Úložištěmagnetická pásková paměť
Vstupní zařízeníklávesnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minsk (rusky Минск) je řada sálových počítačů (anglicky mainframe), které se vyráběly postupně v několika modelech v bývalém Sovětském svazu (konkrétně v Běloruské SSR) mezi roky 1959 až 1975. Ve skutečnosti jde o dvě hlavní řady počítačů, které se výrazně lišily jak konstrukcí, tak součástkovou základnou.

Přehled modelů

Celkem včetně variant se vyrábělo deset různých modelů. Modely řady 1 (Minsk 1 a specializované varianty Minsk 11 až Minsk 16) používaly ještě elektronky a měly délku slova 31 bitů.[1] Modely řady 2 a vyšší používaly polovodičové součástky a měly délku slova 37 bitů.[2] Druhá generace se rozděluje ještě na dvě podskupiny: Minsk 2 (včetně variant Minsk 22 a Minsk 22M) a druhou podskupinu tvořily Minsk 23 a Minsk 32.

Nejpokročilejším modelem byl Minsk 32, vyvinutý v roce 1968 a vyráběný do roku 1975. Bylo ho vyrobeno celkem 2889 kusů, což je mnohem více než všech ostatních modelů dohromady (více viz Tabulka 1). Podporoval tehdy nejrozšířenější programovací jazyky COBOL (pro ekonomické a obchodní aplikace), Fortran a ALGAMS (v Sovětském svazu vytvořená verze jazyka ALGOL) pro vědecko-technické výpočty.

Tato a dřívější verze počítačů Minsk používaly rovněž jazyk nazývaný AKI (rusky АКИ: АвтоКод ИНЖЕНЕР – „AvtoKod Inženýr“). Ten se nacházel někde mezi nižšími a vyššími programovacími jazyky, jakými v té době byly zejména výše uvedené ALGOL, Fortran nebo COBOL.

Tab. 1: Přehled modelů Minsk a vyrobené počty
Model počítače Délka slova Roky výroby Vyrobeno
Minsk 1
Minsk 11
Minsk 12
Minsk 14
Minsk 16 		31 bitů 1960—1964 220
11
5
36
1
Minsk 2
Minsk 22 + 22М 		37 bitů 1963—1964 118
734
Minsk 23 37 bitů 1966—4 28
Minsk 32 37 bitů 1968—1975 2889

Historie

Jak napovídá název, tyto počítače byly vyvinuty a vyráběny v hlavním městě Běloruské sovětské socialistické republiky Minsku v letech 1959 až 1975. Hlavní část výroby byla soustředěna v Ordžonikidzeho továrně (Minskyj zavod EVM), část výroby byla také v dalších běloruských městech Homel (Gomel) a Brest.

NIIEVM (Научно-исследовательский институт электронных вычислительных машин: Vědecko-výzkumný ústav elektronických výpočetních strojů) a Ordžonikidzeho továrna byly založeny současně (koncem 50. let) a úzce spolupracovaly na vývoji a výrobě počítačů. Počítače Minsk tak byly (na sovětské poměry) zavedeny do výroby v poměrně krátkém čase.

Celkem bylo vyrobeno více než 4000 počítačů řady Minsk, což byla většina (asi 70 procent) výpočetní techniky v tehdejším Sovětském svazu (druhými nejrozšířenějšími byly počítače Ural).[3] V roce 1970 byla vývojářům a výrobcům počítačů řady „Minsk“ udělena Státní cena SSSR.[4]

Počítače řady Minsk 1 byly vytvořeny a využívány převážně pro řešení různých vědecko-technických výpočtů, s kterými již byla řada zkušeností. Pro počítače řady Minsk 2 se již předpokládalo širší nasazení v podnicích pro různé ekonomické a obchodní úlohy (tzv. zpracování hromadných dat). Testy s úlohami ekonomického charakteru ale odhalily neefektivnost použití počítačů Mínsk pro tyto účely.

Nevyhovovala především první verze vstupně-výstupních zařízení, ale ukázala se též nedostatečná kapacita operační paměti pro tyto úlohy. To vedlo k úpravám jak samotného počítače, tak především jeho periferií. Počítač Minsk 23 byl prvním strojem této řady počítačů, který byl navržen speciálně pro zpracování ekonomických informací. Další vylepšení potom představoval model Minsk 32, který měl řadu dalších vylepšení, kterými se odlišoval od předchozích modelů řady.

Hlavní vývojář

Hlavním vývojářem jazyka AKI a později také hlavním vývojářem systémového software pro model Minsk 32 byl Mark Nemenman (rusky Марк Ефимович Неменман, bělorusky Марк Яўхімавіч Неменман), který se narodil 6. listopadu 1936 a zemřel 20. září 2022. Za svůj přínos pro oblast systémového programování a vývoj a výzkum programovacích jazyků obdržel v roce 1970 Leninovu komsomolskou cenu.[5]


Počítače Minsk versus JSEP

Vývoj a výroba počítačů v socialistických zemích proti USA výrazně zaostávala a různé počítače vyvinuté i v rámci SSSR (např. Minsk versus Ural) nebo v dalších zemích byly navzájem nekompatibilní. Od roku 1968 do roku 1969 proto probíhala celá řada jednání v rámci RVHP za účelem vytvoření koncepce pro výzkum, vývoj, výrobu a vzájemné dodávky výpočetní techniky mezi socialistickými zeměmi.

Počítače Minsk byly mezi uživateli oblíbené, programátoři i technici je znali a rovněž se dobře hodily pro (zaostalou) sovětskou technickou základnou. V jedné fázi jednání se proto zvažovalo použít Minsk 222 (modernizovaný prototyp, vycházející z nejpopulárnějšího modelu Minsk 22) a Minsk 32 jako základ pro budoucí jednotnou řadu vzájemně kompatibilních mainframů.

Nakonec ale vyhrál návrh v podstatě okopírovat IBM System/360. Tato řada počítačů vyráběná firmou IBM od roku 1965 byla jako první navržena tak, aby jednotlivé modely (od nejmenších až po největší) byla vzájemně kompatibilní. Za důležitější než využít stávající hardware se považovala možnost prostě zkopírovat veškerý software, který pro tuto celosvětově daleko nejrozšířenější modelovou řadu sálových počítačů existoval.

Vznikl tak tzv. JSEP: Jednotný systém elektronických počítačů, v jehož rámci si jednotlivé socialistické země rozdělily výrobu jednotlivých modelů počítačů a periferií. Modely počítačů JSEP poté byly označovány např. (tzv. první řada) EC 1010, EC 1021: výroba v Československu, EC 1030, EC 1040, EC 1050, přičemž zkratka „EC“ vznikla z azbuky a znamená právě „jednotný systém“.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minsk family of computers na anglické Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mark Nemenman na anglické Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Минск (компьютер) na ruské Wikipedii.

  1. ↑ "Minsk-1" First original Belarusian Computer. New Tech News. 2017-01-07. Dostupné online [cit. 2018-02-10]. (anglicky) 
  2. ↑ ELLIOT, Clyde W. Soviet Computer. Memorandum. assets.documentcloud.org. National Security Archive, 1965-03-31. Dostupné online [cit. 2018-02-04]. 
  3. ↑ Ходаков В. Е. (Chodakov V. Je.). Научные школы компьютеростроения: история отечественной вычислительной техники (Naučnyje školy komp'juterostrojenija: istorija otečestvennoj vyčislitel'noj techniki). [s.l.]: [s.n.] ISBN 9668447824. (ruština) 
  4. ↑ Постановление ЦК КПСС И СМ СССР: О присуждении Государственных премий СССР в области науки и техники (Postanovlenije CK KPSS i SM SSSR: O prisuždeniji Gosudarstvennych premij SSSR v oblasti nauki i techniki). Pravda. 7. 11. 1970. (ruština) 
  5. ↑ Неменман Марк Ефимович [online]. [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. 

Souvisejí články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.