Miroslav Raab

prof. RNDr. Miroslav Raab, CSc.
Portrét profesora Miroslava Raaba
Portrét profesora Miroslava Raaba
Narození20. srpna 1938 (86 let)
Únanov
Povoláníchemik, spisovatel, malíř a fyzik
ZaměstnavateléÚstav makromolekulární chemie, AV ČR
OceněníCena předsedy Akademie věd České republiky za propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
Děti2
RodičeMiroslav Raab
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Raab (* 20. srpna 1938, Únanov) je český polymerní fyzik, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy.

Život

Miroslav Raab se narodil 20. srpna 1938 v Únanově u Znojma. Jeho matka Olga, rozená Dvořáková, byla dcerou Theodora Dvořáka, který až do roku 1950 spravoval velkostatek v Únanově jako jeden z jeho vlastníků. Otec, JUDr. Miroslav Raab, vykonával různá právnická povolání, od okresního soudce ve Znojmě až po vedoucího právního oddělení ČSAD Brno. Miroslav Raab mladší zdědil po otci vztah hudbě a výtvarnému umění, ale ve škole nešel přímo v otcových stopách. Bavila ho historie, literatura a přírodní vědy. Maturoval na jedenáctiletce ve Znojmě roku 1956 a v roce 1961 dokončil studium fyziky pevných látek a pedagogiky na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Po promoci byl dva roky na vojně a v roce 1963 nastoupil do Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze. V roce 1968 na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze obhájil dizertaci o mechanické pevnosti hydrogelů. Počátkem normalizace inicioval v ÚMCH výstavní činnost, díky níž zde mohla vystavovat řada vynikajících autorů. Zaměstnancem ústavu zůstal až do odchodu do důchodu.

V roce 1975 se oženil s Evou Panochovou, inženýrkou chemie. Narodily se jim dvě dcery: Eva (* 1976) a Jana (* 1978).

Byl na zahraničních pobytech v USA, Francii, Itálii, Nizozemí a v Sovětském svazu. Spolu s vědeckým výzkumem polymerů se věnoval výchově studentů; šest postgraduálních studentů dovedl k úspěšné obhajobě dizertační práce. Třikrát byl předsedou mezinárodních konferencí o polymerech (Prague Meetings on Macromolecules) : Mechanismy pevnosti a houževnatosti polymerů (1990), Mechanické chování polymerních materiálů (1998), Současné a budoucí trendy v polymerních materiálech (2005). Přednášel obor „Nauka o materiálech“ na Fakultě technologické ve Zlíně, která byla do roku 2001 součástí Vysokého učení technického v Brně. V roce 1997 se stal docentem VUT Brno a roku 2005 ho na doporučení Vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně prezident Václav Klaus jmenoval profesorem.

Od roku 2006 je v důchodu, stále však spolupracuje se svým mateřským ústavem, s vysokými i středními školami. Od roku 2002 se věnuje také molekulární gastronomii, mezioborové vědě na rozhraní mezi potravinářskou chemií a praktickým vařením. Tento obor vyučoval na Vysoké škole hotelové v Praze 8 a propaguje ho při různých příležitostech.

Kromě patentů, vědeckých publikací, skript a kapitol v monografiích uveřejnil řadu populárních článků v češtině[1][2][3] a několikrát vystoupil v rozhlase a v televizi. Je autorem knih Materiály a člověk (1999, 2020)[4], Molekulární kuchyně (2014, 2016)[5] a Lidé kolem stolu aneb Úvod do mezilidské chemie (2022)[6].

V roce 2009 mu ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR udělil pamětní list k 50. výročí založení ústavu. Ocenil jeho zásluhy o šíření dobrého obrazu makromolekulární vědy, propagaci ústavu a vytvoření loga ústavu. V říjnu 2013 získal cenu předsedy Akademie věd České republiky za propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací[7]. Mezi jeho koníčky patří historie. O historii Znojma, městu svého mládí, píše do místních novin. Noviny Znojemský týden uveřejňují nepravidelně jeho texty o znojemské historické architektuře a magii města.

Odkazy

Reference

  1. ↑ RAAB, Miroslav; HRUBÝ, Martin; VRABCOVÁ, Johanna. Bronz – jak se potkává chemie s metalurgií, fyzikou materiálů a sociální antropologií. Chemické listy. 2022-04-15, roč. 116, čís. 4, s. 262–265. Dostupné online [cit. 2025-06-24]. ISSN 1213-7103. doi:10.54779/chl20220262. 
  2. ↑ RAAB, Miroslav; HRUBÝ, Martin; HAMSOVÁ, Tereza. Záhady polyamidů a mezilidská chemie. Chemické listy. 2022-08-15, roč. 116, čís. 8, s. 469–470. Dostupné online [cit. 2025-06-24]. ISSN 1213-7103. doi:10.54779/chl20220469. 
  3. ↑ Miroslav Raab, Johanna Vrabcová, Jiří Kotek: Náhoda? Ne tak docela. Sedmdesát let izotaktického polypropylenu. Vesmír 100, 554, 2021/9
  4. ↑ RAAB, Miroslav. Materiály a člověk. Praha: Encyklopedický dům, 1999. 228 s. ISBN 80-86044-13-0. 
  5. ↑ RAAB, Miroslav. Molekulární kuchyně. Praha: Dauphin, 2013. 152 s. Dostupné online. 
  6. ↑ RAAB, Miroslav. Lidé kolem stolu aneb Úvod do mezilidské chemie. Praha: Academia, 2022. 340 s. ISBN 978-80-200-3323-9. 
  7. ↑ Za propagaci výzkumu byli oceněni vědci Kohák, Křížek a Raab

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.