Muszyna

Muszyna
Pohled na město z vyhlídky v parku Zapopradzie
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°21′24″ s. š., 20°53′50″ v. d.
Nadmořská výška	450 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Malopolské
Okres	Nowy Sącz
Gmina	Muszyna
Muszyna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,30 km²
Počet obyvatel	4 432 (2024)[1]
Hustota zalidnění	476,6 obyv./km²
Správa
Status	město
Vznik	1209
Oficiální web	www.muszyna.pl
Telefonní předvolba	048 18
PSČ	33-370
Označení vozidel	KNS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muszyna je město v jižním Polsku v Malopolském vojvodství v okrese Nowy Sącz u hranic se Slovenskem. Leží v nadmořské výšce okolo 450 metrů na soutoku řeky Popradu a jeho přítoků Szczawniku a Muszynky. Ve městě žije přibližně 4 400^[1] obyvatel.^[2] Nejbližším větším městem v sousedství je Krynica-Zdrój, která leží asi o osm kilometrů dále na severovýchod.^[3]

Název města je pravděpodobně odvozen z latinského slova musci (mechy), které pokrývaly vlhké kameny a břehy zdejších řek. Existuje však také hypotéza, která název města odvozuje ze jména krakovského biskupa Jana Muskaty.

Osada vznikla na hranici, která probíhala údolím Popradu na staré, tzv. maďarské, obchodní cestě. První písemná zmínka pochází z listiny vydané v roce 1209, ve které uherský král Ondřej II. umožnil proboštu Adolfovi výběr cla na Popradu u Muszyny. Vesnice v té době patřila rodu Niegovických z Półkozic.

Ve čtrnáctém století král Vladislav I. Lokýtek v důsledku sporu s biskupem Janem Muskatou vesnici připojil k majetku koruny a král Kazimír III. Veliký ji v roce 1356 povýšil na město. V roce 1391 však král Vladislav II. vrátil oblast okolo Muszyny, kterou tvořila dvě města a 35 vesnic zpět krakovské diecézi. Od té doby muszynské panství mělo vlastní správu, vojsko a soud. Vůli biskupů zastupovali starostové, z nichž nejznámější byl Stanisław Kępiński.

V patnáctém století došlo v oblasti k tzv. Valašské kolonizaci osadníky z Podkarpatí a Rumunska. Dochovanými památkami na toto období jsou pravoslavné kostely.

Muszynské panství zůstalo majetkem krakovských biskupů až do roku 1781, kdy se stalo součástí Rakouska.

V roce 1914 byla otevřena železniční trať mezi Haličí a Maďarskem.

Roku 1930 se Muszyna stala lázeňským městem se dvěma minerálními prameny Antoni a Wanda. Na začátku druhé světové války byla sice lázeňská zařízení zničena, ale na konci padesátých let dvacátého století došlo k jejich obnově a uzpůsobení k léčení dýchacích potíží a nemocí trávicího systému. Prameny obsahují hořčík, vápník, sodík, draslík, železo a selen.

Městem vede žlutě značená turistická trasa z Muszynky do Żegiestówa a zeleně značená trasa do Krynica-Zdrój a dále do Wysowa-Zdrój.

• Zřícenina hradu Muszyna ze čtrnáctého století
• Zámek z přelomu osmnáctého a devatenáctého století
• Barokní opevněný kostel svatého Josefa ze sedmnáctého století
• Kaple svatého Jana Nepomuckého a kaple svatého Floriána
• Židovský hřbitov
• Měšťanské domy z devatenáctého a dvacátého století

• Jerzy Roland (1902–1940) – herec
• Henryk Szost (* 1982) – atlet

• Bardejov, Slovensko
• Sulín, Slovensko

• 
  Historický dům
• 
  Kostel svatého Josefa
• 
  Opevnění kostela
• 
  Zřícenina hradu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muszyna na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Muszyna na Wikimedia Commons