Muzeum korku
Muzeum korku v Palafrugellu | |
---|---|
![]() | |
Údaje o muzeu | |
Stát | ![]() |
Adresa | Can Mario, Španělsko |
Založeno | 1972 |
Zeměpisné souřadnice | 41°55′6,56″ s. š., 3°9′54,25″ v. d. |
Webové stránky | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum korku v Palafrugellu ve Španělsku je muzeum věnované korkovému průmyslu v Katalánsku. Bylo založeno v roce 1972 a je součástí Sítě muzeí Costa Brava[1] a Sítě místních muzeí Katalánska v provincii Girona.[2]
Muzeum se nachází v modernistické továrně, která je situována kolem malého korkového lesa. Expozice zahrnuje audiovizuální prostor, cestu od korkového lesa přes tovární zpracování až po výrobu zátek, disků, papíru a aglomerátu. Dále zde najdeme experimentální a interaktivní prostory.[3]
Budova
Muzeum korku je rozděleno do tří částí. Dvě z nich jsou kulturní památky místního významu (Bé Cultural d’Interès Local – BCIL): průmyslové budovy a Cal Ganxó. Třetí částí je nově postavený přijímací pavilon, který slouží jako vstupní prostor, zázemí a sklad.
Prostory muzea
- Stálá expozice – nachází se v přízemí a v prvním patře
- Výrobní prostor – expozice věnovaná výrobním procesům
- Vstupní hala – místo pro přivítání návštěvníků a obchod se suvenýry
- Prostor „Geminus“ – slouží pro workshopy
- Auditorium Miquel
Historie
V roce 1972 založili archeolog Miquel Oliva a místní badatelé Joan Badia a Albert Recasens Muzeum Palafrugell. Na začátku 80. let bylo muzeum rozděleno – vznikl archiv města Palafrugell a nová specializace zaměřená výhradně na korkový průmysl.
V roce 1986 vznikl první konzervátorský prostor. V roce 1989 se Muzeum korku v Palafrugellu stalo součástí Národního muzea vědy a techniky Katalánska (mNACTEC). V roce 1991 byly otevřeny první stálé výstavní prostory v budově na ulici Tarongeta.
Dne 29. června 2012 bylo muzeum přestěhováno do nové budovy – modernistické korkové továrny Can Mario. Od té doby je největším korkovým muzeem na světě.[4]
Další spravované prostory
Muzeum korku rovněž spravuje:
- Informační centrum modernistického vodojemu Can Mario (Centre d’Interpretació del Dipòsit Modernista de Can Mario)[5]
- Památkový komplex Sant Sebastià de la Guarda (Conjunt Monumental de Sant Sebastià de la Guarda)[6]
Vodojem Can Mario sloužil k regulaci tlaku a zásobování vodou v továrně Can Mario. Je zapsán jako památka národního významu (Bé Cultural d’Interès Nacional – BCIN).
Komplex Sant Sebastià de la Guarda zahrnuje strážní věž, poustevnu z 18. století a maják z 19. století.
Muzeum nabízí komentované prohlídky, vzdělávací programy a návštěvy obou objektů.
Dokumentační centrum
Muzeum vlastní sbírku 6 200 předmětů a slouží také jako významné dokumentační centrum korku, které již zpracovalo přes 2 000 dotazů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Cork Museum na anglické Wikipedii.
- ↑ Welcome to Cork Museum - Costa Brava Museum Network [online]. Museus Costa Brava [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Xarxa de Museus Locals de Catalunya-Girona [online]. Museu de la Mediterrania [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (katalánsky)
- ↑ Consell Comarcal del Baix Empordà. Museums and collections of the Baix Empordà region [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Corporació Catalana de Mitjans Audiovisuals. Palafrugell estrena el Museu del Suro, el més gran del món dedicat a aquest material [online]. 2012. Dostupné online.
- ↑ BRUGUERA, Jordi. Dipòsit modernista de Can Mario [online]. Ajuntament de Palafrugell [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (katalánsky)
- ↑ BRUGUERA, Jordi. Sant Sebastià de la Guarda [online]. Ajuntament de Palafrugell [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (katalánsky)
Literatura
- FERNÀNDEZ, M. El Museu del Suro de Palafrugell. Quaderns de Didàctica i Difusió-. Museu de la Ciència i de la Tècnica de Catalunya.
- ESPADALÉ, Pep. El Museu del Suro de Palafrugell: un passat amb feina feta i un futur ambiciós. Revista del Baix Empordà. 2010.