N'Djamena

N'Djamena
Place de la Nation
znak
Poloha
Souřadnice	12°6′59″ s. š., 15°4′20″ v. d.
Nadmořská výška	300 m n. m.
Časové pásmo	západoafrický čas (UTC+1)
Stát	Čad Čad
Region	N'Djamena
N'Djamena
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	100 km²
Počet obyvatel	1 260 000 (2018)
Hustota zalidnění	12 600 obyv./km²
Správa
Vznik	1900
Telefonní předvolba	235
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

N'Djamena (IPA: [nˈʤɑmɛnə], arabsky Niǧāmīnā نجامينا‎) je hlavní a zároveň největší město afrického státu Čad. Leží na hranicích s Kamerunem u soutoku řek Šari a Logone. Na druhém břehu řek se nachází menší Kamerunské město Kousséri, s nímž je N'Djamena spojena mostem. Město obývá přibližně 1,09 milionu obyvatel. Patří k městům s velmi nízkou hodnotou kvality života.^[1]

Město se nachází v západní části Čadu, na pravém břehu řeky Šari, do které se tu vlívá pohraniční řeka Logone. Most nad řekou spojuje N'Djamenu s kamerunským městem Kousséri. Z města vede tzv. transsahelská dálnice na východní pobřeží Afriky do Džibuti, která se napájí na transsaharskou cestu z Tripolisu do Kapského Města.

N'Djamena se původně jmenovala Fort-Lamy a byla založena francouzským velitelem Émile Gentil 29. května 1900 a pojmenována po francouzském vojenském důstojníkovi Amédée-Françoisovi Lamy, který byl o několik dní dříve zabit v bitvě u Kousséri. Bylo to klíčové město co do obchodu a stalo se hlavním městem regionu a později i samostatného státu.

Město mělo v roce 1937 méně než 10 000 obyvatel, ale o deset let později, v roce 1947, se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na 18 435.

Během druhé světové války se Francouzi spoléhali na místní letiště pro přesun vojsk a zásob. 21. ledna 1942 Němec v He 111 úspěšně bombardoval letiště ve Fort-Lamy, čímž zničil zásoby ropy a deset letadel. Fort-Lamy měla svou první pobočku banky v roce 1950, kdy zde otevřela Bank of West Africa (BAO).

Dne 6. dubna 1973 prezident François Tombalbaye změnil své jméno na N'Djamena (převzato z arabského názvu blízké vesnice Niǧāmīnā , což znamená „místo odpočinku“) v rámci svého programu afrikanizace. Město bylo obsazené Libyií během let 1980–1981 jako součást čadsko-libyjského konfliktu,^[2] a s tím spojené přechodné vlády národní jednoty.

V roce 1968 populace dosáhla více než 120 000. V roce 1993 překonala půl milionu. Velká část tohoto růstu byla způsobena tím, že uprchlíci uprchli do N'Djameny kvůli bezpečnosti, ačkoli mnoho lidí uprchlo z N'Djameny také kvůli politické situaci.

Město bylo značeně poničeno během čadské občanské války v roce 1979 a znovu v roce 1980. V těchto letech téměř celé obyvatelstvo uprchlo na protější břeh řeky Šari v Kamerunu do města Kousséri. Lidé se vrátili zpět až v letech 1981 a 1982, po skončení střetů. Až do roku 1984 podléhala zařízení a služby přísnému přidělování a školy zůstaly uzavřené.

Období zmatku ve městě začalo neúspěšným převratem, o který se pokusil premiér Hissène Habré proti prezidentovi Félixovi Malloumovi. Zatímco Malloum a národní armáda, která mu byla věrná, byli poraženi, zásah do bitvy o soupeře ze severních frakcí k Habrému zkomplikoval situaci. Dočasného příměří bylo dosaženo v roce 1979 skrze mezinárodní zprostředkovatele. Intenzivní rivalita mezi Goukounim a Habrém způsobila vypuknutí nových střetů ve městě v roce 1980; N'Djamena se ocitla v rozdělení do sektorů kontrolovaných různými válečníky. Klid zbraní byl dosažen po mnoha měsících, až když Goukouni požádal o zásah Libyjců, jejichž tanky přemohly Habrého obranu v hlavním městě.

V důsledku nesouladu mezi Goukounim, Muammarem Kaddáfí a mezinárodního nesouhlasu s libyjskou intervencí opustily libyjské jednotky hlavní město i Čad v roce 1981. To otevřelo dveře Habrému, který svým pochodem na N'Djamenu obsadil město s téměř zanedbatelným odporem. V roce 1982 se stal, za pomoci USA a Francie, novým prezidentem.

13. dubna 2006 byl v bitvě u N'Djameny poražen povstalecký útok Spojené fronty pro demokratickou změnu.^[3] Město bylo znovu napadeno 2. února 2008.^[4]

Město začátkem roku 2010 překonalo milion obyvatel.

Ve městě se nachází Národní muzeum Čadu.

Středem města je náměstí Place de la Nation s památníkem nezávislosti a římskokatolickou katedrálou. O něco dále stojí palác růží, rezidence prezidenta země. Velká mešita je umístěna východněji od středu města, v blízkosti Velké tržnice na třídě Generála Charlese de Gaulla.

Primárním ekonomickým zdrojem společnosti ve městě je práce v zemědělství. Asi 80 % populace v N'Djamena pracuje v průmyslových odvětvích, včetně pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat. Ekonomika v N'Djameně je proto téměř zcela závislá na počasí, takže ekonomika bojuje v letech s nízkými srážkami. N'Djamena dostává finanční pomoc od Světové banky a Africké rozvojové banky.

Je zde vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících, kteří by pracovali v ropných a plynárenských odvětvích, jako dělníci pro zahraniční nevládní organizace, lékařské služby a výuku angličtiny.

Město má vlastní mezinárodní letiště, které je umístěné severozápadně od středu města.

V N'Djameně se nachází Ústřední nemocnice a v její blízkosti také Ústřední dětská nemocnice.

I ve 3. dekádě 21. století dochází ve městě občas k přestřelkám, cílem jsou především vysocí státní představitelé.^[5]

N'Djamena patří k nejznečištěnějším městům na světě.^[6] Problematické je odpadové hospodářství, ačkoliv město činí kroky k zlepšení situace.^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu N'Djamena na Wikimedia Commons