Neředín
| Neředín | |
|---|---|
 Konečná tramvaje v Neředíně | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Olomouc |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′30″ s. š., 17°13′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 8 928 (2021)[1] |
| Katastrální území | Neředín (3,62 km²) |
| PSČ | 779 00 |
| Počet domů | 909 (2021)[2] |
 | |
  Neředín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 110680 |
| Kód k. ú. | 710687 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Neředín (dříve též Neřetín,[3] německy Neretein[4]) je historická obec, městská čtvrť a část statutárního města Olomouc ve stejnojmenném okrese v Olomouckém kraji. Katastrálně pod Neředín zčásti patří i Tabulový Vrch.
Prochází zde silnice II/448. Sídlí zde Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého a nachází se zde také velká část univerzitních kolejí.
Název
Jméno středověké vesnice bylo odvozeno od osobního jména Neředa a znamenalo „Neředův majetek“. Do němčiny bylo převzato nejprve jako Neredein a později (poprvé od začátku 17. století) jako Neretein. Vlivem německé podoby se české jméno v 19. století uvádělo jako Neřetín.[5]
Historie
První písemná zmínka o Neředíně pochází z roku 1234, ovšem v roce 2001 byly na jeho území nalezeny zbytky opevnění tábora z doby římské. Na tomto místě v ulici Římská pak byl roku 2013 zasazen milník, připomínající nejsevernější pobyt římských vojsk.[6][7] Ves patřila olomoucké kapitule, a to až do roku 1850, kdy se stala samostatnou politickou obcí. I pak ovšem farností, poštou, četnickou stanicí apod. spadala pod Novou Ulici. Na návsi, dnes ulice Neředínská, byla roku 1792 postavena kaple se zvonem. Výstavba olomoucké pevnosti se Neředína dotkla pouze nepřímo, když zde byl v roce 1854 dokončen předsunutý fort č. XV, dnes využívaný jako paintballové hřiště, a prachárny.[8]
Významným se Neředín stal počátkem 20. století. Roku 1901 u cesty k Topolanům město Olomouc zbudovalo nový centrální hřbitov (včetně hřbitova židovského), doplněný roku 1932 o krematorium. Jeho území bylo ale tehdy vyňato z neředínského katastru a připojeno k Olomouci, sám Neředín se stal součástí tzv. Velké Olomouce až v roce 1919. V roce 1905 bylo na východě katastru obce navíc zřízeno velké vojenské cvičiště, z jehož části se roku 1920 stalo vojenské letiště, svého času jedno z nejvýznamnějších v Československu. Tím původně malá zemědělská obec nabyla jisté důležitosti, a proto sem byla už v roce 1914 prodloužena trať olomouckých tramvají, dnes končící smyčkou u hřbitova.[9]
Neředín byl až do roku 1945 součástí olomouckého jazykového ostrova, protože byl osídlen převážně Němci, kteří zde původně tvořili asi dvoutřetinovou většinu. Působil zde Bund der Deutschen nebo německý čtenářský a pěvecký spolek, jejichž předsedou byl Josef Spurny, a až do vzniku Československé republiky zde byla též jen německá škola.[10] Od roku 2002 byla obnovena tradice masopustních obchůzek.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 300 | 343 | 406 | 412 | 486 | 516 | 1 321[p 1] | |
| Domů | 41 | 48 | 54 | 58 | 60 | 65 | 112 | |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
| Obyvatel | 1 518 | 2 732 | 5 076 | 7 501 | 9 783 | 9 747 | 9 628 | 8 928 |
| Domů | 190 | ? | 310 | 511 | 557 | 724 | 878 | 909 |
- ↑ Z toho 1 068 osob národnosti československé, 203 německé a 50 ostatních.[14]
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1919 byl Neředín samostatnou obcí v okrese Olomouc. Od roku 1919 je částí statutárního města Olomouc.[15]
Pamětihodnosti
- Hřbitov, rozdělen na oddělení římskokatolické (s kaplí), evangelické (s kaplí) a židovské (s obřadní síní)
- Krematorium, arch. Alois Šajtar, 1932
- Novorománská kaple z režného zdiva nad hrobem J. K. Demela († 1905)
- Albin Schloss: Reliéf Loučení na hrobě architekta V. Wittnera († 1912)
- Anton Hanak: Náhrobek rodiny Primavesi s alegorií Věčnosti (žena z bílého mramoru, sedící mezi dvěma pylony z černého mramoru), 1909
- Julius Pelikán: Socha kazatele na hrobě Terezie († 1912) a Marie († 1918) Zamykalových
- J. L. Urban: Busta pěvce na pomníku H. Haagena († 1906)
- Olbram Zoubek: Litá plastika ženy na hrobě MUDr. I. Poláchové († 1994)
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Neředín. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl osmnáctý. S. 207.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 485.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 136.
- ↑ PÁŠOVÁ, Petra. Římany v Olomouci už připomíná milník i zastávka MHD. Denik.cz [online]. 2013-09-06. Dostupné online.
- ↑ Tábor v Neředíně [online]. Magistrát města Olomouce, Archeologické centrum Olomouc [cit. 2018-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-12.
- ↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 89–90. Dále jen „Tichák (2000)“.
- ↑ Tichák (2000), str. 90–91.
- ↑ Tichák (2000), str. 92.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-18. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 363.
Literatura
- Jiří Rusínský. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. Olomouc: Votobia, 2004, 167 s. ISBN 80-7220-196-4
- ŠVEC, Vilém. Obnova lidových tradic a vesnice ve starém Neředíně u Olomouce. In Vlastivědný věstník moravský 2/2005. 2005. s. 177–183.
- KUX, Johann a Vilém ŠVEC. Neředín: český překlad stati Johanna Kuxe z r. 1943 vydaný u příležitosti 777 let od první písemné zmínky o Neředíně (1234-2011). 1. vyd. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2011. 39 s. ISBN 978-80-87602-24-9
- SAMEK, Bohumil a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 3/I., Academia Praha 2021, s. 375
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Neředín na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Neředín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Komise městské části č. 12 Neředín Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine.
- Neředín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
