Nefilim

Nefilim (hebrejsky נְפִילִים‎) je slovo, jež se nachází v hebrejském textu Tanachu na dvou místech.[1][2] V českých Biblích je toto slovo překládáno různě – např. „zrůdy“, „obrové“, „obři“, „zrůdní obři“ či „obludy“. Tento způsob překladu je do jisté míry ovlivněn Septuagintou, která hebrejský výraz překládá řeckým výrazem gigas.

Někteří badatelé, zvláště v křesťanských kruzích, se domnívají, že zmínka o nefilim v knize Genesis se týká pádu andělů respektive zplozenců těchto andělů s lidskými ženami. Své domněnky zakládají na textech z židovské apokryfní literatury (např. Kniha Henochova nebo Kniha jubileí) a též z Nového zákona.[3][4] Raši, význačný židovský učenec, však vysvětluje, že slovo nefilim je odvozeno z hebrejského slovesa nafal, které může být užito ve významu „upadat“ v mravech, což poukazuje na to, že tito nefilim, ač byli synové spravedlivých soudců neboli Božích synů, nejen že sami mravně upadli, ale stali se též původci mravního úpadku celé předpotopní společnosti.[5]

Rabín Sidon přirovnává biblické nefilim k prototypům lidských hrdinů, kteří mají „zvláštní zalíbení v moci nad tímto světem“ a proto „vnucují světu svou vůli“ jako v minulosti např. Napoleon.[6]

Nefilim je ve starozákonním apokryfu 1. kniha Henochova přisuzován původ magie a dalších dovedností:[7]

„ Učili je (manželky) kouzlům a čárům a obeznámili je s řezáním kořenů a roubováním stromů.(...) A Azazeel učil lidi dělat meče, nože a štíty a drátěné košile a obeznámil je s věcmi, jež k tomu patří, i s jejich opracováním, s náramky a ozdobami, používáním antimonu a líčením obočí. “
— 1 Hen 7:1, 1 Hen 8:1

Tato pasáž byla alchymisty často chápána jako odkaz na počátky jejich umění, zvláště s ohledem na zmínku o zlatu a stříbru, která se objevuje v aramejské verzi textu.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gn 6, 4 (Kral, ČEP)
  2. ↑ Nu 13, 33–34 (Kral, ČEP)
  3. ↑ Ju 1, 6 (Kral, ČEP)
  4. ↑ 2Pt 2, 4 (Kral, ČEP)
  5. ↑ PECARIC, Sacha. Tora Pardes Lauder. Przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego z punktacją samogłoskową i Haftary z błogosławieństwami. Księga Pierwsza. Bereszit. Kraków: Pardes, 2001. ISBN 83-88879-02-2. S. 44. 
  6. ↑ SIDON, Karol Efraim; HVÍŽĎALA, Karel. 3 rozhovory s Karlem Hvížďalou. Praha: Galén, 2014. ISBN 978-80-7492-137-7. S. 228. 
  7. ↑ a b KARPENKO, Vladimír. Alchymie: Svět pohádek a legend. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1579-2. S. 108–109. 

Literatura

  • DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo: ZRŮDA, OBR (KP), s. 1156-1157. 
  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo: Obr, s. 527. 
  • GINZBERG, Louis. Legendy Židů, svazek 1. Praha/Kroměříž: Triton, 2021. ISBN 978-80-7553-917-5. Podkapitola: Pád andělů, s. 252-258. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.