Nevězice

Nevězice
Hostinec s kapličkou
Hostinec s kapličkou
Znak obce NevěziceVlajka obce Nevězice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°28′40″ s. š., 14°9′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel134 (2025)[1]
Rozloha9,86 km²[2]
Katastrální územíNevězice
Nadmořská výška439 m n. m.
PSČ398 07
Počet domů114 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNevězice 80
398 07 Nevězice
ou.nevezice@c-mail.cz
StarostaEmil Mašanka
Oficiální web: www.nevezice.cz
Nevězice
Nevězice
Další údaje
Kód obce549657
Kód části obce104311
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nevězice jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije zde 134[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1499. Vesnice patřila pod správu statku ve Varvažově. Tento statek byl spravován strakonickými johanity až do roku 1847. Před zrušením poddanství a roboty prodal řád celé varvažovské panství knížeti Karlu II. Schwarzenbergovi. V 16. století byly Nevězice sídlem rychty pro okolní obce. Během třicetileté války obec značně utrpěla. V roce 1680 byly Nevězice těžce postiženy morem – ve vsi tehdy zemřelo 29 chlapců do 14 let, 21 děvčat do 14 let a 24 dospělých lidí.[4]

V letech 1850–1851 byla postavena školní budova, která obsahovala jednu třídu a byt pro učitele o kuchyni a dvou pokojích. V letech 1887–1888 byla dosud přízemní budova zvýšena o patro a stala se trojtřídní. Pro malý počet žáků (celkem 7) byla nevězická škola zrušena rozhodnutím školského odboru ONV v Písku ze dne 21. srpna 1963. Budova byla posléze upravena na hostinec.[5]

V roce 1888 byl v Nevězicích založen sbor dobrovolných hasičů.[6]

V roce 1952 bylo v obci založeno JZD, které se však do konce roku 1953 rozpadlo. Hospodářství pak byla od 1. října 1957 začleňována do státního statku, kdy do něj předalo půdu a živý i mrtvý inventář 45 nevězických rolníků. Ještě v roce 1964 však v obci soukromě hospodařilo 68 malozemědělců. V roce 1981 byly farmy státního statku v Nevězicích a Koloredově (dvůr u Nevězic) zrušeny a předány do hospodaření sousedních JZD.[7]

Součástí obce byla osada Letoštice, která byla založena v roce 1569, vždy zde stál mlýn a dvě až tři domkářská stavení. Po první světové válce (v letech 1921–1922) zde byla vybudována hydroelektrárna. V roce 1960 byla tato osada zatopena vodní nádrží Orlík.[8][9] Na jejím levém břehu nyní patří k Nevězicím rekreační osady Luh a Peklo.

Jihozápadním směrem od obce nad břehem Vltavy se nacházelo keltské oppidum z pozdní doby laténské. Výšinné opevněné sídliště je kulturní památkou.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 692 735 713 615 574 492 459 325 352 322 247 160 149 140 136
Počet domů 85 88 88 89 88 89 104 110 103 101 87 116 122 122 114

Obecní správa

Mezi lety 1850–1873 patřily Nevězice jako osada obce k Varvažovu v okrese Písek. V letech 1873–1980 byly obcí. Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obceOrlíku nad Vltavou a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí. V letech 1880–1899 k obci patřila Laziště (v letech 1900–1924 Laziště 1. díl).[12]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2011.[13]

Pamětihodnosti

  • Návesní kaple má půdorys čtverce a pochází z roku 1781. O sto let později prošla přestavbou. Je zasvěcena svatému Vojtěchovi.[14]
  • Klasicistní výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. Byla postavena na ohradní zdi školní zahrady nákladem místního rodáka Václava Záluského v roce 1868. V roce 1978 byla zbořena v souvislosti s přístavbou sálu k tehdy již zrušené škole a socha svatého Jana Nepomuckého přemístěna do návesní kaple.[15] V roce 1992 byla kaplička znovu vybudována v původní podobě.[16]
  • Klasicistní usedlosti v obci řadí tuto obec k památkově významným sídlům okresu.
  • Výklenková kaple v nedalekém Koloredově u komunikace z Varvažova do Orlíku u lesa po pravé straně. Tato kaple je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému.[14]

Pověsti z obce

Nevězická bílá paní se zde dokonce vynořuje pravidelně z rybníka obklopená červenými světýlky.[17]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. TOMAN, Jan. Nevězice. Historie a současnost jihočeské vesnice. Orlík nad Vltavou: Místní národní výbor Orlík nad Vltavou, 1987. S. 37–167. Dále jen Toman 1987. 
  5. Toman 1987, s. 37, 115, 164
  6. Toman 1987, s. 113
  7. Toman 1987, s. 157–161, 168
  8. Toman 1987, s. 16, 133
  9. Zaniklé obce a objekty. Heslo Letoštice. www.zanikleobce.cz [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 366, 275. 
  13. Udělené symboly – Nevězice [online]. 2011-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 52, 92. 
  15. Toman 1987, s. 79–80
  16. Letopočet na nynější kapličce – viz fotografii v galerii
  17. KRUMLOVSKÁ, Olga. Místa, která léčí. Most: Severografie, 1997. ISBN 80-902428-0-4. S. 53. 

Externí odkazy