Nová Včelnice
| Nová Včelnice | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nové Včelnici | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Jindřichův Hradec |
| Obec s rozšířenou působností | Jindřichův Hradec (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′22″ s. š., 15°4′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 176 (2025)[1] |
| Rozloha | 10,10 km²[2] |
| Katastrální území | Nová Včelnice |
| Nadmořská výška | 507 m n. m. |
| PSČ | 378 42 |
| Počet domů | 522 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Nová Včelnice Komenského 386 378 42 Nová Včelnice info@vcelnice.cz |
| Starosta | Tomáš Hrubec |
| Oficiální web: www | |
  Nová Včelnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546801 |
| Kód části obce | 105325 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nová Včelnice (do roku 1950 Nový Etynk-Včelnice,[4] německy Neuötting Vtschelnitz[5][6]) je malé město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží na řece Kamenici dvanáct kilometrů severovýchodně od Jindřichova Hradce. Žije v něm přibližně 2 200[1] obyvatel. V Nové Včelnici je základní a mateřská škola.[7] Podle dostupných informací v obci vznikla škola roku 1789, kdy zde byla zřízena obecná škola. Je zde také barokní zámek, který byl na začátku zrekonstruován a slouží jako dům s pečovatelskou službou, hotel a restaurace.[8]
Historie
První písemná zmínka o Včelnici v historických pramenech pochází z roku 1360, kdy se připomíná rytíř Svatomír ze Včelnice[9] (Wczelnicz).
V 17. století hraběnka z rodu Paradiesů zde nechala z vděčnosti vystavět kapli, ve které byla umístěna kopie sošky z německého Altöttingu, tedy v překladu Starého Etynku.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 901 | 1 890 | 1 824 | 1 873 | 1 996 | 1 910 | 1 919 | 1 840 | 1 938 | 2 006 | 2 882 | 2 569 | 2 476 | 2 306 | 2 168 |
| Počet domů | 249 | 251 | 251 | 241 | 252 | 264 | 297 | 370 | 378 | 399 | 409 | 455 | 461 | 489 | 522 |
Městská správa
Členění města
Město se v minulosti členilo na následující osady:[4][12]
- Brabec
- Karlov
- Nový Etynk
- Pýchov, někdy také Pejhov (1890)[13]
- Včelnice (část u ústí potoka ze Šeflových rybníků do Kamenice)
I nadále se jedná o samostatné urbanistické celky, přičemž názvy Včelnice a Nový Etynk byly v minulosti zrušené.[4] Dále jsou po katastru města roztroušené různé samoty. Obec se sice původně nazývala Včelnice, ale všechny úřady sídlily v Novém Etynku,[6] který tvoří nejvýznamnější a urbanisticky i nejdůležitější část města.
Od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1992 k městu patřily Dívčí Kopy, Malá Rosička a Žďár.[14]
Městské symboly
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[15]
Pamětihodnosti a zajímavosti
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn roku 1786 ze stávající kaple, která v něm byla ponechána jako sakristie.
- Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka, byl postaven v roce 1701 na paměť vítězství nad morem, který Nový Etynk postihl. Je na něm kopie sochy Panny Marie, jejíž originál je umístěn v kostele a podle níž kostel dostal jméno.[16]
- Úzkorozchodná železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň; na trati je zastaven provoz.[17]
- Barokní zámek z konce 18. století, který nechal postavit tehdejší majitel včelnického panství JUDr. Josef Hilgartner, rytíř z Lilienbornu.[18]
- Kamenný kříž vztyčený při cestě na Štítné na památku více než 1000 napoleonských vojáků, kteří zde padli roku 1813.[18]
- Židovský hřbitov za obcí při cestě na Zdešov a Štítné, založený u Šibenného vrchu v roce 1800 s nejstaršími čitelnými nápisy podle datace z roku 1830.[19] Synagoga ve městě vpravo v ulici od nádraží k náměstí T. G. Masaryka pochází ze začátku 19. století a byla přestavěna na obytný dům.[19]
Rodáci
- Rudolf Hrušínský starší (1920–1994), herec, na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska
- Kamil Mařík (* 1946), básník, rozhlasový dramatik, překladatel, pedagog, nakladatel
- Luděk Munzar (1933–2019), herec
- Stanislav Podhrázský (1920–1999), malíř, sochař, restaurátor
- JUDr. Jan Slavík (1846–1910), bojovník za všeobecné hlasovací právo; na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska
- Miloslav Topinka (* 1945), básník a esejista
- Emanuel Truhlář (1903–1942), odbojář
Osobnosti
V místním atletickém oddíle TJ Nová Včelnice začínal pod trenérem Josefem Jelínkem svou atletickou dráhu Karel Kolář, nejlepší československý atlet let 1978 a 1979, dvojnásobný medailista z mistrovství Evropy v atletice v Praze v roce 1978 a halový mistr Evropy v běhu na 400 metrů z halového mistrovství Evropy 1979 ve Vídni.
- Ladislav Lešetický (1942–2011), český chemik, vědec a vysokoškolský pedagog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Partnerská města
.svg.png)
Eggiwil, Švýcarsko
Neuötting, Německo
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí v Republice Československé. Díl I. Seznam obcí v zemi České podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický, 1948. S. 53.
- ↑ a b Historický lexikon městysů a měst. Praha: Miloš Uhlíř – Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. S. 501.
- ↑ základní a mateřská škola
- ↑ URBANOVÁ, Jana. Chátrající zámek se z ruiny proměnil k nepoznání, domov tu najdou senioři. Deník [online]. 2022-12-14 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Město Nová Včelnice [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2021-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 82, 313, 673.
- ↑ Udělené symboly – Nová Včelnice [online]. 2003-06-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Město Nová Včelnice [online]. Město Nová Včelnice [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-06.
- ↑ Jízdní řád 2023 [online]. Správa železnic, 2022-12-11 [cit. 2023-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-29.
- ↑ a b Město Nová Včelnice [online]. Město Nová Včelnice [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-29.
- ↑ a b PLESINGER, Tomáš. Židovské hřbitovy.cz - Obce - Nová Včelnice [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-02.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Včelnice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Nová Včelnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
