Obdarování (mormonismus)

Obdarování je jedním z vrcholných obřadů v několika denominacích mormonismu. Tento symbolický ceremoniál je důležitý v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů a některých odnožích mormonského fundamentalismu. Podoba a průběh obřadu se však v rozdílných denominacích zásadně liší. Kristova komunita a další odštěpené skupiny Obdarování nikdy nepřijaly.^[1]

Zakladatel a prorok CJKSPD Joseph Smith poprvé představil Obdarování svým následovníkům v roce 1842, dva roky před svou násilnou smrtí.^[2][1] Je předmětem historických debat, nakolik byl Smith při tvorbě obřadu ovlivněn svým krátkým členstvím ve Svobodném zednářství.^[3] Svou formou a některými použitými symboly Obdarování připomíná zednářské rituály, zásadně se však liší obsahem ceremoniálu.^[4] Podle věřících Smith čerpal také ze zjevení od Boha a znovuzřídil tak obřad, který byl ztracen v průběhu tzv. odpadlictví od pravé Kristovy Církve. Řada mormonských autorů tak hledá podobnosti Obdarování se starověkými rituály.^[1][5][6]

Obřad symbolizuje cestu jedince životem, počínaje tzv. předpozemským životem a konče návratem k Bohu. Svatí během ceremoniálu sledují krátký film o Stvoření světa, Pádu Adama a Evy, Usmíření Ježíše Krista a zavazují se být věrní Bohu a dodržovat jeho zákony. Věří, že Bůh je díky jejich poslušnosti obdaruje svou mocí a požehná jim v pozemském životě i životě po smrti^[7]. Pro věřící je tento obřad posvátný a během něj slibují, že o některých jeho částech nebudou mimo chrám mluvit.^[8]

V současné době prochází Obdarováním v CJKSPD každý dospělý člen, pokud je toho hoden - tedy žije způsobile podle přikázání, které církev od svých členů očekává.^[2] Každý člen CJKSPD je také pobízen k tomu, aby vykonával obřad v zastoupení za své zemřelé předky.^[9] Podoba a průběh obřadu byly v průběhu historie několikrát modernizovány^[1], Církev však deklaruje, že zásadní náplň a posvátné smlouvy s Bohem zůstaly nezměněné.^[10] Podle učení CJKSPD je Obdarování spásným obřadem a člověk nemůže býti zbožštěn a nemůže se vrátit do přítomnosti Boha bez tohoto obřadu.^[11][12][13] V CJKSPD členové procházejí Obdarováním výhradně v chrámech, tudíž je tento obřad nazýván většinou chrámovým obdarováním.^[2]

Zkoumání vzniku Obdarování naráží na problém nedostatku zdrojového materiálu od jeho autora, Josepha Smitha. Ten si od října 1839 do prosince 1842 nevedl osobní deník a nezanechal tak téměř žádné svědectví o tvorbě a procesu vzniku Obdarování. Podle nepřímého svědectví měl prohlásit, že tvorba obřadu byla řízena zjevením od Boha. Řada historiků se snažila rozplést vlivy, které na mladého proroka v této době působily a které ho mohly při tvorbě ovlivnit. V této souvislosti je nejčastěji zmiňován překlad Knihy Abrahamovy z egyptských papyrů, na kterém Smith pracoval a jeho účast na zednářských obřadech v Nauvoo v roce 1842.^[1][14]

Smith poprvé do Obdarování zasvětil úzkou skupinku Svatých na začátku května 1842 v horní místnosti svého obchodu v Nauvoo a postupně ho začal představovat i dalším. Podle dochovaných svědectví řada jeho následovníků věřila, že Smith znovuzřídil starověké obřady, které se ve zkorumpované formě dochovaly ve Svobodném zednářství.^[3][15]

Po dokončení chrámu v Nauvoo Svatí začali obřad praktikovat v prostorách svého svatostánku. Podle dostupných záznamů prošla před nuceným odchodem na Západ Obdarováním velká část obyvatel Nauvoo, přes 5000 z nich.^[15]

Svatí obřad obnovili až v roce 1852 v Salt Lake City, kde v roce 1855 postavili Endowment House, určený speciálně k provádění tohoto rituálního dramatu. Mezi lety 1855 a 1884 zde prošlo Obdarováním přes 54 000 lidí. Ačkoli křty za mrtvé zavedl již Joseph Smith, Obdarování v zastoupení za mrtvé poprvé proběhlo až v lednu 1877 v chrámu v St. George. V témže roce Young rozhodl, že je nutné ceremoniál písemně zaznamenat, do té doby byl předáván pouze v ústní podobě. S výstavbou dalších chrámů bylo potřeba průběh ceremoniálu harmonizovat, což se stalo po zasvěcení chrámu v Salt Lake City v roce 1893. O rok později byla založena Utažská genealogická společnost, což vedlo k nárůstu zájmu o práci s rodokmeny a systematické provádění obřadů pro zesnulé.^[1]

Obřad původně trval více než šest hodin, postupně byl zkracován zhruba na tři. Další důležitou změnou bylo zapojení moderní filmové technologie a postupné nahrazení živých "herců", kteří představovali jednotlivé postavy (Bůh, Kristus, proroci a další), videem. Katalyzátorem této změny bylo zasvěcení chrámu v Bernu ve Švýcarsku v roce 1953. Poprvé bylo totiž tehdy Obdarování ve větší míře vykonáváno v jiném jazyce než byla angličtina. Ve druhé polovině 20. století byly digitalizovány také genealogické databáze a obřady v zastoupení za mrtvé díky internacionalizaci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a vzestupu internetu pokračovaly ve stále větší míře.^[15]

Obřady v odštěpených denominacích mormonského fundamentalismu se vyvíjely jiným způsobem a podle výzkumníků dnes připomínají podobu obřadu, tak jak vypadala v CJKSPD na přelomu 19. a 20. století.^[15]

Pro vstup do chrámu musí být členové držiteli tzv. chrámového doporučení, tedy potvrzení vedoucích, že jsou na účast v obřadech připraveni a jsou jí hodni.^[16] Pro účast na Obdarování musí být člověk dospělý a minimálně 1 rok členem.^[17][18] Standardně také prochází krátkým přípravným kurzem.^[19]

Obdarování je rituální drama a ve větších chrámech při něm účastníci procházejí několika místnostmi, které symbolizují cestu jedince z předpozemské existence zpět do Boží přítomnosti po smrti. V menších chrámech je obvykle pouze jedna obřadní místnost a na závěr účastníci symbolicky projdou do přítomnosti Boha v tzv. celestiální místnosti.^[1][20][21]

Všichni účastníci na sobě mají čistě bílé oblečení, symbolizující jednotu a čistotu před Bohem. V průběhu obřadu si pak postupně oblékají několik kusů oblečení, které připomínají oděv starozákonních chrámových kněží a symbolizují kněžské povolání obdarovaných.^[22]

Účastníkům je představeno pět zákonů, které se následně zavazují dodržovat. Výčet je z oficiálních stránek CJKSPD:^[7]

1. Zákon poslušnosti, který zahrnuje snahu o dodržování Božích přikázání.
2. Zákon oběti, který znamená, že děláme vše, co můžeme, abychom podpořili Pánovo dílo, a činíme pokání se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem.
3. Zákon evangelia, což je vyšší zákon, kterému učil Kristus, když byl na Zemi.
4. Zákon cudnosti, což znamená, že máme sexuální vztahy pouze s osobou, s níž jsme podle Božího zákona právoplatně a zákonně oddáni.
5. Zákon zasvěcení, což znamená, že svůj čas, talenty a vše, čím nás Pán obdařil, věnujeme budování Církve Ježíše Krista na Zemi.

Každá smlouva je doprovázena také stiskem, znamením a jménem. Tyto detaily Svatí považují za posvátné a mimo chrámy o nich nemluví.^[1]

Mezi lety 1845–1927 byla součástí Obdarování také přísaha, která účastníky zavazovala modlit se k Bohu, aby pomstil krev proroků, což byl téměř jistě odkaz na vraždu bratrů Smithových, Josepha a Hyruma, v létě roku 1844. Existuje ale řada konfliktních svědectví, z nichž některá naznačovala, že přísaha zahrnovala také samotný akt pomsty, nebo že naopak neměla souvislost s americkým národem a Smithovými, ale odkazovala na obecnou zásadu a verše z Nového zákona.^[15]

V rituálu figuruje mimo postavy Boha a Krista také postava Lucifera, božího nepřítele. Součástí dramatu jsou také boží služebníci - proroci. Do roku 1990 byl v Obdarování ztvárněn také Luciferův služebník ve formě protestantského kazatele, který překrucuje boží nauky. Tato postava byla úplně odstraněna.^[23]

Součástí obřadu byla do roku 1990 také krátká fráze "Pay Lay Ale", která měla údajně být v tzv. Adamově jazyku. Ta byla následně nahrazena frází v dnešních jazycích: "Ó Bože, vyslyš slova mých úst."^[15]

• Buerger, David John (2002), The Mysteries of Godliness: A History of Mormon Temple Worship (2nd ed.), Salt Lake City: Signature Books, ISBN 1-56085-176-7.
• James E. Talmage, The House of the Lord (Salt Lake City: Signature Books, 1998). A reprint of the original 1912 edition, including photos of the Salt Lake Temple interior.
• Boyd K. Packer, The Holy Temple (Salt Lake City: Corporation of the Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 1982).
• Daniel H. Ludlow, ed., Encyclopedia of Mormonism, 5 vols. (New York: Macmillan, 1992). See the entries on "Endowments" (2:454) and "Temple Ordinances" (4:1444).
• Michael W. Homer, "'Similarity of Priesthood in Masonry': The Relationship between Freemasonry and Mormonism," Dialogue: A Journal of Mormon Thought 27.3 (Fall 1994)
• Colleen McDannell, Material Christianity: Religion and Popular Culture in America (New Haven: Yale UP, 1995). See chapter 7, "Mormon Garments."
• Douglas J. Davies, The Mormon Culture of Salvation (Aldershot, England: Ashgate, 2000).
• John-Charles Duffy, "Concealing the Body, Concealing the Sacred: The Decline of Ritual Nudity in Mormon Temples," Journal of Ritual Studies 21.2 (2007): 1–21.
• Devery S. Anderson, ed., The Development of LDS Temple Worship, 1846–2000: A Documentary History (Salt Lake City: Signature Books, 2011).
• Margaret and Paul Toscano, Strangers in Paradox: Explorations in Mormon Theology(Salt Lake City: Signature Books, 1990). See chapter 23, "The Mormon Endowment."

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obdarování na Wikimedia Commons
• Historická stránka o Obdarování v mormonské církvi (EN)
• Chrámový symbolismus (EN)
• Chrámové oblečení při Obdarování (EN)
• Stránka s přepisy chrámových obřadů (EN)
• Obdarování na stránkách CJKSPD (EN)
• Obdarování na stránkách mormonských chrámů
• Porovnání Obdarování před a po roce 1990^{[nedostupný zdroj]}
• Historické dokumenty o mormonském Obdarování
• Porovnání Obdarování a zednářských rituálů
• Oficiální video mormonské církve o obřadním oblečení a garmentech
• Časová osa mormonského Obdarování
• Mormonské chrámové obřady v českém časopisu Dingir o náboženských hnutích