Obléhání Krupy
| Obléhání Krupy | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Osmanské války v Evropě Osmansko-chorvatské války Habsbursko-osmanská válka v letech 1565–1568 | |||
 Krupa v roce 1530 | |||
| Trvání | 4.–23. června 1565 | ||
| Místo | Krupa, Chorvatské království, Habsburská monarchie | ||
| Souřadnice | 44°53′43″ s. š., 16°20′23″ v. d. | ||
| Výsledek | Osmanské vítězství | ||
| Změny území | Krupa dobytá Osmany | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg.png){kind=small}
.svg.png){kind=small}
Obléhání Krupy (chorvatsky: Opsada Krupe) se odehrálo ve dnech 3. až 23. června 1565 mezi osmanskými silami Mustafy Paši Sokoloviće, sandžak-beje bosenského,[4] a germánsko-chorvatskými jednotkami vedenými Matijou Bakićem.[1] Obléhání bylo součástí chorvatsko-osmanských válek a osmansko-habsburských válek mezi Osmanskou říší a Habsburskou monarchií.
Předcházející události
Smrt uherského a chorvatského krále Ferdinanda I. Habsburského v roce 1564 ukončila habsbursko-osmanské příměří, které bylo podepsáno v roce 1562 na dobu devíti let. Jako záminku pro novou vojenskou kampaň využil Sulejman Nádherný probíhající občanskou válku v Uhrách mezi sedmihradským knížetem Janem Zikmundem Zápolským (uchazečem o uherskou korunu a osmanským vazalem) a Ferdinandovým synem a novým králem Maxmiliánem.[4]
Obléhání
Pevnost Krupa
Krupa se nachází v dnešní Bosně a Hercegovině a její hrad (poprvé zmíněný ve 13. století) stál na útesu nad řekou Una. Měl jednu velkou a dvě menší kulaté věže, propojené hradbami. Pod hradem se rozkládalo velké osídlení, opevněné zdí se dvěma věžemi (později upravenými pro dělostřelectvo) a bránou. Až do roku 1456 byla Krupa majetkem chorvatské šlechty, poté přešla pod správu uherského krále.[3]
Předchozí obléhání
Po pádu Bosny v roce 1463 se Krupa stala jednou z nejvýznamnějších chorvatských pevností, bránících osmanským nájezdům směrem k Bihaći, který nakonec padl v roce 1592. První obléhání v roce 1509 vedlo 2 000 Osmanů, ale bylo odraženo, stejně jako čtyřměsíční obléhání v letech 1522–1523, kdy pevnost bránilo před útokem 2 000 osmanských jezdců a 5 000 pěšáků.[3]
Konečné obléhání
V roce 1565, jako součást příprav na rozsáhlou osmansko-habsburskou válku, Mustafa Paša Sokolović, sandžak-bej bosenský, v létě zaútočil na chorvatskou pohraniční oblast a oblehl pevnost Krupa. Malá posádka, čítající pouhých 28 mužů[3] pod vedením chorvatského šlechtice Matiji Bakiće, statečně vzdorovala po dobu 20 dnů. Posledních osm obránců vyrazilo 23. června 1565 z pevnosti do boje proti drtivé přesile Osmanů, kde padli.[4][5]
Následky
Další vpády Mustafy Paši Sokoloviće do Chorvatska byly odraženy chorvatským bánem Petrem Erdődym v bitvě u Obrešky.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Krupa na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Hrvatska povijest. Drugi dio (Šišić)/Poglavlje II. – Wikizvor [online]. hr.wikisource.org [cit. 2018-12-25]. Dostupné online.
- ↑ GAŽEVIĆ, Nikola. Vojna enciklopedija (tom 6). Beograd: Vojnoizdavački zavod, 1974. S. 755.
- ↑ a b c d e GAŽEVIĆ, Nikola. Vojna enciklopedija (tom 1). Beograd: Vojnoizdavački zavod, 1974. S. 755.
- ↑ a b c d EFENDI, Nahifi Mehmed. Cevahiru'l-Menakib: Sokollu Mustafa Paşa'nın Hayatı. [s.l.]: T. C. Türkiye Yazma Eserler Kurumu Başkanlığı, 2019. ISBN 978-975-17-4249-0.
- ↑ Povijest Hrvatske I. (R. Horvat)/Prve godine vladanja kralja Maksimilijana – Wikizvor [online]. hr.wikisource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
Literatura
- Vojna enciklopedija. Beograd: Vojno izdavački zavod S. 755.