Okřesaneč
| Okřesaneč | |
|---|---|
 Kostel sv. Bartoloměje a památník obětem 1. světové války | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Čáslav |
| Obec s rozšířenou působností | Čáslav (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′9″ s. š., 15°28′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 213 (2025)[1] |
| Rozloha | 2,39 km²[2] |
| Katastrální území | Okřesaneč |
| Nadmořská výška | 311 m n. m. |
| PSČ | 286 01 |
| Počet domů | 109 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Okřesaneč 8 286 01 Čáslav ouokresanec@seznam.cz |
| Starosta | Zbyněk Vančura |
| Oficiální web: www | |
  Okřesaneč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534251 |
| Kód části obce | 109738 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okřesaneč (německy Okresanetsch) je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi deset kilometrů jihovýchodně od města Čáslav. Žije v ní 213[1] obyvatel. Obcí protéká potok Výrovka, který je levostranným přítokem říčky Hostačovky.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Vesnice je prý pojmenována podle toho, že se tam těžil kámen a od slova křesati kamenem.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 387 | 409 | 399 | 391 | 409 | 424 | 386 | 346 | 392 | 346 | 258 | 207 | 191 | 189 | 192 |
| Počet domů | 54 | 55 | 58 | 63 | 70 | 72 | 79 | 86 | 104 | 101 | 88 | 95 | 107 | 108 | 109 |
Obecní správa
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, obec Hostovlice[6]
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav, obec Hostovlice[7]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav, obec Hostovlice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav, obec Hostovlice
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav, obec Hostovlice[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav, obec Hostovlice[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav, obec Hostovlice[10]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav, obec Hostovlice[11]
- k 1. lednu 1956 Pardubický kraj, okres Čáslav[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Okrajem katastrálního území obce vede silnice I/38 Havlíčkův Brod - Čáslav - Kolín - Nymburk.
- Železnice – Železniční stanice na území obce není. Území obce protíná železniční trať 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu, nejbližší železniční stanicí je Golčův Jeníkov ve vzdálenosti 2 km.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Obcí projížděly autobusové linky z Čáslavi do Golčova Jeníkova, Habrů, Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Prachovic a Žlebů (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje: je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 19951/2-1134).
- Zájezdní hostinec (Okřesaneč čp. 46). Komplex budov (hostinec s obytnou částí, hospodářské budovy, ohradní zeď s branami) se nachází v lokalitě Písek, asi 500 metrů jihozápadně od obce, u silnice I. třídy č. 38, ve směru na Golčův Jeníkov vlevo od hlavní silnice, mezi odbočkami na Okřesaneč a Chrastice/Skryje. Zájezdní hostinec je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 21560/2-3519).
Galerie
-
Křížek (při vjezdu do obce od Hostovlic) -
Památník obětem 1. světové války -
Domy nedaleko od kostela -
Dolní část obce severním směrem -
Dolní část obce jižním směrem -
Dolní část obce (severovýchod), v pozadí hlavní hřeben Železných hor -
Písek: celkový pohled na areál od severozápadu
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 392.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Okřesaneč na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Okřesaneč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Portály: Česko | Geografie