Opatovice (zaniklá osada)
| Opatovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá osada |
| Obec | Hrušky |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°48′30″ s. š., 16°58′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Hrušky |
  Opatovice | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opatovice byla středověká vesnice, která se nacházela v severovýchodní části katastru obce Hrušky v trati Opatovské, přibližně 2 km severně od středu obce v nadmořské výšce cca 180 m. Jednalo se o jednu z nejstarších doložených osad v prostoru nad soutokem Moravy a Dyje, kromě opevněných center v Břeclavi, Hodoníně a Podivíně. První zmínka o Opatovicích pochází z roku 1141, kdy patřily k břeclavskému kostelu. Vesnice zanikla mezi lety 1437 a 1512. Význam této lokality spočívá především v objevu dosud neznámé sakrální stavby, která nebyla v písemných pramenech zaznamenána, ale byla identifikována díky moderním geofyzikálním průzkumům.[1]
Historie
První písemná zmínka o Opatovicích pochází z roku 1141, kdy je uváděna jako ves patřící k břeclavskému kostelu[2]. Společně s Mikulčicemi a Těšicemi se jedná o nejstarší doložené osady v prostoru nad soutokem Moravy a Dyje, kromě opevněných center v Břeclavi, Hodoníně a Podivíně. Na začátku 14. století byla ves biskupským lénem a měla 28 lánů a 9 podsedků[3]. Je připomínána osedlá ještě k roku 1437, kdy ji vlastnil Artléb ze Zástřizl. K roku 1512 ji Proček ze Zástřizl a na Ždánicích již jako pustou prodal Heraltovi Kunovi z Kunštátu. Jako pustá je uváděna ještě v roce 1542[3].
Archeologický výzkum
Geofyzikální průzkum
V roce 2013 byl na lokalitě proveden geofyzikální průzkum, jehož primárním cílem bylo ověření existence příkopu, který obepínal vesnici[1]. Tento příkop byl zaznamenán na historických mapách z období druhého a třetího vojenského mapování (1841 a 1882), ale postupně byl zlikvidován zemědělskými úpravami. Pro průzkum byla zvolena metoda magnetometrie, která je vhodná k detekci sídlištních struktur. Průzkum byl realizován fluxgate magnetometrem Foerster Ferex 4.032 DLG, konstruovaným jako gradiometr s vertikální vzdáleností senzorů 0,65 m[1]. Magnetometrickým průzkumem byl kromě příkopu identifikován pravoúhlý objekt orientovaný delší osou ve směru východ-západ, který vykazoval záporné magnetické anomálie, což naznačovalo, že jde o objekt konstruovaný z kamene[1]. Následně byl proveden průzkum metodou georadaru, který potvrdil existenci kamenné sakrální stavby na nejvýše položeném místě lokality. Jednalo se o jednolodní kostel obdélného půdorysu s obdélným kněžištěm o celkových rozměrech přibližně 16 × 9 m. Délka lodi činila cca 11 m, šířka cca 9 m a rozměry kněžiště byly přibližně 5 × 6 m[1].
Archeologické nálezy
Při povrchové prospekci v místech georadarového průzkumu bylo zaměřeno celkem 415 kamenů, z nichž některé nesly zbytky malty. Koncentrace kamenů odpovídala zachyceným základům sakrální stavby. V okolí byly identifikovány také zlomky lebečních kostí, které byly předběžně určeny jako lidské, což potvrzuje existenci hřbitova kolem kostela[1]. Díky vrtné sondáži bylo zjištěno, že orničná vrstva na lokalitě dosahuje tloušťky 0,8-0,9 m, což je výrazně více než na jiných pravěkých i raně středověkých lokalitách v regionu. V místech kostela byly zachyceny základy zdiva severní zdi lodi i východní zdi apsidy a maltová kra uvnitř u zdi apsidy[1]. Při průzkumu detektorem kovů byly na lokalitě nalezeny mince z 12.-15. století, převážně ražby Václava II., Karla IV. a markraběte Jošta. Soubor železných předmětů naznačuje, že osada mohla zaniknout v souvislosti s válečným konfliktem Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína ve 2. polovině 15. století[1].
Současný stav
V současnosti se lokalita zaniklé středověké vesnice Opatovice nachází na zemědělsky využívaných pozemcích a je každoročně kultivována hlubokou orbou, diskováním apod. Levá strana (na levém břehu bývalého potoka) je zčásti narušena polní komunikací. Pravá strana je vymezena zatravněnou a křovím porostlou mezí[1]. Prostor vesnice je na jihozápadní straně ohraničen polní cestou a na zbytku travnatým pruhem. V terénu nejsou patrné žádné výrazné stopy po zástavbě a původní vodoteč je dnes svedena do trubek. Díky moderním metodám dálkového průzkumu Země, zejména technologii LIDAR, jsou však patrné stopy po středověkém osídlení, které nejsou běžným pozorováním v terénu zjistitelné[1]. Objevená sakrální stavba a přilehlé pohřebiště jsou ohroženy hlubokou orbou, která narušuje základové zdivo v hloubce 0,4 m od dnešního povrchu[1].
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k DRESLER, Petr, Tencer, Tomáš a Vágner, Michal. Prospekce zaniklé středověké vesnice Opatovice, k. ú. Hrušky. Studia Archaeologica Brunensia. 2015, roč. 20, čís. 1, s. 1–22.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034-1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-196-4. S. 246-248.
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno: Krajské nakladatelství, 1961. S. 67.
Literatura
- DRESLER, Petr; TENCER, Tomáš; VÁGNER, Michal. Prospekce zaniklé středověké vesnice Opatovice, k. ú. Hrušky. Studia archaeologica Brunensia. 2015, roč. 20, čís. 1, s. 113–132. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- NEKUDA, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno: Krajské nakladatelství, 1961.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034-1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-196-4.
- BÁLEK, Miroslav, Unger, Josef. Ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1996.