Oscar Adler

Oscar Adler
Narození30. srpna 1879
Karlovy Vary
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. října 1936 (ve věku 57 let)
Karlovy Vary
Československo Československo
Alma materNěmecká univerzita Karlo-Ferdinandova
Povolánílékař
RodičeWilhelm Adler a Charlotte Adlerová
PříbuzníFriedrich Adler (strýc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oscar Adler (30. srpna 1879, Karlovy Vary13. října 1936 tamtéž) byl rakousko-český internista a univerzitní profesor.

Život

Dům U tří mouřenínů, Tržiště č. 377/25 v Karlových Varech

Narodil se jako nejstarší syn v židovské rodině Wilhelma Adlera a jeho manželky Charlotty, rozené Ledererové. Je strýcem byl básník a překladatel Friedrich Adler.

Po ukončení střední školy v Karlových Varech studoval medicínu na pražské a berlínské univerzitě. V roce 1905 v Praze získal doktorský titul Dr. med. a habilitoval v roce 1913. Ve stejném roce se stal soukromým lektorem interního lékařství na Německé univerzitě v Praze.

Jeho manželka Gertruda (1897–1942), která byla jeho sestřenicí, zahynula během holokaustu v Zamośći.[1]

V letech 1914 až 1918 se účastnil bojů první světové války jako plukovní lékař a vedoucí epidemické nemocnice.

Od roku 1919 pracoval jako internista v Karlových Varech trvale žil v lázeňském domě U tří mouřenínů (Zu den Drei Mohren) na Tržišti č. 377/25 v Karlových Varech a nadále vyučoval na německé univerzitě v Praze.

Práce (výběr)

  • (společně s Rudolfem Adlerem): Über das Verhalten gewisser organischer Verbindungen gegenüber Blut mit besonderer Berücksichtigung des Nachweises von Blut. In: Hoppe-Seyler's Journal for Physiological Chemistry 41, 1–2 (1904), s. 59–67.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oscar Adler (Mediziner) na německé Wikipedii.

  1. Gertruda Adlerová | Database of victims | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2025-07-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • Herrmann AL Degener: Degeners Wer ist's, Berlín 1935, s. 8.
  • Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert, 2002, s. 15.