Ota Pavel

Ota Pavel
Ota Pavel (okolo roku 1970)
Rodné jméno	Otto Popper
Narození	2. července 1930 Praha Československo Československo
Úmrtí	31. března 1973 (ve věku 42 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Nový židovský hřbitov na Olšanech
Povolání	spisovatel, novinář a sportovní novinář
Témata	literatura a publicistika
Významná díla	Smrt krásných srnců Jak jsem potkal ryby Plná bedna šampaňského Dukla mezi mrakodrapy
Děti	Jiří Pavel (1956–2018), Jan Pavel, Petr Pavel (*1951)
Příbuzní	Jiří Pavel a Hugo Pavel (sourozenci)
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ota Pavel (vlastním jménem Otto Popper, 2. července 1930 Praha – 31. března 1973 Praha) byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dětství.

Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera (1899–1968) a jeho ženy Hermíny, rozené Netrefové (1905–1977). Bydlel s rodiči a bratry v Praze 7 v ulici Farského (dříve Strossmayerova) v domě Husova sboru. Odtud se rodina z existenčních a rasových důvodů přestěhovala v roce 1939 do Buštěhradu, do domku otcových rodičů. Obecnou školu navštěvoval Ota v Praze, měšťanskou školu v Buštěhradu^[1] (nyní Základní škola a Mateřská škola Oty Pavla – Buštěhrad).

Velice se zajímal o sport. Za druhé světové války, po transportu starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora (únor 1943) a otcově transportu (konec 1944) žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. V roce 1944 se stal hornickým učněm na dole Prago v Dubí u Kladna. Po skončení války se Otův otec i bratři vrátili živí domů. Všichni členové rodiny byli organizováni v KSČ, v roce 1947 vstoupil do strany i Ota.^[2] Absolvoval dvouletou obchodní školu (1945–1947) v Praze na Smíchově a souběžně navštěvoval jazykovou školu. V roce 1960 složil maturitu na střední škole pro pracující.^[1]

Po válce hrál hokej za Spartu, byl kapitánem dorosteneckého mužstva (později na Spartě mládež trénoval), ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 (s výjimkou let 1951–1953, kdy absolvoval vojenskou službu) působil v Československém rozhlase, zprvu krátce ve zpravodajské redakci, poté jako sportovní redaktor, kam byl přijat na doporučení svého přítele Arnošta Lustiga. Mezi lety 1956 a 1957 zastával stejnou pozici v časopise Stadion a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. Ve Stadionu také vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí.

Jako redaktorovi mu bylo umožněno cestovat, například v roce 1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo Dukly Praha do USA (tuto zkušenost zpracoval v knize Dukla mezi mrakodrapy), dále navštívil Francii, Švýcarsko, Jugoslávii, Sovětský svaz aj.^[1]

Při zimní olympiádě 1964 v Innsbrucku u něj propukla vážná duševní choroba (zřejmě maniodepresivní psychóza), v jejímž důsledku se pokusil podpálit statek nad Innsbruckem. Kvůli této nemoci odešel roku 1966 do invalidního důchodu.^[1] Několikrát pobýval v psychiatrických léčebnách. Zemřel v pražském Výzkumném ústavu psychiatrickém na srdeční selhání ve věku 42 let.^[3] Je pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech vedle svého otce.

Některé jeho prózy, především Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců byly zfilmovány.

Od února 2000 nese jméno Oty Pavla gymnázium v Praze-Radotíně. Bylo tak učiněno ve spolupráci s jeho bratrem Hugem Pavlem. K okolí gymnázia (Berounka, Brdy) se totiž vztahují některá Pavlova díla.

V roce 2002 bylo v Buštěhradě zřízeno muzeum věnované životu a dílu Oty Pavla. Expozice obsahuje množství fotografií, dokumentů a originálních osobních předmětů.^[4]

• Hory a lidé, 1964 – kniha fotografií Viléma Heckela, ke které Pavel napsal doprovodný text
• Dukla mezi mrakodrapy, 1964 – próza se sportovní tematikou, kombinace prvků beletrie a sportovní reportáže, o úspěchu českého fotbalového mužstva v zámoří
• Plná bedna šampaňského, 1967 – povídky ze sportovního prostředí
• Cena vítězství, 1968 – výbor z knih Dukla mezi mrakodrapy a Plná bedna šampaňského
• Pohár od Pánaboha, 1971 – próza ze sportovního prostředí
• Smrt krásných srnců, 1971 – vzpomínková próza, vzpomínky na dětství a především na život autorova otce Lea, svérázného židovského obchodníka
• Syn celerového krále, 1972 – próza ze sportovního prostředí, 16 povídek o slavných sportovcích
• Jak jsem potkal ryby, 1974 – vzpomínková kniha, tentokrát zaměřená na autorův život, především na jeho milované rybaření
• Pohádka o Raškovi, 1974 – próza ze sportovního prostředí o životě českého skokana na lyžích Jiřího Rašky psaná formou pohádky („V nevelkém městě Frenštátě uprostřed beskydských hor žil švec Oldřich Raška. Měl za ženu Bedřišku a měl čtyři děti. Dvě holky, Věru a Ladislavu, a dva kluky, Zdeňka a Jirku…“)

• Fialový poustevník, 1977 – obsahuje Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby
• Veliký vodní tulák, 1980 – výbor z díla
• Zlatí úhoři, 1985 + rozšířené vydání 1991 (dvě Pavlovy povídky, „Běh Prahou“ a „Prase nebude“, se kvůli cenzuře nedostaly do prvního vydání tohoto souboru a vyšly až v přepracovaném vydání roce 1991)
• Výstup na Eiger, 1989
• Mám rád tu řeku, 1989
• Jak šel táta Afrikou: Povídky, 1994
• Olympijské hry a jiné povídky, 1995
• Omyl a jiné povídky, 1995
• Proč mám rád sport?., 2009

V roce 2002 připravila Slávka Kopecká v pražském nakladatelství HAK (Humor a kvalita) souborné vydání literárního díla Oty Pavla v edici Sebrané spisy Oty Pavla:

• sv. 1 – Dukla mezi mrakodrapy
• sv. 2 – Plná bedna šampaňského
• sv. 3 – Pohár od Pánaboha : Pohádka o Raškovi
• sv. 4 – Smrt krásných srnců
• sv. 5 – Syn celerového krále
• sv. 6 – Jak jsem potkal ryby
• sv. 7 – Povídky z šuplíku (výběr článků, úvah, reportáží a povídek vydávaných během autorovy dvacetileté publicistické práce; texty z pozůstalosti, které v 70. letech kolovaly pouze v opisech a později byly zařazovány do různých povídkových výborů).

• Věra Pavlová (manželka): Vzpomínky na Otu Pavla: jsem z Bránova i Buštěhradu – prdelka mi říkají…, ©1993
• Arnošt Lustig: Okamžiky s Otou Pavlem, 2010

• BRŮNA, Otakar. Potkat Otu Pavla. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2000. 158 s. ISBN 80-7268-094-3.
• CINGER, František. O bolesti, protože člověk dost netrpěl. In: CINGER, František. Tři osudy. 1. vyd. Praha: Erika, 2004, s. 13–[68]. ISBN 80-7190-434-1.
• DANIELOVÁ, Michaela. Ota Pavel známý i neznámý. Praha, 2017. 78 s., 13 s. příl. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Šindar. Univerzita Jana Amose Komenského Praha. Dostupné také z: https://theses.cz/id/zsd4cr/20612658
• FIALA, Jan Šimon a PAVEL, Ota. Slzy na stoncích trávy Oty Pavla. 1. vyd. Praha: Nezávislé tiskové centrum Interpress, 1990. 157 s., 100 s. Galerie.
• FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Ota Pavel, s. 250 ad. 
• HÖSCHL, Cyril a HAMŠÍK, Ivan. Tak o co jde?: jak číst svůj život. 1. vyd. V Praze: Mladá fronta, 2023. 225 s. ISBN 978-80-204-6239-8.
• KACZOROWSKI, Aleksander. Ota Pavel: pod povrchem. Překlad Martin Veselka. 1. vyd. Brno: Host, 2020. 334 s. ISBN 978-80-275-0176-2.
• KAVČIAK, Vladimír. Tu rybu jsem nechytil!: Ota Pavel ve vzpomínkách syna Jana a bratra Huga. 1. vyd. Mnichovice: BVD, 2008. 166 s. ISBN 978-80-87090-09-1.
• KOVÁŘ, Pavel. Ota Pavel – postskriptum: ohlédnutí za životem a dílem mimořádně nadaného spisovatele. 1. vyd. Praha: XYZ ve společnosti Albatros Media a.s., 2015. 139 s., 8 nečísl. s. obr. příloh. ISBN 978-80-7505-274-2.
• LUSTIG, Arnošt. Okamžiky s Otou Pavlem. 1. vyd. Doslov František Cinger. Praha: Mladá fronta, 2010. 356 s. ISBN 978-80-204-2139-5.
• LUSTIG, Arnošt. Okamžiky: Arnošt Lustig vzpomíníná na Otu Pavla. Doslov František Cinger. Praha: Nakladatelství Andrej Šťastný, 2003. 310 s. ISBN 80-903116-9-5.
• PAVEL, Ota a ŽDÍMAL, Milan, ed. Z korespondence. V nakl. Primus vyd. 2. Praha: Primus, 2000. 139 s. ISBN 80-86207-17-X.
• PAVLOVÁ, Věra. Vzpomínky na Otu Pavla: jsem z Bránova i Buštěhradu – prdelka mi říkají… 1. vyd. Praha: Agentura V.P.K., ©1993. 126 s, 12 nečísl. s. obr. příloh. ISBN 80-85622-32-7.
• PECHOVÁ, Jaroslava. Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. 7. rozšíř. vyd. Praha: Laguna, 2023. 175 s. ISBN 978-80-88263-15-9.
• PETEROVÁ, Zuzana. Spanilé jízdy, aneb, Náš bratr Ota Pavel. Kladno: Nezávislý novinář (IV), 2000. 133 s. ISBN 80-86032-05-1.
• PETEROVÁ, Zuzana a PAVEL, Jiří. Jak jsme se zbláznili: můj táta Ota Pavel a já. 1. vyd. Praha: G plus G, 2001. 149 s. ISBN 80-86103-50-1. [Zpracování deníkových záznamů syna Oty Pavla Jiřího.]
• RŮŽIČKOVÁ, Martina. Ota Pavel: osobnost dvou tváří. [Praha]: Petrklíč, 2015. 158 s. ISBN 978-80-7229-576-0.
• SLÁDKOVÁ, Gabriela. Autobiografické příběhy Oty Pavla. Brno, 2016. 62 s. Magisterská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Jan Tlustý, Ph.D., oponentka Mgr. et Mgr. Barbora Svobodová, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/stuwk/
• Svět rozhlasu: bulletin o rozhlasové práci. 34/2015. Praha: Český rozhlas, 2015. 150 s.
• Stich, Alexandr. K obecné češtině v současné krásné próze (Ota Pavel). Naše řeč. 1975, roč. 58, č. 4, s. 215–223. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5860
• SVOZIL, Bohumil. Krajiny života a tvorby Oty Pavla. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2003. 235 s. ISBN 80-7304-036-0.
• ŠTVRTŇOVÁ, Helena. Předčasná úmrtí. 2, Ota Pavel, Jan Procházka, Jaroslav Dietl. 1. vyd. Praha: World Circle Foundation, 2001. 137 s. ISBN 80-902731-9-X.

• MAŇÁK, Vratislav. Realistický efekt Oty Pavla. Reprezentace a konstrukce reality v literární reportáži = Ota Pavel’s Reality Effect. The Respresention and Construction of Reality in Literary Journalism. Civilia: revue pro oborovou didaktiku společenských věd. 2022, roč. 13, č. 1, s. 63–75. ISSN 1214-1348.
• DOLEŽAL, Miloš. Autor toho dobrého: před devadesáti lety se narodil spisovatel Ota Pavel. Roš Chodeš. 2020, roč. 82, č. 7, s. 8–9. ISSN 1210-7468. Dostupné také z: https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2020-07.pdf
• RADIL, Vladimír. Reportážní povídka o chatě u ledové strouhy: (Ota Pavel a Želivka). Pod Blaníkem. 2018, roč. 22 (44), č. 1, s. 25–28. ISSN 1213-1040. Dostupné také z: http://www.tkv.cz/pdf/periodika/podblanikem/44/01/25_28.pdf
• DAVID, Jaroslav a DAVIDOVÁ GLOGAROVÁ, Jana. Chrematonymy in Literary Texts – Illustrated with Short Stories by Bohumil Hrabal and Ota Pavel. Acta onomastica. 2016, roč. 55, s. 61–68. ISSN 1211-4413.
• NĚMÝ, Miroslav. A ďábel měl shořet v plamenech… Hry, kde vypukla nemoc Oty Pavla. In: iDNES.cz [online]. 2014-01-22 [cit. 2025-07-11]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/oh/olympismus/innsbruck-1964-ota-pavel.A140120_2024243_zoh-dalsi-zpravy_ten
• KOVÁŘ, Pavel. Ota Pavel. Reflex. Speciál. 2010, roč. 21, 201009–201012 (podzim), s. 28–34. ISSN 0862-6634.
• KŮS, Martin a HEJDA, Ondřej. Prdelka mu říkali – člověk Ota Pavel. Rakovnický deník. 2008, č. 76, s. 4. ISSN 1212-5857.
• KOVÁŘ, Pavel. Ota Pavel. Reflex. 2001, roč. 12, č. 28, s. 54–57. ISSN 0862-6634.

• Pohár za první poločas (TV film). Režie Karel Pokorný. Československo, 1972, 62 min. Předloha: povídka Oty Pavla
• Čestné kolo (TV film). Režie Antonín Moskalyk. Československo, 1973, 77 min. Předloha: povídky „Omyl“ a „Prokletý cyklista“ (o cyklistech Janu Veselém a Janu Kubrovi)
• Kapři pro Wehrmacht (studentský film). Režie Karel Smyczek. Československo, 1975, 21 min. Předloha: povídka
• Smrt krásných srnců (studentský film). Režie Vladimír Merta. Československo, 1975, 32 min. Předloha: povídka
• Zlatí úhoři (TV film). Režie Karel Kachyňa. Československo, 1979, 84 min. Předloha: povídka
• Králíci s moudrýma očima (studentský film). Režie Miroslav Balajka. Československo, 1982, 20 min. Předloha: povídka
• Smrt krásných srnců. Režie Karel Kachyňa. Československo, 1986, 91 min. Předloha: kniha
• Slzy na stoncích trávy – dvoudílný amatérský dokument, 1988, Ing. Libor Hlavatý^[1] (1988 cena přehlídky filmů o umění Arsfilm Kroměříž „Kroměřížský tolar“; cena „Oscar junior“ Benátky filmových amatérů, Benátky nad Jizerou)^[2]
• Ota Pavel (TV film, dokument). Režie Eugen Sokolovský ml. ČR, 1996, 24 min. (Vzpomínky Otova staršího bratra Huga Pavla a spisovatele Arnošta Lustiga)
• Jak jsem se zbláznil. Epozoda seriálu Příběhy slavných Série 2. Režie Roman Vávra. ČR, 2001, 51 min.
• Hrdinové posledního ráje Oty Pavla. Režie Tomáš Pešula. ČR (Střední průmyslová škola sdělovací techniky), 2006. (Česká televize, soutěž mladých tvůrců, 1. místo v kategorii dokument)^[3]
• Můj bratr Ota Pavel (TV film, dokument). Režie George Agathonikiadis. ČR, 2015, 45 min. (Vzpomínání Otova staršího bratra Huga Pavla)
• Můj Ota Pavel (studentský film, dokument). Režie Michaela Danielová. (Včetně rozhovoru s Jiřím Pavlem, neteří Oty Pavla Terezou Pavlovou, vnukem převozníka Karla Proška Václavem Proškem, Radkou Haničincovou, manželkou Petra Haničince.) Viz Literatura: DANIELOVÁ, Michaela. Ota Pavel známý i neznámý. Praha, 2017, s. 53–74.

• Hugo Pavel – starší bratr
• Jiří Pavel – starší bratr
• Jiří Pavel – syn

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota Pavel na Wikimedia Commons
• Osoba Ota Pavel ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ota Pavel
• Buštěhradské muzeum Oty Pavla
• Ota Pavel – Pamětní síň spisovatele Oty Pavla na Berounce
• Ukázka z knihy Pohádka o Raškovi, doslov Jaroslava Vokřála 05.02.2014; odkazy na další ukázky a povídky
• Ota Pavel na Kinoboxu
• Český-jazyk.cz aneb studentský underground Petra Mishka, 07.10.2005
• Dukla mezi mrakodrapy Český rozhlas, 7.7.2001
• Janina Svobodová Vzpomínka k 85. výročí narození Oty Pavla
• Jeden ze tří synů spisovatele Oty Pavla
• MUDr. Petr Pavel, CSc., kardiochirurg, * 2. 1. 1951 v Praze
• Ota Pavel bez mýtů a legend, 2005 na konci článku fotografie synů a bratra