Otakar Feistmantel

Otakar Feistmantel
Otakar Feistmantel (1891)
Otakar Feistmantel (1891)
Narození20. listopadu 1848
Stará Huť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. února 1891 (ve věku 42 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíkolorektální karcinom
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, geolog, mineralog, paleontolog, světoběžník, botanik a cestovatel
RodičeKarel Feistmantel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Feistmantel (20. listopadu 1848 Stará Huť, dnes část obce Hýskov[1] – 10. února 1891 Praha[2]) byl český geolog a paleontolog, vysokoškolský pedagog a autor cestopisů z Indie a dalších odborných publikací.

Život

Narodil se v rodině geologa Karla Feistmantela, který byl synem herce Karla Františka Feistmantela. Po maturitě na piaristickém gymnáziu na Novém Městě začal v roce 1867 studovat na lékařské fakultě v Praze. Jeho zájem však směřoval více ke geologii. Následujícího roku ho přijali do Národního muzea, kde pořádal šternberské sbírky a účastnil se výzkumu uhelných slojí v Podkrkonoší, na Kladensku, Rakovnicku i jinde. O svých výzkumech sepsal několik pojednání a článků.[3]

V roce 1873 promoval, ale povolání lékaře nevykonával. Po ukončení studií působil krátce na geologickém ústavu ve Vídni a pak jako asistent geologie na univerzitě ve Vratislavi, kde mimo jiné pořádal velkou sbírku několika tisíc fosilních rostlin, které pro místní muzeum předtím koupila pruská vláda od soukromého sběratele.[4] Roku 1874 byl zvolen dopisujícím členem Královské české společnosti nauk.[5]

V roce 1875 přijal nabídku profesora Oldhama z Indického geologického ústavu v Kalkatě, aby tam nahradil zemřelého profesora Ferdinanda Stoličku.[5] V Indii strávil Feistmantel osm let, především na výzkumu tzv. gondwanské uhlonosné soustavy. Během té doby napsal řadu odborných i cestopisných textů. Jeho hlavním dílem byl čtyřdílný spis Fossil Flora of the Gondwana System in India (Fosilní flóra gondwanského systému).[3] Roku 1883 se předčasně vrátil (původně měl smlouvu na 15 let), aby přijal místo na katedře (stolici) mineralogie a geologie na vysokém učení technickém v Praze. I po návratu pokračoval v psaní cestopisů (např. O náboženství a posvátných místech obyvatel obyvatel Východní Indie ve Světozoru roku 1884 nebo kniha Osm let ve Východní Indii) a vystavoval předměty, dokumentující tamní kulturu. Náprstkovu muzeu věnoval skoro 500 předmětů, které se staly základem indické sbírky.[5] Během pobytu v Indii pořídil na čtyři sta fotografií, které byly součástí výstavy uspořádané v muzeu v květnu 1884.[6]

Na vysoké škole byl jmenován profesorem a ve školním roce 1886–1887 byl zvolen i rektorem.

V roce 1890 vyšla jeho práce o geologických a paleontologických poměrech uhelných a rostlinných ložisek prvohor a druhohor ve východní Austrálii. Byla vydána v Praze, Německu a Austrálii a zaznamenala mezinárodní ohlas. Také jeho další spisy O pohoří Himálají a Uhlonosné útvary v Tasmánii, vydané ve stejném roce, byly ve vědeckých kruzích kladně hodnoceny, přestože Feistmantel Austrálii ani Tasmánii nikdy nenavštívil.[5]

Podílel se na tvorbě Ottova slovníku naučného, pro který psal různé příspěvky o Indii až do roku 1890. [3][5]

Feistmantel byl členem Královské české společnosti nauk, geologické společnosti v Berlíně, The Asiatic Society of Bengal, Royal Society of New South Wales a dalších vědeckých institucí.[7][8]

Otakar Feistmantel zemřel 10. února ve věku 42 let na rakovinu tlustého střeva. Byl pohřben v hrobce na Vyšehradském hřbitově.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  3. ↑ a b c d Otakar Feistmantel. S. 129–131. Živa [online]. ndk.cz, 1891 [cit. 2025-05-03]. Čís. 4, s. 129–131. Dostupné online. 
  4. ↑ Dr. Otokar Feistmantl. Světozor. 3. 1875, roč. 9, čís. 12, s. 138. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e LEBROVÁ, Dobromila. Otakar Feistmantel - geolog, paleontolog a cestovatel. www.pozitivni-noviny.cz [online]. Pavel Loužecký, 2008-11-20 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ BOROVIČKA, Michael. Cestovatelské fotografie a jejich průkopníci: Kochejte se krásou století starých snímků. Lidé a Země [online]. 2019-02-10 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ MUDr. Otakar Feistmantel. Světozor. 02. 1891, roč. 25, čís. 14, s. 167. Dostupné online. 
  8. ↑ Prof Dr. Otakar Feistmantel. Zlatá Praha. 05. 1884, roč. 1, čís. 22, s. 266–267. Dostupné online. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.