Otto Hrodek

prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.
Narození	8. října 1922 Jihlava
Úmrtí	4. června 2022 (ve věku 99 let)
Obory	leukemie, pediatrie a hematologie
Ocenění	Cena Neuron za celoživotní přínos vědě (2017) zlatá medaile Univerzity Karlovy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Hrodek (8. října 1922 Jihlava — 4. června 2022 Mladá Boleslav)^[1] byl český lékař, pediatr, zakladatel české dětské hematologie. Během své více než šedesátileté odborné kariéry významně přispěl k rozvoji diagnostiky a léčby hematologických onemocnění u dětí, zejména leukémií.^[1]

Narodil v roce 1922 v Jihlavě jako jedno z šesti dětí. Když bývali sourozenci nemocní a on pozoroval všechnu tu péči o ně, napadlo ho, že by jednou chtěl být lékařem. Během 2. světové války byly vysoké školy zavřené, pracoval v kanceláři.^[2] Hned po válce začal studovat medicínu, studium absolvoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1949.

Byl ženatý, žil v Praze.^[2] Na chalupu jezdil do městyse Brodce, kde mu byl v roce 2017 udělen titul čestného občana městyse.^[3] Zemřel 4. června 2022 v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi ve věku 99 let.^[4]

Svoji lékařskou dráhu započal v nemocnicích v Chebu a Českém Brodě. V roce 1951 nastoupil na II. dětskou kliniku v Praze, kde pracoval až do roku 2004, kdy byla sloučena s I. dětskou klinikou a vznikla tak Pediatrická klinika 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Mj. zde letech 1989 až 1990 vykonával funkci přednosty kliniky. Od roku 2004 až do svého odchodu do důchodu v roce 2012 působil na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol v Praze, kde mj. přednášel studentům dětskou hematologii a zkoušel státní závěrečnou zkoušku z pediatrie.^[1]

Specializoval na dětskou hematologii, jejíž základy v českém lékařství položil. Již v 50. letech se podílel na vydání první učebnice oboru a patřil k průkopníkům výzkumu hemokoagulace a hemostázy u novorozenců. Jeho práce z 60. a 70. let o zvláštnostech srážlivosti krve v raném věku jsou dodnes citovány v mezinárodní literatuře.^[1]

Od počátku své kariéry se věnoval také diagnostice a léčbě dětské leukémie. Patřil mezi první lékaře, kteří v Československu zaváděli moderní terapeutické přístupy, a významně se podílel na proměně akutní lymfoblastické leukémie z téměř vždy smrtelného onemocnění v nemoc s vysokou šancí na vyléčení. V roce 1985 založil Pracovní skupinu dětské hematologie a prosadil sjednocení diagnostiky a léčby podle mezinárodních standardů. Zásadní pozornost věnoval rovněž hemofilii, přičemž prosazoval komplexní péči zahrnující nejen substituční léčbu, ale i rehabilitaci, chirurgické zákroky, psychologickou podporu a sociální integraci.^[1]

Publikoval přes 200 odborných článků a vystoupil s více než 300 přednáškami. Působil také jako odborný konzultant Světové zdravotnické organizace v oblasti dětských nádorových onemocnění ve více než deseti zemích Evropy a severní Afriky.^[1][2] Šestkrát obdržel Cenu předsednictva České lékařské společnosti za původní vědeckou práci.^[1] V roce 2017 získal Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína.^[2] V roce 2022 získal Cenu Jana Evangelisty Purkyně,^[5] jejího předání se však již nedožil.^[6][1]